25 Nd 358/2012
Datum rozhodnutí: 13.03.2013
Dotčené předpisy: § 12 odst. 2 obč. zák.




25 Nd 358/2012

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce Ing. V. K. , zastoupeného Mgr. Jakubem Vepřkem, advokátem se sídlem v Ostravě, Tyršova 1714/27, proti žalované T. R. , zastoupené JUDr. Věrou Zahradníkovou, advokátkou se sídlem v Třinci, 1. máje 540, o 184.305,52 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 16 C 312/2007, o návrhu žalované na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o.s.ř., takto:

Věc, vedená u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 16 C 312/2007, se nepřikazuje podle § 12 odst. 2 o.s.ř. Obvodnímu soudu pro Prahu 1.

O d ů v o d n ě n í :


U Okresního soudu ve Frýdku-Místku je pod sp. zn. 16 C 312/2007 vedeno řízení, v němž se žalobce domáhá po žalované zaplacení 184.305,52 Kč za opravu jejího vozidla.

Dne 23. 10. 2012 byl Nejvyššímu soudu České republiky předložen Okresním soudem ve Frýdku-Místku spis sp. zn. 16 C 312/2007 spolu s návrhem žalované na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1, který je odůvodněn tím, že zákonná adresa trvalého bydliště byla vždycky a pouze na jediné adrese P. , že v současné době se žalovaná s rodinou zdržuje v Praze a blízkém okolí, avšak konkretizovat adresy, kde bydlí, jí brání nesouhlas majitelů . Důvodem dále jsou těžké trvalé následky po úraze z roku 1974, dlouhá vzdálenost a náročnost cesty z Prahy do Frýdku-Místku.

Žalobce ve vyjádření k tomuto návrhu uvedl, že nesouhlasí s delegací věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1, neboť žalovaná standardně volí obstrukční taktiku, která vede k oddalování výsledku sporu, jak vyplývá jak z tohoto sporu, tak z řady jiných řízení před Okresním soudem ve Frýdku-Místku, v nichž je žalovaná účastnicí.

Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána (§ 12 odst. 3 o.s.ř.), dospěl k závěru, že návrh není důvodný.

Podle § 12 odst. 2 o.s.ř. může být věc jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. Podle odstavce 3 věty druhé tohoto ustanovení účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.

Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků a jiných okolnostech. Jde zejména o takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ust. zák. č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu poměrů účastníků; delegací nesmí být totiž navozen stav, který by se v poměrech některého účastníka projevil zásadně nepříznivým způsobem.

Samotná okolnost, že účastník řízení (žalovaná) má v současné době bydliště mimo obvod působnosti příslušného soudu (které navíc ani není ochotna soudu adresně určit), není natolik výjimečná, aby v ní bylo možno bez dalšího spatřovat důvod k přikázání věci jinému soudu. Žalovaná v návrhu blíže nespecifikuje zdravotní potíže, které jí brání v účasti u soudního jednání u Okresního soudu ve Frýdku-Místku; pokud je to však především vzdálenost procesního soudu od místa současného bydliště, pro kterou se žalovaná nemůže jednání zúčastnit, má soud dostatek procesních prostředků (provedení dožádaných úkonů, zastoupení účastníka, apod.), jak žalované výkon jejích práv v řízení zaručit.

Za situace, kdy žalobce s návrhem nesouhlasil a kdy délka sporu vyžaduje, aby řízení již nebylo dále protahováno, nelze přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1, který by se nutně musel od počátku s projednávanou problematikou seznamovat, považovat za opatření, které by vedlo k rychlejšímu či hospodárnějšímu projednání věci.

Ze všech těchto důvodů je zřejmé, že přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 se nejeví být opatřením, které by mohlo přispět ke zvýšení hospodárnosti a rychlosti řízení, a nelze dovodit, že tu jsou důvody pro přikázání věci podle § 12 odst. 2 o.s.ř. Nejvyšší soud České republiky proto návrhu žalované na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 podle ustanovení § 12 odst. 2 a 3 o.s.ř. nevyhověl.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. března 2013


JUDr. Petr V o j t e k, v. r.

předseda senátu