25 Nd 226/2007
Datum rozhodnutí: 23.08.2007
Dotčené předpisy:





25 Nd 226/2007


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., v právní věci žalobkyně Č. p. a. s., proti žalované J. s.r.o. v likvidaci, o žalobě na obnovu řízení, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 68 Cm 119/2007, o námitce podjatosti soudkyň Vrchního soudu v Praze, takto:


Soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. D. M., JUDr. M. G. a JUDr. V. R., Ph.D., nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 9 Cmo 315/2007.


O d ů v o d n ě n í :


U Krajského soudu v Ústí nad Labem probíhá pod sp. zn. 68 Cm 119/2007 řízení o žalobě žalované na obnovu řízení ve věci vedené u téhož soudu pod sp. zn. 68 Cm 40/2005. V odvolání proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. 5. 2007, č. j. 68 Cm 119/2007-16, jímž nebylo připuštěno zastoupení žalované obecným zmocněncem J. S., vznesla žalovaná námitku podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze, konkrétně obsazení senátů, jež rozhodovaly ve věcech vedených u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 26 Cm 138/2000, 68 Cm 40/2005, 21 Cm 62/2003, 68 Cm 34/2005, 19 Cm 2047/98, 19 Cm 1423/99, 19 Cm 674/2000, 21 Cm 26/94 a i dalších, a dále ve věcech vedených u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 21 C 209/2003, 21 C 210/2003, a u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 39 C 549/2003, 39 C 100/2006, 39 C 90/2006 . Namítá, že uvedené soudní spisy plně dokazují, že J. s.r.o. J. S. se stal obětí organizovaného zločinu a podvodu mimo jiné všech soudců a senátů Vrchního soudu v Praze, kteří v této věci rozhodovali , a že uvedeným soudcům nezbylo nic jiného než urážet J. S., že není schopen J. s.r.o. zastupovat, a to proto, aby za prokázané podvody neměli kárné řízení .





Podle ustanovení § 15a odst. 1, věty první, o.s.ř. účastníci mají právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout. Podle odst. 3 tohoto ustanovení v námitce podjatosti musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému soudci (přísedícímu) směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě kdy se o něm účastník podávající námitku dozvěděl, a jakými důkazy může být prokázán.


Požadavek, aby ve věci jednal a rozhodoval soudce, u něhož není důvod pochybovat o jeho nepodjatosti, se z povahy věci může týkat jen soudců, kterým věc náleží podle pravidel stanovených v rozvrhu práce soudu. Z toho vyplývá, že námitku podjatosti lze uplatnit pouze ve vztahu k těm soudcům, kteří jsou povoláni ve věci rozhodovat, přičemž k námitce směřující proti soudcům dalším, soud rozhodující o námitce podjatosti nepřihlíží. V posuzované věci je podle rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze k rozhodnutí o odvolání žalované příslušný senát 9 Cmo ve složení JUDr. D. M., JUDr. M. G. a JUDr. V. R., Ph.D.


Soudkyně JUDr. D. M., JUDr. M. G. a JUDr. V. R., Ph.D., se ke vznesené námitce podjatosti shodně vyjádřily tak, že k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům nemají žádný vztah, stejně jako k projednávanému sporu.


Podle ustanovení § 14 odst. 1 o.s.ř. soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle odstavce 4 tohoto ustanovení důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.


Rozhodnutí o vyloučení soudce podle § 14 o.s.ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Vzhledem k tomu lze soudce vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu zcela zjevně brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.


Nejvyšší soud po posouzení důvodů, v nichž žalovaná spatřuje důvod pro vyloučení soudkyň Vrchního soudu v Praze JUDr. D. M., JUDr. M. G. a JUDr. V. R., Ph.D., z projednávání a rozhodnutí věci, dospěl k závěru, že podmínky ustanovení § 14 odst. 1 o.s.ř. splněny nejsou. Z obsahu spisu nevyplývá žádná skutečnost, která by svědčila o tom, že u těchto soudkyň je dán takový poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům, s přihlédnutím k němuž by tu byl založen důvod pochybností o jejich nepodjatosti, jak má na zřeteli citované ustanovení. Žalovaná neuvádí žádnou konkrétní skutečnost, v čem spatřuje důvod pochybnosti o nepodjatosti jmenovaných soudkyň při projednávání jejího odvolání proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem a ani z vyjádření těchto soudkyň ani z obsahu spisu žádná taková skutečnost nevyplývá. Výhrady žalované k postupu Vrchního soudu v Praze při projednávání jiné její věci přitom nelze brát v potaz, neboť vzhledem k výslovné dikci zákona (ustanovení § 14 odst. 4 o.s.ř.) takové námitky nemohou zakládat způsobilý důvod vyloučení.


Protože tedy nebyly shledány zákonné předpoklady pro rozhodnutí o vyloučení uvedených soudkyň Vrchního soudu v Praze z projednávání a rozhodování věci, nebylo námitce podjatosti, kterou vznesla žalovaná, vyhověno.


Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 23. srpna 2007


JUDr. Petr Vojtek, v. r.


předseda senátu