25 ICm 404/2016
č.j. 25 ICm 404/2016-33 KSOS 25 INS 8019/2014

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Bartoszovou, Ph.D., ve věci

žalobce: Cine-real, s.r.o. v likvidaci, IČ: 24268160, sídlem Křížová 2598/4, Smíchov, 150 00 Praha 5,

proti žalovanému: TP Insolvence, v.o.s., IČ: 03296636, sídlem Jankovcova 1037/49, Holešovice, 170 00 Praha 7, insolvenční správce dlužníka: PÁTÁ STAVEBNÍ CZ, a.s. v likvidaci, IČ: 25593161 sídlem Družby 338, Polabiny, 530 09 Pardubice, zastoupenému advokátem Mgr. Tomášem Urbanem, sídlem Vřesová 685/16, 181 00 Praha 8,

o určení pravosti a pořadí pohledávky

takto:

I. Žaloba na určení, že žalobce má v insolvenčním řízení vedeném Krajským soudem v Ostravě pod sp. zn. KSOS 25 INS 8019/2014 za dlužníkem pohledávku v celkové výši 564 927 Kč s právem na uspokojení jeho pohledávky ze zajištění, se zamítá pro předčasnost.

Shodu s prvopisem potvrzuje Vanessa Plonková. isir.justi ce.cz

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobou doručenou soudu dne 8. 2. 2016 se žalobce domáhal určení, že má v insolvenčním řízení vedeném Krajským soudem v Ostravě pod sp. zn. KSOS 25 INS 8019/2014 za dlužníkem pohledávku v celkové výši 564 927 Kč s právem na uspokojení jeho pohledávky ze zajištění. Žalobu odůvodnil tím, že usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 5. 2015, č.j. KSOS 25 INS 8019/2014-A216 byl zjištěn úpadek dlužníka PÁTÁ STAVEBNÍ CZ, a.s., IČ: 25593161, sídlem Družby 338, Polabiny, 530 09 Pardubice (dále jen dlužník ) a insolvenčním správcem byla ustanovena společnost TP Insolvence, v.o.s., IČ: 03296636, sídlem Jankovcova 1037/49, Holešovice, 170 00 Praha 7. Žalobce do tohoto insolvenčního řízení přihlásil přihláškou P125 pohledávky v celkové výši 564 927 Kč, která představuje neuhrazenou cenu za nájem movitých věcí a motorových vozidel dle přiložených faktur a nájemních smluv. Dlužnou částku co do důvodu a výše dlužník uznal a zajistil její plnění na základě zástavní smlouvy k ochranné známce ze dne 28. 2. 2014 v majetku dlužníka. Dne 8. 12. 2015 u přezkumného jednání insolvenční správce popřel pravost a výši pohledávky žalobce s odůvodněním, že pohledávka nevznikla; nebyl řádně doložen vznik pohledávky, ani její výše; nebylo doloženo skutečné poskytnutí plnění. Dále popřel insolvenční správce pořadí pohledávky s odůvodněním, že nebyl doložen vznik zástavního práva. Vyrozumění o popření pohledávky bylo žalobci doručeno dne 18. 12. 2015. Úkon popření dosahuje tak nízké kvality, že neumožňuje uvést dostatečně určitá žalobní tvrzení, když z popěrného úkonu nevyplývá, z jakého důvodu by pohledávka neměla vzniknout, z jakého důvodu nebyl doložen vznik pohledávky a její výše, když žalobce přiložil k přihlášce pohledávky nájemní smlouvy, přehled faktur s uznáním dlužníka v zástavní smlouvě ze dne 28. 2. 2014 a poskytnutí plnění doložil listinami podepsanými dlužníkem. Obchodní spolupráce dlužníka a věřitele trvá celou existenci věřitele. Pokud měl insolvenční správce jakékoli pochybnosti o přihlášce věřitele, měl jej vyzvat k opravě, či doplnění, když tak učinil u ostatních věřitelů. Vzhledem k tomu, že žalobce pro dlužníka sjednané plnění řádně poskytl, je přesvědčen, že jeho pohledávka z titulu neuhrazené ceny za nájem ve výši 564 927 Kč je zcela po právu. Žalobci jako věřiteli přísluší právo na uspokojení jeho pohledávky ze zajištění na základě zástavní smlouvy k ochranné známce ze dne 28. 2. 2014 vložené do rejstříku ochranných známek Úřadu průmyslového vlastnictví, přičemž předmětem zástavy je ochranná známka PIVOVAR EXCELENT , která je registrovanou ochrannou známou s právem priority ke dni 26. 4. 1993, v majetku dlužníka.

2. Podáním ze dne 27. 2. 2017 žalovaný navrhl přerušení řízení z důvodu neplatnosti, popř. neúčinnosti nájemních smluv a neúčinnosti zástavní smlouvy ze dne 28. 2. 2014, přičemž žalovaný tyto úkony napadl odpůrčí žalobou a navrhl přerušení řízení do pravomocného rozhodnutí o odpůrčí žalobě. Usnesením ze dne 11. 10. 2017 byl návrh žalovaného na přerušení řízení zamítnut.

3. Žalobce u jednání uvedl, že nebyl insolvenčním správcem vyzván k odstranění vad přihlášky a má za to, že jeho přihláška je v pořádku. Není vadou, kdy pohledávky z několika nájemních smluv jsou přihlášeny v rámci jedné přihlášky, neboť k přihlášce byly přiloženy jednotlivé

Shodu s prvopisem potvrzuje Vanessa Plonková. nájemní smlouvy a byla vypsána splatnost jednotlivých částek. Dále doplnil, že Kristýna Vepřeková nebyla osobou blízkou ve vztahu k dlužníku, neboť u dlužníka pracovala pouze krátkou dobu, a navíc pouze na oddělení agend veřejných zakázek, neměla přístup k účetnictví dlužníka a neznala jeho hospodářské výsledky. Pokud se týče toho, že Kristýna Vepřeková je jednatelkou žalobce a její otec Roman Vepřek je předsedou představenstva dlužníka nezakládá samo o sobě závěr o existenci vztahu osoby blízké, tak jak plyne z judikatury Nejvyššího soudu. Převod vozidel mezi dlužníkem a žalobcem nebyl účelový, tento byl proveden za účelem optimalizace majetku dlužníka.

4. Žalovaný u jednání uvedl, že žaloba je nedůvodná a žalobce nemá nárok na plnění z nájemních smluv, které jsou neplatné, eventuálně neúčinné, přičemž neúčinnosti nájemních smluv se žalovaný domáhá v řízení vedeném u zdejšího soudu po sp. zn. 32 ICm 1618/2016. Předmětem nájemních smluv byly věci, které byly původně ve vlastnictví dlužníka a které dlužník převedl na třetí osobu, konkrétně na Kristýnu Vepřekovou, která je k dlužníku ve vztahu osoby blízké, neboť byla zaměstnankyní dlužníka v roce 2011 a navíc je dcerou statutárního orgánu dlužníka Romana Vepřeka. Následně se předmět převodu stal předmětem nájmu, kdy tyto věci si dlužník pronajal, přičemž smlouvy o nájmu neměly hospodářský efekt. Veškeré úkony byly činěny v době, kdy dlužník byl již v úpadku, kdy měl více dlužníků, o čemž svědčí přihlášky č. P5, P11, P29, P34, P35 a P50, přičemž se jedná o pohledávky splatné v roce 2012 a přesahující částku 8,5 mil. Kč. K zástavní smlouvě uvedl, že tato byla uzavřena krátce před zahájením insolvenčního řízení a její účinky nastaly až k datu 23. 2. 2015, přičemž se taktéž jednalo o zvýhodňující úkon směřující ke zkrácení uspokojení věřitelů a jedná se tudíž o neúčinný právní úkon, který je také předmětem shora citované žaloby vedené pod sp. zn. 32 ICm 1618/2016.

5. Podle § 7 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení ve znění účinném do 30. 6. 2017 (insolvenční zákon-dále jen IZ ) nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

6. Soud provedl dokazování obsahem insolvenčního spisu KSOS 25 INS 8019/2014 a zjistil:

-vyhláškou ze dne 24. 3. 2014 insolvenční soud oznámil zahájení insolvenčního řízení ve věci dlužníka PÁTÁ STAVEBNÍ CZ, a.s., IČ: 25593161,

-usnesením ze dne 15. 5. 2015 byl zjištěn úpadek dlužníka, insolvenčním správcem byla ustanovena společnost TP Insolvence, v.o.s., IČ: 03296636,

-usnesením ze dne 1. 2. 2017 byl na majetek dlužníka prohlášen konkurs,

-přihláškou pohledávky P125 žalobce jako věřitel přihlásil nevykonatelnou pohledávku č. 1 za dlužníkem v celkové výši 564 927 Kč, přičemž jako důvod vzniku pohledávky uvedl neuhrazení ceny za pronájmy dle nájemních smluv; v kolonce další okolnosti věřitel uvedl, že na základě

Shodu s prvopisem potvrzuje Vanessa Plonková. nájemních smluv pronajímal dlužníkovi movité věci (především automobily), které dlužník užíval v souladu s nájemními smlouvami, avšak sjednaný nájem nebyl věřiteli uhrazen; pohledávka byla přihlášena jako zajištěná majetkem, který náleží do majetkové podstaty dlužníka, a to na základě zástavní smlouvy k ochranné známce ze dne 28. 2. 2014 s okamžikem vzniku zajištění ke dni 28. 2. 2014; dále věřitel v kolonce 22 (vlastnosti pohledávky) uvedl 12 různých dat splatností a různé částky a v kolonce 50 (počet pohledávek) uvedl věřitel 12 ;

-ze seznamu přihlášených pohledávek (přezkumný list P125), že dlužník pohledávku věřitele nepopřel; insolvenční správce popřel pravost pohledávky v celém rozsahu a zajištění pohledávky z důvodu, že nebyl doložen vznik pohledávek; smlouvy, kterými věřitel nabyl předměty údajného nájmu od dlužníka, jsou neplatné pro rozpor se zákonem, neboť byly uzavřeny ve snaze účelově vyvést majetek dlužníka na spřízněnou osobu, nebo přinejmenším neúčinné, když byly uzavřeny bez přiměřeného protiplnění pro dlužníka; věřitel proto nemůže požadovat nájemné, když řádně nenabyl vlastnictví k předmětu nájmu, popř. je nabytí vlastnického práva neúčinné, ke škodě věřitelů dlužníka za nepřiměřeně nízkou kupní cenu a v úmyslu zkrátit uspokojení věřitelů; popření pořadí pohledávky odůvodnil tím, že nebyl doložen platný vznik zástavního práva; zástavní smlouva je neúčinná, neboť byla uzavřena v době, kdy byl dlužník v úpadku, bez přiměřeného protiplnění, zvýhodňuje věřitele a úmyslně zkracuje další věřitele; navíc byla smlouva registrována až s účinností od 23. 2. 2015 a ke vzniku zástavního práva tak mělo dojít po zahájení insolvenčního řízení v rozporu s § 109 IZ;

-z vyrozumění ze dne 18. 12. 2015, že žalovaný vyrozuměl žalobce o popření jeho nevykonatelné pohledávky, přičemž vyrozumění bylo žalobci doručeno dne 25. 1. 2016;

-insolvenční řízení nebylo dosud skončeno.

7. Podle § 198 IZ věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření (odst. 1). V žalobě podle odstavce 1 může žalobce uplatnit jako důvod vzniku popřené pohledávky pouze skutečnosti, které jako důvod vzniku této pohledávky uplatnil nejpozději do skončení přezkumného jednání, a dále skutečnosti, o kterých se žalobce dozvěděl později proto, že mu kupující ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části neoznámil včas převzetí dlužníkova závazku (odst. 2). Vyjde-li v průběhu řízení o žalobě podle odstavce 1 najevo, že popřená pohledávka je pohledávkou vykonatelnou, není to důvodem k zamítnutí žaloby, žalovaný je však v takovém případě povinen prokázat důvod popření podle § 199 (odst. 3).

8. S ohledem na shora uvedené soud konstatuje, že žalobce, který přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka nevykonatelnou zajištěnou pohledávku, je aktivně legitimován k podání žaloby dle § 198 odst. 1 IZ a incidenční žaloba, která správně směřuje proti žalovanému, který pohledávku popřel, byla podána včas, tj. ve lhůtě 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2 IZ.

Shodu s prvopisem potvrzuje Vanessa Plonková.

9. Dalšími předpoklady, při jejichž splnění se lze incidenční žalobou uplatněným nárokem věcně zabývat, je řádná přihláška pohledávky obsahující náležitosti dle § 174 IZ a § 21 vyhlášky č. 311/2007 Sb. o jednacím řádu pro insolvenční řízení.

10. Dle ustanovení § 174 IZ přihlášky pohledávek a jejich přílohy se podávají dvojmo. Stejnopis přihlášky a její přílohy doručí insolvenční soud insolvenčnímu správci (odst. 1). Přihláška pohledávky musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky. Důvodem vzniku přihlašované pohledávky se rozumí uvedení skutečností, na nichž se pohledávka zakládá (odst. 2). Jde-li o pohledávku zajištěnou, musí věřitel v přihlášce uvést, zda uplatňuje právo na její uspokojení ze zajištění a označit druh zajištění a dobu jeho vzniku; nestane-li se tak, má se za to, že právo na uspokojení přihlašované pohledávky ze zajištění v insolvenčním řízení uplatněno nebylo (odst. 3). Jde-li o pohledávku vykonatelnou, musí věřitel v přihlášce uvést i skutečnosti, o které vykonatelnost opírá (odst. 4). Podle § 21 odst. 1 písm. e) vyhl. č. 311/2007 Sb. (o jednacím řádu pro insolvenční řízení) patří mezi náležitosti přihlášky pohledávky také bližší údaje o smlouvě nebo jiné skutečnosti, která je důvodem vzniku pohledávky, včetně vylíčení skutečností rozhodných pro vznik pohledávky. Podle § 188 odst. 2 IZ nelze-li přihlášku pohledávky přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, vyzve insolvenční správce věřitele, aby ji opravil nebo doplnil do 15 dnů, nestanoví-li lhůtu delší. Současně jej poučí, jak je nutné opravu a doplnění provést. Přihlášky pohledávek, které nebyly včas a řádně doplněny nebo opraveny, předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží; o tomto následku musí být věřitel poučen. 11. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2001, sp. zn. 32 Cdo 1726/98 součástí právního posouzení věci soudem ve sporu o pravost, výši nebo pořadí do konkursu přihlášené a správcem konkursní podstaty nebo některým z konkursních věřitelů popřené pohledávky, vždy musí být závěr o splnění předpokladů, za nichž se soud může důvodností nároku uplatněného tzv. incidenční žalobou vůbec zabývat. Zjistí-li soud, který rozhoduje o pravosti, výši nebo pořadí nevykonatelné pohledávky, že přihláška pohledávky měla v části, o které má v incidenčním sporu rozhodnout, vady bránící přezkumu přihlášené pohledávky, musí žalobu pro předčasnost zamítnout. Na základě takového rozsudku je třeba v konkursním řízení přistoupit zákonem stanoveným způsobem k odstraňování vad přihlášky a poté k novému přezkumu přihlášené pohledávky. Nejvyšší soud dále vyslovil právní závěr v rozsudku sp. zn. 29 Cdo 1089/2000, že pokud přihláška pohledávky obsahuje údaje, jež nezaměnitelným způsobem identifikují skutek (skutkový děj), na jehož základě věřitel přihlašuje svůj nárok (v peněžité formě) do konkurzu, ale konkurzní věřitel (přihlašovatel pohledávky) ani do skončení přezkumného jednání nevylíčil všechny skutečnosti významné pro posouzení, zda jde o pohledávku pravou, uplatněnou ve správné výši a ve správném pořadí, je to důvodem k popření pohledávky, nikoli důvodem k odstraňování vad přihlášky. Současně uvedl, že vylíčení rozhodujících skutečností může mít-i zprostředkovaně-původ v odkazu na listinu, kterou žalobce připojí k žalobě. V usnesení ze dne 5. 6. 2012, sp. zn. 26 Cdo 2017/2011 Nejvyšší soud ČR k otázce vylíčení rozhodujících skutečností v žalobě dospěl k právnímu závěru, že vylíčení rozhodujících skutečností sice může mít (zprostředkovaně) původ i v odkazu na listinu, kterou žalobce jako důkaz připojí k žalobě a na kterou v textu žaloby

Shodu s prvopisem potvrzuje Vanessa Plonková. výslovně odkáže, tato možnost je však pouze výjimkou z pravidla, že vylíčení rozhodných skutečností má být obsaženo v návrhu a jako každá výjimka musí být vykládána restriktivně.

12. Žalobce v přihlášce pohledávky uvedl jako přílohy: 12 daňových dokladů, zástavní smlouvu k ochranné známce ze dne 28. 2. 2014 a smlouvy o nájmu dopravního prostředku . Z připojených 15 nájemních smluv soud zjistil, že tyto byly uzavírány mezi žalobcem jako pronajímatelem a dlužníkem jako nájemcem v období od 23. 10. 2012 do 31. 10. 2013, přičemž jejich předmětem byl nájem motorových vozidel různých značek za různě vysoké nájemné. Z faktur soud zjistil, že žalobce vystavil celkem 12 faktur pro dlužníka jako odběratele, přičemž těmito fakturami vyúčtoval dlužníku nájemné různých vozidel za období nájmu: 12/2013, 5-12/2014, 1-3/2015.

13. Soud v projednávané věci dospěl k závěru o tom, že nejsou splněny předpoklady pro věcné projednání incidenční žaloby, neboť přihláška pohledávek žalobce trpí vadami, které brání jejímu přezkumu. Žalobce totiž uvedl, že celkový počet pohledávek je 12, ale vylíčil je souhrnně jako pohledávku č. 1, přičemž jako důvod vzniku pohledávky uvedl neuhrazení ceny za pronájmy dle nájemních smluv; v kolonce další okolnosti věřitel uvedl, že na základě nájemních smluv pronajímal dlužníkovi movité věci (především automobily), které dlužník užíval v souladu s nájemními smlouvami, avšak sjednaný nájem nebyl věřiteli uhrazen. S ohledem na připojené nájemní smlouvy (celkem 15 smluv s různými předměty nájmu a různou výší nájemného) je zřejmé, že žalobce přihlásil souhrnně jako jednu pohledávku několik samostatných pohledávek, tudíž v rozporu s ustanovením § 174 odst. 2 IZ neuvedl u každé samostatné pohledávky důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky a údaje v přihlášce pohledávky neidentifikují jednotlivé skutky takovým způsobem, který odlišuje jeden skutek od druhého. Vylíčení rozhodujících skutečností v daném případě nemůže mít zprostředkovaně původ v odkazu na listinu (nájemní smlouvy, zástavní smlouva), kterou žalobce jako přílohy připojí k přihlášce, neboť na ně v přihlášce výslovně neodkázal a v příloze je rovněž označil souhrnně jako smlouvy o nájmu dopravního prostředku . S ohledem na to, že přihláška pohledávek žalobce byla vadná, měl žalovaný insolvenční správce postupovat dle § 188 odst. 2 IZ a vyzvat věřitele, aby přihlášku ve stanovené lhůtě opravil a poučit, jak je nutné opravu a doplnění provést. Předmětem přezkumu totiž mohou být jen přihlášky, které mají všechny obsahové náležitosti nezbytné k tomu, aby přihlášenou pohledávku bylo možno podle přihlášek přezkoumat. Žalovaný takto nepostupoval a samostatné pohledávky žalobce souhrnně přihlášené pod pohledávkou č. 1 přezkoumal s výsledkem, že popřel jejich pravost v celém rozsahu a jejich zajištění. Soud proto vzhledem k vadám přihlášky pohledávek v řízení o incidenční žalobě další dokazování neprováděl a žalobu pro předčasnost zamítl s tím, že následně je třeba přistoupit zákonem stanoveným způsobem k odstraňování vad přihlášky a poté k novému přezkumu přihlášené pohledávky (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 5.2001, sp. zn. 32 Cdo 1726/98). 14. Podle § 163 IZ o nákladech incidenčního sporu a jejich náhradě rozhodne insolvenční soud v rozhodnutí o incidenčním sporu, a to podle ustanovení občanského soudního řádu, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. Náhrada nákladů incidenčního sporu je zvláštní pohledávkou, na kterou se nevztahuje § 170 písm. f) IZ. Podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. (občanský soudní řád-dále jen o.s.ř. ) účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

Shodu s prvopisem potvrzuje Vanessa Plonková.

Podle § 150 o.s.ř. jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. V daném případě byl ve sporu úspěšný žalovaný a podle § 142 odst. 1 o.s.ř. by tak měl proti žalobci právo na náhradu nákladů řízení. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení však soud dospěl k závěru, že je na místě aplikovat ustanovení § 150 o.s.ř., neboť důvodem zamítnutí žaloby pro předčasnost byla skutečnost, že žalovaný postupoval nesprávně, když přezkoumal vadnou přihlášku žalobce a poučil jej o právu podat incidenční žalobu, zatímco jej měl vyzvat k opravě přihlášky. Soud proto z těchto důvodů nepřiznal žalovanému náhradu nákladů řízení a rozhodl o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15-ti dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci, prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, písemně, ve dvojím vyhotovení.

Ostrava 5. 1. 2018

JUDr. Jitka Bartoszová, Ph.D. v. r. samosoudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje Vanessa Plonková.