25 Nd 144/2005
Datum rozhodnutí: 12.08.2005
Dotčené předpisy: § 12 odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb.




25 Nd 144/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jana Huška a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka ve věci žalobce Č. p. Ř. b. d. P. M. v J., zastoupeného advokátem, proti žalovaným 1) ČR Ministerstvo financí ČR, se sídlem Praha 1, Letenská 15, zastoupené Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem Praha 2, Rašínovo nábřeží 42 a 2) N. p. ú., zastoupenému advokátem, o určení vlastnického práva k nemovitostem, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 20 C 65/98, o návrhu žalobce na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:

Věc, vedená u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 20 C 65/98, se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 1.

O d ů v o d n ě n í :

U Okresního soudu v Olomouci je pod sp. zn. 20 C 65/98 vedeno řízení o žalobě Č. p. Ř. b. d. P. M. v J. proti žalovaným 1) ČR Ministerstvu financí ČR a 2) N. p. ú. o určení vlastnického práva k nemovitostem.

Dne 14.7.2005 byl zdejšímu soudu předložen Okresním soudem v Olomouci, spolu se spisem 20 C 65/98, návrh žalobce na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Tento svůj návrh odůvodnil tím, že oba žalovaní mají sídlo na území obvodu Prahy 1, právní zástupce žalobce má sídlo kanceláře v tomtéž obvodu a rovněž právní zástupce 2. žalovaného má sídlo na území P. S ohledem na to, že v řízení nepřicházejí v úvahu výslechy žádných svědků, kteří by bydleli v obvodu Okresního soudu v Olomouci a vzhledem ke skutečnosti, že soud bude rozhodovat na základě listinných důkazů, z nichž se některé nalézají v archivech na území města P., je dle žalobce dán důvod k přikázání věci z důvodu vhodnosti.

Prvý žalovaný k návrhu žalobce uvedl, že rozhodnutí o vhodnosti delegace v daném případě ponechává na Nejvyšším soudu. Je pravdou, že všichni účastníci řízení jsou zastupováni z P. a musí k řízení dojíždět, na druhou stranu byla žaloba podána v roce 1998 a od té doby již proběhlo ve věci několik jednání.

Druhý žalovaný považuje návrh za podivný, když ve věci již proběhlo několik jednání a rozhodoval již jak Okresní soud v Olomouci, tak Krajský soud v Ostravě. V případě přikázání věci jinému soudu by se tento musel znovu seznamovat s provedeným řízením, opakovat některé důkazy, což neodpovídá smyslu ust. § 12 odst. 2 o.s.ř. Dále uvedl, že 2. žalovaný má v P. pouze pracoviště, ale sídlo má v B. n. L. S. B. Navíc důvodem přikázání věci nemůže být sídlo právních zástupců, jak žalobce, tak 2. žalovaného.

Podle § 12 odst. 2 o.s.ř. může být věc jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. Důvody vhodnosti mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků, procesní situaci, event. na okolnostech jiných; rozhodnými jsou především ty, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji.

K přikázání věci jinému než příslušnému soudu však lze přistoupit jen výjimečně, z důvodů závažných, neboť představuje výjimku z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Proto je zakotveno právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k tomu, kterému soudu má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z jejich pohledu; rozhodnutím o delegaci totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z nich projevil zásadně nepříznivě.

Samotná okolnost, že účastníci řízení, případně jejich právní zástupci, mají bydliště mimo obvod působnosti příslušného soudu, není natolik závažná, aby v ní bylo možno bez dalšího spatřovat důvod k přikázání věci, zvláště když není z ničeho zřejmé, že se nemohou pro nějaké významné důvody dostavit k jednání u příslušného soudu (žalobce nic takového netvrdí). Navíc za situace, kdy předmětný spor probíhá u Okresního soudu v Olomouci již od roku 1998, by nebylo vhodné projednávaný spor delegovat soudu jinému, který by se musel s věcí nejprve seznamovat.

Nejvyšší soud za situace, kdy 2. žalovaný s návrhem nesouhlasil a 1. žalovaný ponechal rozhodnutí na soudu, a kdy neshledal žádný důvod natolik výjimečný (mající své opodstatnění ve zvláštních okolnostech věci), aby odůvodňoval přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ust. § 12 odst. 2 o.s.ř. rozhodl tak, že návrhu žalobce nevyhověl.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 12. srpna 2005

JUDr. Ing. Jan Hušek, v.r.

předseda senátu