25 Nd 379/2015
Datum rozhodnutí: 28.01.2016
Dotčené předpisy: § 12 odst. 2 o. s. ř.



25 Nd 379/2015


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobce ALTEA EUROPE spol. s r.o. , IČO 27659577, se sídlem Praha 1, U Lužického semináře 114/46, proti žalované 1) M. S. a žalovanému 2) J. Z. , oběma zastoupeným Mgr. Josefem Blažkem, advokátem se sídlem Bruntál, nám. J. Žižky 39/2, o zaplacení 48.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 53 Cm 68/2015, o návrhu žalovaných 1) a 2) na přikázání věci Krajskému soudu v Ostravě z důvodu vhodnosti, takto:

Věc vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 53 Cm 68/2015 se přikazuje k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Ostravě.

Odůvodnění:
Návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu doručeným Městskému soudu v Praze dne 23. 3. 2015 se žalobce domáhal vydání směnečného platebního rozkazu na základě směnky, jíž vystavila žalovaná 1) a jíž měli podepsat jako směneční rukojmí žalovaný 2) a původně žalovaný 3) att firm s.r.o., IČO 28495144, se sídlem Praha 8, Kyselova 1185/2. Místní příslušnost soudu založil žalobce dle obecného soudu žalovaného 3). Městský soud v Praze po zjištění, že žalovaná směnka neobsahuje rukojemské prohlášení žalovaného 3), vyloučil usnesením ze dne 20. 4. 2015, č. j. 53 Cm 68/2015-25, věc ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 3) k samostatnému projednání, neboť v tomto vztahu nelze rozhodnout směnečným platebním rozkazem. Následně vyslovil Městský soud v Praze usnesením ze dne 15. 7. 2015, č. j. 53 Cm 68/2015-36, svou místní nepříslušnost a postoupil věc k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Ostravě jako soudu příslušnému dle obecného soudu zbylých žalovaných. K odvolání žalobce změnil Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 28. 8. 2015, č. j. 5 Cmo 303/2015-44, rozhodnutí tak, že místní nepříslušnost Městského soudu v Praze se nevyslovuje.

Návrhem ze dne 1. 10. 2015 žalovaní 1) a 2) žádají přikázat věc k projednání Krajskému soudu v Ostravě z důvodu vhodnosti, neboť jejich zdravotní stav a sociální situace nejsou příznivé a bylo by pro ně značnou zátěží cestovat k soudu do Prahy. Svůj návrh odůvodňují dále místem pobytu svědka, jejž navrhují vyslechnout.

Žalobce se k návrhu vyjádřil nesouhlasně. Uvedl, že by tím došlo k porušení jeho práva na zákonného soudce, poukázal na koncentraci řízení a na to, že žalovaní již sdělili soudu vše potřebné, navrhli důkazy a nové skutečnosti již uvádět nemohou. Zdůraznil, že Krajský soud v Ostravě je vzdálen jemu i žalovanému 3) a ani pro žalované 1) a 2) není výrazně dostupnější než Městský soud v Praze. Výslech svědků může být proveden soudem dožádaným.

Podle § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.

Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený místně příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána (§ 12 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že návrhu lze vyhovět.

Důvody vhodnosti mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků a jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji.

Obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou a případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady. Vhodnost delegace závisí i na posouzení poměrů účastníků, jimi uváděných důvodech a závěru, že delegací nebude navozen stav, který v poměrech některého z účastníků bude zásadně nepříznivý.

Důvody, pro které žalovaní navrhli přikázání věci Krajskému soudu v Ostravě, shledává Nejvyšší soud opodstatněnými pro postup podle § 12 odst. 2 o. s. ř. K vystavení směnky došlo v Moravskoslezském kraji za přítomnosti svědků, jež se v tomto kraji trvale zdržují. Pokud žalobce navrhuje provést výslechy svědků formou dožádání, lze konstatovat, že takový postup by nevedl k rychlejšímu a ekonomičtějšímu průběhu řízení. Za situace, kdy byla věc ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 3) vyloučena k samostatnému projednání, takže dostupnost soudu pro žalovaného 3) ztrácí význam, a žalobce je právnickou osobou vystupující v soudních sporech napříč celou republikou, neshledává Nejvyšší soud v přikázání věci obecnému soudu zbylých žalovaných stav, který by v poměrech žalobce bylo možno hodnotit za zásadně nepříznivý. Koncentrace řízení není z hlediska předpokladů přikázání věci podstatná, neboť nemá vliv na budoucí potřebu osobního kontaktu účastníků a svědků s procesním soudem. Ve věci navíc dosud nebylo nařízeno jednání, takže přikázání věci nebude mít negativní vliv na rychlost a hospodárnost dokazování. Rovněž nepříznivý zdravotní stav a majetkové poměry na straně žalovaných jsou mimořádnou okolností svědčící ve prospěch vyhovění jejich návrhu.

Nejvyšší soud proto návrhu žalovaných 1) a 2) na přikázání věci Krajskému soudu v Ostravě podle § 12 odst. 2 a 3 o. s. ř. vyhověl.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. ledna 2016
JUDr. Robert Waltr předseda senátu