25 Nd 17/2002
Datum rozhodnutí: 25.04.2002
Dotčené předpisy: § 11 odst. 3 předpisu č. 99/1963Sb., § 84 odst. 3 předpisu č. 99/1963Sb., § 85a odst. 3 předpisu č. 99/1963Sb., § 87 odst. 3 předpisu č. 99/1963Sb., § 89a odst. 3 předpisu č. 99/1963Sb., § 2 odst. 3 předpisu č. 97/1963Sb., § 37 odst. 2 předpisu č. 97/1963Sb., § 48 odst. 2 předpisu č. 97/1963Sb.




U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobce P. k. s.r.o. - v likvidaci, zastoupeného advokátem, proti žalovanému F. S., spol. s r.o., o 285.765,80 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 17 Cm 117/99, o určení místní příslušnosti podle § 11 odst. 3 o.s.ř., t a k t o:

Věc vedenou u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 17 Cm 117/99 projedná a rozhodne Krajský soud v Brně.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se žalobou ze dne 19. 8. 1999 domáhá zaplacení částky 285.765,80 Kč s odůvodněním, že na základě smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky dne 28. 8. 1997 zhotovil pro žalovaného dílo, jehož cenu ve výši požadované částky dosud žalovaný nezaplatil. Součástí této smlouvy je i úmluva účastníků, podle níž v případě neshody bude spor řešen příslušným českým soudem; protože tato úmluva otázku místní příslušnosti soudu neřeší, navrhl, aby místní příslušnost soudu určil Nejvyšší soud ČR podle ust. § 11 odst. 3 o.s.ř.

Krajský obchodní soud v Brně usnesením ze dne 29. 10. 1999, č. j. 17 Cm 117/99 7, řízení podle § 104 odst. 1 o.s.ř. pro nedostatek pravomoci soudu zastavil, neboť dospěl k závěru, že úmluva účastníků obsažená ve smlouvě o dílo je neplatná, a tudíž nemůže založit pravomoc českých soudů. Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení a o soudním poplatku.

K odvolání žalobce Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 26. 7. 2001, č. j. 7 Cmo 6/2000 26, usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Dovodil, že pravomoc soudů České republiky pro toto řízení je založena v souladu s ust. § 37 odst. 2 zák. č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů, písemnou úmluvou stran obsaženou ve smlouvě o dílo ze dne 28. 8. 1997, neboť Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech, otázku pravomoci soudu neřeší. I když úmluvou účastníků byla založena pravomoc českých soudů bez vymezení místně příslušného soudu, nelze jí podle odvolacího soudu považovat za neplatnou, nýbrž je na ni nutno nahlížet jako na úmluvu postrádající určení místně příslušného soudu. Vzhledem k této skutečnosti je pak namístě, aby soud prvního stupně vyslovil svoji místní nepříslušnost a věc předložil Nejvyššímu soudu ČR k rozhodnutí podle § 11 odst. 3 o.s.ř.



Krajský soud v Brně usnesením ze dne 17. 9. 2001, č. j. 17 Cm 117/99 32, vyslovil svoji místní nepříslušnost s tím, že po právní moci tohoto usnesení bude věc předložena Nejvyššímu soudu ČR k určení soudu místně příslušného.

Podle § 11 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř. ), se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Nejvyšší soud, jemuž byla věc v souladu s citovaným usnesením předložena, se především zabýval otázkou, zda je dána pravomoc soudů České republiky pro řízení.

Podle § 2 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění zákona č. 158/1969 Sb., z. č. 234/1992 Sb. a z. č. 264/1992 Sb. (dále ZMPS ), se ustanovení ZMPS použije, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Dvoustrannou mezinárodní smlouvou, která Českou republiku váže ve vztahu ke Slovenské republice, je Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech podepsaná dne 29. října 1992 a vyhlášená pod č. 209/1993 Sb. Vzhledem k tomu, že tato smlouva otázku pravomoci soudu v majetkových věcech neřeší, je pravomoc soudu mezi smluvními stranami, z nichž jedna má sídlo na území ČR a druhá na území SR, a které pravomoc českých soudů založily písemnou úmluvou, nutno posuzovat podle § 37 odst. 2 ZMPS.

Při nedostatku výslovné smluvní úpravy dále platí § 48 ZMPS, podle něhož české soudy (je-li dána jejich pravomoc) postupují v řízení podle českých procesních předpisů, přičemž všichni účastníci mají rovné postavení při uplatňování svých práv. Procesním předpisem, který ve smyslu citovaného § 48 ZMPS přichází v úvahu, je občanský soudní řád.

V občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztahů, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány (§ 7 odst. 1 o. s. ř.). Jiné věci projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení, jen stanoví-li to zákon (§ 7 odst. 2 o.s.ř.).

Vzhledem k tomu, že podmínky pro určení místní příslušnosti v dané věci nelze dovodit z ust. § 84 a § 85a o.s.ř., ani z ust. § 87 až 89a o.s.ř., jsou zákonné předpoklady pro určení místně příslušného soudu podle § 11 odst. 3 o.s.ř. naplněny. Přihlížeje k zásadě hospodárnosti řízení vyjádřené v § 6 o.s.ř. Nejvyšší soud ČR rozhodl, že věc projedná a rozhodne Krajský soud v Brně, u něhož bylo řízení zahájeno a v jehož obvodu má žalobce své sídlo.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. dubna 2002

JUDr. Olga Puškinová,v.r.

předsedkyně senátu