25 Nd 199/2003
Datum rozhodnutí: 07.01.2004
Dotčené předpisy: § 12 odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb.




25 Nd 199/2003

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobkyně H. R., proti žalovanému J. R., zastoupenému advokátem, o výživné, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 37 C 227/2003, o návrhu žalobkyně na přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému soudu, takto:

Věc, vedená u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 37 C 227/2003, se nepřikazuje podle § 12 odst. 2 o.s.ř. Okresnímu soudu v Pardubicích.

O d ů v o d n ě n í :

Žalovaný podal dne 29. 1. 2003 u Okresního soudu v Ostravě návrh na rozvod manželství. Žalobkyně ve vyjádření k žalobě navrhla, aby žalovanému bylo uloženo přispívat na její výživu od 30. 8. 2002 do budoucna částkou 6.000,- Kč měsíčně. Okresní soud v Ostravě usnesením ze dne 16. 5. 2003 vyloučil podle § 112 odst. 2 o. s. ř. tento návrh k samostatnému projednání.

V průběhu řízení o výživné žalobkyně navrhla, aby věc byla přikázána z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Pardubicích. Návrh zdůvodnila tím, že je matkou syna-kojence, kterého kojí s pevně stanoveným časovým rozvrhem a který je na ní svojí výživou a celodenní péčí zcela závislý. Jelikož se synem bydlí v P., překonání vzdálenosti 250 km mezi P. a O. by bylo pro tak malé dítě velice obtížné a fyzicky i psychicky náročné a syn by se mohl v dopravních prostředcích nakazit infekčními chorobami. Syn je na ni nezastupitelně a bezvýhradně odkázán, a proto by se nemohla účastnit jednání u Okresního soudu v Ostravě, neboť to by vyžadovalo její celodenní nebo možná i vícedenní nepřítomnost. Rovněž je v tíživé finanční situaci, neboť v současné době pobírá pouze rodičovský příspěvek, a náklady spojené s jednáním ve věci výživného u Okresního soudu v Ostravě by byly pro ni neúnosné.

Žalovaný s návrhem žalobkyně nesouhlasil, má za to, že žalobkyně může hlídání nezletilého syna po dobu nezbytně nutnou zajistit a její účast u jednání nebude rozhodně celodenní. Vzhledem k tomu, že otec žalobkyně, JUDr. J. L., měl v nedávné minulosti úzké kontakty se soudci Okresního soudu v Pardubicích a sama žalobkyně je pracovnicí instančně nadřízeného soudu, má pochybnosti o případné nepodjatosti soudců tohoto soudu. Podle § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.

Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Současně je třeba přihlížet k tomu, že místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat (v daném případě obecná příslušnost podle ustanovení § 84 o. s. ř.), je základní zásadou a že případné přikázání věci jinému soudu představuje výjimku z této zásady, kterou je nutno - právě proto, že jde o výjimku - vykládat restriktivně (srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001 sp. zn., I. ÚS 144/2000). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu.

Důvody, pro které se žalobkyně domáhá přikázání věci Okresnímu soudu v Pardubicích, neshledává Nejvyšší soud České republiky pro postup podle § 12 odst. 2 o. s. ř. opodstatněnými. Důvodem, aby věc byla přikázána soudu, v jehož obvodu bydlí ona, nikoli žalovaný, nemohou být její osobní a ekonomické poměry související s péčí o kojence, nýbrž takové okolnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. Neumožní-li jí povinnosti osobní účast při jednáních u místně příslušného soudu, nic nebrání tomu, aby byla v projednávané věci vyslechnuta a s provedenými důkazy seznámena prostřednictvím dožádaného soudu (§ 122 odst. 2 o. s. ř.).

Přikázáním věci Okresnímu soudu v Pardubicích, v jehož obvodu žalovaná nyní bydlí, by nebylo dosaženo hospodárnějšího, rychlejšího a ani po skutkové stránce spolehlivějšího a důkladnějšího projednání věci.

Nejvyšší soud České republiky proto návrhu žalobkyně na přikázání věci Okresnímu soudu v Pardubicích podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. nevyhověl.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 7. ledna 2004

JUDr. Marta Škárová, v.r.

předsedkyně senátu