25 Nd 115/2002
Datum rozhodnutí: 12.06.2002
Dotčené předpisy: § 12 odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb.




25 Nd 115/2002

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobce M. Ch. proti žalovanému J. F., o 500.000,- Kč náhradu nemateriální újmy za poškození cti, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 24 C 54/99, o návrhu žalobce na přikázání věci Krajskému soudu v Hradci Králové z důvodu vhodnosti podle § 12 odsdt. 2 o. s. ř., takto :

Věc vedená u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 24 C 54/99 se nepřikazuje Krajskému soudu v Hradci Králové.

O d ů v o d n ě n í :



Krajským soudem v Brně je pod sp. zn. 24 C 54/99 vedeno řízení o návrhu žalobce M. Ch. proti žalovanému J. F., na ochranu osobnosti, s požadavkem na zaplacení 500.000,- Kč jako náhrady nemateriální újmy za poškození cti.

Dne 14. 5. 2002 byl Nejvyššímu soudu České republiky předložen Krajským soudem v Brně, spolu se spisem 24 C 54/99, návrh žalobce na přikázání věci Krajskému soudu v Hradci Králové.

Návrh na delegaci vhodnou odůvodnil žalobce tím, že ze strany JUDr. M. P. a spol. z KS Brno byl hrubě porušen čl. 6 Úmluvy, je dlouhodobě nezákonně zneužívána pravomoc veřejného činitele od roku 1988 až do dnešního dne, a byla úmyslně páchána trestná činnost .

Žalovaný vyjádřil ve svém podání nesouhlas s delegací řízení s tím, že k takovému postupu nevidí důvod.

Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána (§ 12 odst. 3 o. s. ř.) návrh projednal a dospěl k závěru, že není důvodný.

Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. může být věc jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. Důvody vhodnosti mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků a jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze vyjímečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako vyjímka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ust. zák. č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu.

V daném případě Nejvyšší soud neshledal okolnosti, které by odůvodňovaly přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř., a žádné takové okolnosti netvrdí ani žalobce. Jeho ničím nepodložené tvrzení o údajné trestné činnosti JUDr. M. P. a jiných soudců Krajského soudu v Brně nezakládá důvod pro delegaci vhodnou. Přikázání věci Krajskému soudu v Hradci Králové, v jehož obvodu žádný z účastníků nebydlí, není v posuzovaném případě vhodným opatřením k hospodárnějšímu, rychlejšímu a po skutkové stránce spolehlivějšímu a důkladnějšímu projednání věci.

Proto Nejvyšší soud návrhu žalobce na přikázání věci nevyhověl.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 12. června 2002

JUDr. Marta Škárová, v. r.

předsedkyně senátu