25 Nd 146/2005
Datum rozhodnutí: 23.08.2005
Dotčené předpisy: § 12 odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb.




25 Nd 146/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jana Huška a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka ve věci žalobce T. D., zastoupeného advokátkou, proti žalované J. D., o určení neexistence pohledávky a zástavního práva, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 10 C 236/2003, o návrhu žalované na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:

Věc, vedená u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 10 C 236/2003, se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Pardubicích.

O d ů v o d n ě n í :

U Okresního soudu v Šumperku je pod sp. zn. 10 C 236/2003 vedeno řízení o žalobě T. D. proti žalované J. D. o určení neexistence pohledávky a zástavního práva.

Dne 8.8.2005 byl zdejšímu soudu předložen Okresním soudem v Šumperku, spolu se spisem 10 C 236/2003, návrh žalované na přikázání věci Okresnímu soudu v Pardubicích. Tento svůj návrh odůvodnila tím, že od rozhodnutí Nejvyššího soudu o návrhu na delegaci ze dne 3.3.2004, č.j. 30 Nd 35/2004-77, se objevila řada nových skutečností, díky nimž znovu žádá o delegaci. Uvedla, že dne 5.10.2004 se přestěhovala a změnilo se jí tak trvalé bydliště. Od tohoto data také sama vychovává a vyživuje dvě nezletilé děti. Nemá osobní automobil a tak se z technických ani finančních důvodů nemůže dostavovat k Okresnímu soudu v Šumperku. Rovněž uvedla, že pokud žalobce s delegací nesouhlasil z důvodu, že jeho matka je těžce nemocná a on se o ní musí starat, pak je podivné, že tato bez jejího vědomí a povolení v její provozovně ubytovávala turisty. Žalobce dle žalované u své matky nebydlí, jak tvrdil, nýbrž za ní pouze 1-2x týdně dojíždí a navíc má vyšší příjem, než uvedl.

Žalobce k návrhu žalované uvedl, že s delegací nesouhlasí, když důvody uvedené žalovanou, tj. že se přestěhovala a pečuje o dvě nezletilé děti, nejsou důvodem, který by bylo možné hodnotit tak, že jde o výjimečnou situaci odůvodňující delegaci věci k jinému soudu. Rovněž sdělil, že se musí starat o těžce nemocnou matku, navíc je sám v invalidním důchodu, takže i jeho finanční situace mu nedovoluje dojíždět do vzdáleného soudu, natož hradit náklady právního zastoupení.

Podle § 12 odst. 2 o.s.ř. může být věc jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. Důvody vhodnosti mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků, procesní situaci, event. na okolnostech jiných; rozhodnými jsou především ty, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji.

K přikázání věci jinému než příslušnému soudu však lze přistoupit jen výjimečně, z důvodů závažných, neboť představuje výjimku z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Proto je zakotveno právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k tomu, kterému soudu má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z jejich pohledu; rozhodnutím o delegaci totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z nich projevil zásadně nepříznivě.

Důvody, kterými žalovaná odůvodnila návrh na přikázání věci (projednání a rozhodnutí věci Okresnímu soudu v Pardubicích) neshledává Nejvyšší soud České republiky dostatečnými, neboť pouze osobní a ekonomické poměry žalované související s péčí o nezletilé, popř. to, že v současné době bydlí v obvodu Okresního soudu v Pardubicích, nemohou vést k závěru, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. Neumožní-li jí povinnosti osobní účast při jednáních u místně příslušného soudu, nic nebrání tomu, aby byla v projednávané věci vyslechnuta a s provedenými důkazy seznámena prostřednictvím dožádaného soudu (§ 39 odst. 1 o.s.ř.)

Nejvyšší soud za situace, kdy žalobce s návrhem nesouhlasil, a kdy neshledal žádný důvod natolik výjimečný (mající své opodstatnění ve zvláštních okolnostech věci), aby odůvodňoval přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ust. § 12 odst. 2 o.s.ř., rozhodl tak, že návrhu žalované nevyhověl.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. srpna 2005

JUDr. Ing. Jan Hušek, v.r.

předseda senátu