25 Nd 242/2007
Datum rozhodnutí: 23.08.2007
Dotčené předpisy:





25 Nd 242/2007


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., v právní věci žalobce MVDr. F. Š., proti žalované Z. S., o 2.904,- Kč, vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 23 Ro 2564/2006, o návrhu žalobce na přikázání věci Okresnímu soudu v Bruntále, pobočka v Krnově, z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř., takto:


Věc vedená u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 23 Ro 2564/2006, se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Bruntále, pobočka v Krnově.


O d ů v o d n ě n í :


Proti žalované je pod sp. zn. 23 Ro 2564/2006 vedeno řízení o zaplacení částky 2.904,- Kč s příslušenstvím u Okresního soudu v Mostě, jemuž byla věc postoupena usnesením Okresního soudu v Bruntále, pobočka v Krnově, ze dne 3. 4. 2006, č. j. 45 Ro 131/2006-10, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 5. 2006, č. j. 11 Co 376/2006-17. Nejvyššímu soudu České republiky byl tento spis předložen s návrhem žalobce na přikázání věci Okresnímu soudu v Bruntále, pobočka v Krnově.


Návrh na delegaci vhodnou odůvodnil žalobce svým zdravotním stavem (pro jeho stáří a nemoc je pro něj cesta do M. zdravotním rizikem) a dále tvrzením, že žalovaná má trvalé bydliště v domě na adrese B., jenž je ve vlastnictví žalobce, a pobírá spolu s ostatními členy domácnosti sociální dávky od příslušných úřadů v B. a v O. Navíc u Okresního soudu v Bruntále, pobočka v Krnově, probíhají spory mezi týmiž účastníky řízení a tomuto soudu jsou známy mnohé skutečnosti důležité pro rozhodnutí ve věci.


Žalovaná vyjádřila nesouhlas s přikázáním věci jinému soudu s tím, že od září roku 2005 se zdržuje v M., od listopadu roku 2006 zde má trvalé bydliště, v únoru roku 2007 zde získala vlastní byt a sociální dávky pobírá rovněž v M. Má těžce postiženého pětiletého syna (nevidomého a ležícího epileptika a kvadruplegika), zcela závislého na pomoci druhých, a cestování s ním je velmi složité.


Podle § 12 odst. 2 o.s.ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.


Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána (§ 12 odst. 3 o.s.ř.), dospěl k závěru, že návrh není důvodný.


Důvody vhodnosti mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků a jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ustanovení zákona. č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu poměrů účastníků; delegací nesmí být totiž navozen stav, který by se v poměrech některého účastníka projevil zásadně nepříznivým způsobem.


Samotná okolnost, že účastník řízení (žalobce) má bydliště mimo obvod působnosti příslušného soudu, není natolik výjimečná, aby v ní bylo možno bez dalšího spatřovat důvod k přikázání věci; na straně žalobce k tomu přistupuje věk a nepříznivý zdravotní stav, který mu podle jeho tvrzení neumožňuje zúčastnit se soudního jednání u Okresního soudu v Mostě. Nelze ovšem přehlédnout, že u žalované je možnost cestovat ke vzdálenému soudu rovněž výrazně ztížena péčí o zdravotně těžce postižené dítě, proto by pro ni žalobcem navrhovaná delegace znamenala nepříznivé zhoršení situace. Příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat (zde příslušnost Okresního soudu v Mostě podle ustanovení § 85 odst. 1 o.s.ř.), je přitom základní zásadou a případné přikázání věci jinému soudu, jež představuje výjimku z této zásady, je nutno i v daném případě vyložit restriktivně (srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000).


To platí i za situace, kdy žalobce před Okresním soudem v Bruntále, pobočka v Krnově, vedl či vede několik dalších sporů se žalovanou. V posuzované věci jde o spor o nevysokou částku dlužného nájemného, který nevykazuje znaky potřeby zvláštních znalostí o sporech ostatních. Proto má Okresní soud v Mostě všechny předpoklady k tomu, aby o věci v přiměřené době rozhodl, přičemž má možnost využít i zákonných procesních prostředků, jak zaručit žalobci výkon jeho práv, např. provedením úkonů prostřednictvím dožádaného soudu.


Ze všech těchto důvodů se přikázání věci Okresnímu soudu v Bruntále, pobočka v Krnově, nejeví být opatřením, které by mohlo přispět ke zvýšení hospodárnosti a rychlosti řízení, a nelze mít zato, že tu jsou důvody pro přikázání věci podle § 12 odst. 2 o.s.ř. Nejvyšší soud České republiky proto návrhu žalobce na přikázání věci Okresnímu soudu v Bruntále, pobočka v Krnově, podle ustanovení § 12 odst. 2 a 3 o.s.ř. nevyhověl.


Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 23. srpna 2007


JUDr. Petr Vojtek, v. r.


předseda senátu