25 ICm 337/2016
Jednací číslo: 25 ICm 337/2016-25 (KSOS 25 INS 22143/2015)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Bartoszovou, Ph.D. ve věci žalobce INTERNEXT 2000, s.r.o., se sídlem Palackého 166, 755 01 Vsetín, IČ: 25352288, zastoupeného JUDr. Pavlem Vyroubalem, advokátem, se sídlem Palackého 168, Vsetín, PSČ 755 01, proti žalovanému Jakub Háj a spol., se sídlem Palackého Nám. 354, 763 12 Vizovice, IČ: 02563657, jako insolvenčnímu správci dlužnice Lenky anonymizovano , anonymizovano , bytem Vsetínská 143, Karolinka, PSČ 756 05, zastoupenému Mgr. Jiřím Ostravským, advokátem, se sídlem Lešetín VI/671, Zlín, PSČ 760 01, o určení pravosti a výše pohledávky

takto:

I. Žaloba na určení, že pohledávka žalobce za dlužnicí Lenkou anonymizovano , anonymizovano , kterou žalobce přihlásil do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 25 INS 22143/2015 přihláškou P1, je po právu i ve výši 7 761,79 Kč, se zamítá. isir.justi ce.cz

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku 8 228 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta žalovaného.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou soudu dne 2. 2. 2016 se žalobce domáhal určení, že pohledávka žalobce za dlužnicí Lenkou anonymizovano přihlášená do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 25 INS 22413/2015 (správně KSOS 25 INS 22143/2015) je po právu ve výši 7 761,79 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že přihláškou ze dne 4. 9. 2015 přihlásil do insolvenčního řízení pohledávku za dlužnicí v celkové výši 10 670,07 Kč. Věřitel uzavřel s dlužnicí dne 15. 4. 2013 smlouvu o připojení k síti internet č. B81421, která byla uzavřena dle bodu 8.5. Všeobecných obchodních podmínek (dále také jen VOP ) na dobu určitou 36 měsíců s automatickou prolongací o stejné časové období. Obsahem smlouvy byl závazek věřitele dodávat dlužnici veřejnou telekomunikační službu INTERNET a závazek dlužnice platit věřiteli za tuto službu čtvrtletní paušál ve výši 870 Kč bez DPH, kdy dlužnici byla poskytnuta sleva ve výši 20 %. Vzhledem ke skutečnosti, že dlužnice byla v prodlení s platbami za poskytnuté služby, zaslal věřitel dlužnici dne 27. 3. 2014 sdělení o odstoupení od smlouvy dle čl. 8.4.1 VOP, včetně uvedení splatného zůstatku faktur a výzvu k úhradě zesplatněné pohledávky v důsledku skončení smluvního vztahu dle čl. 5 VOP. Dlužnice kontaktovala věřitele mailem s tím, že požádala o dohodu ohledně dlužné částky. S dlužnicí byly dohodnuty splátky, avšak na pohledávku nebylo ničeho uhrazeno. Věřitel eviduje za dlužnicí pohledávky v celkové výši 9 535 Kč, které vznikly za dobu trvání smluvního vztahu, a to 1) čtvrtletní paušál za internet za období 1. 7. 2013 až 30. 9. 2013 vyúčtovaný fakturou č. 5337658 vystavenou dne 1. 7. 2013 se splatností 11. 7. 2013 na částku 842 Kč; 2) poplatek za internet za období 1. 10. 2013 až 14. 6. 2016 (doúčtování do konce trvání smluvního vztahu), poplatek za zaslání upomínky 2 x 60 Kč (dle ceníku služeb). O zaplacení dlužných částek byla dlužnice rovněž upomínána přípisem právního zástupce věřitele ze dne 6. 2. 2015, kdy byla zároveň upozorněna v případě nezaplacení na zahájení správního řízení u Českého telekomunikačního úřadu. K zaplacení dlužných pohledávek však nedošlo a s ohledem na tuto skutečnost uplatnil věřitel svůj nárok u Českého telekomunikačního úřadu podaným návrhem na rozhodnutí sporu o povinnosti k peněžitému plnění dne 26. 3. 2015. Věc je vedena pod sp. zn. 12393/2015 a dosud ve věci nebylo rozhodnuto. Žalobce má za to, že jeho nárok je po právu a byl vyúčtován v souladu s uzavřenou smlouvou a všeobecnými podmínkami.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že jím byla popřena toliko výše uplatněné pohledávky, nikoliv její pravost a žaloba je tedy v rozsahu určení pravosti pohledávky zcela nedůvodná. Na přezkumném jednání žalovaný popřel žalobcem uplatněnou pohledávku co do výše 7 761,79 Kč (tj. ve vztahu k části jistiny 7 009 Kč a k části příslušenství 752,79 Kč). Ve zbytku byla ze strany žalovaného pohledávka uznána a dlužnice pohledávku uznala zcela. Popřená část pohledávky odpovídá nároku na smluvní cenu za telekomunikační služby, požadované ze strany žalobce za období následující po zániku smluvního vztahu. Smluvní vztah mezi žalobcem a dlužnicí přitom vznikl na základě adhezní

ICM R spotřebitelské smlouvy, jejímž předmětem byl závazek žalobce dodávat dlužnici datové služby připojení k internetu a tomu odpovídající závazek dlužnice za poskytnuté služby hradit dohodnutou cenu. Smluvní vztah byl uzavřen dne 15. 4. 2013, kdy byla mezi žalobcem a dlužnicí podepsána smlouva o připojení k internetu č. B81421. Smluvní vztah zanikl z důvodu prodlení dlužnice s úhradami na čtvrtletně účtovanou cenu za službu odstoupením žalobce od smlouvy ze dne 27. 3. 2014 dle ust. čl. 8.4.2 Všeobecných podmínek InterneXt 2000, a to ke dni doručení tohoto odstoupení, přičemž tímto dnem je s ohledem na fikci doručení dle čl. 8.4 VOP třetí den po odeslání, smlouva tedy zanikla nejpozději dne 31. 3. 2014. Žalobce spolu s odstoupením od smlouvy vyúčtoval smluvní odměnu za období od uzavření smluvního vztahu do data odstoupení, resp. konce posledního čtvrtletí před odstoupením, avšak dále vyúčtoval i částku (popřenou část pohledávky) odpovídající službám za období po ukončení smluvního vztahu (po odstoupení od smlouvy), a to až do 14. 6. 2016. V souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. se právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, řídí dosavadními právními předpisy. V souladu s ust. čl. 12.3.2 VOP se smluvní vztah založený smlouvou řídí zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem. Dle § 48 odst. 2 občanského zákoníku platného při uzavírání smlouvy se v případě odstoupení od smlouvy tato ruší (na rozdíl od výpovědi) od počátku (ex tunc), není-li právním předpisem nebo účastníky dohodnuto jinak, přičemž v rámci smlouvy nebyla odchylná úprava sjednána. S ohledem na synallagmatickou povahu smluvního vztahu založeného smlouvou, s ohledem na obsah smlouvy, s ohledem na obecnou právní úpravu institutu odstoupení od smlouvy a právní úpravu ochrany spotřebitele dle tehdy platného občanského zákoníku, nemohl žalobci dle názoru žalovaného vůči dlužnici vzniknout nárok na peněžité plnění za období po zániku smluvního vztahu, resp. v případě zániku smluvního vztahu odstoupením (s účinky ex tunx) by (zejména nesplněné) závazky zanikly. V důsledku odstoupení by též muselo mezi účastníky dojít k vypořádání doposud poskytnutého plnění ve smyslu ust. § 457 tehdy platného občanského zákoníku. Je tedy zcela nelogické a v rozporu s platnou právní úpravou (zejm. s ohledem na spotřebitelskou povahu smlouvy), aby v důsledku odstoupení od smlouvy zanikl závazek žalobce poskytovat smluvní plnění a současně nadále trval závazek dlužnice platit za neposkytované plnění úplatu. Žalovaný pro úplnost podotýká, že ujednání obsažená např. pod body 5.4 VOP, tedy vyloučení práva na vypořádání již uhrazené ceny za služby, jež zákazník v důsledku výpovědi smlouvy (učiněné zákazníkem) nevyužije, na danou situaci v první řadě ani nedopadají (nedošlo k výpovědi smlouvy zákazníkem, ani k omezení nebo přerušení poskytování služeb za trvání smlouvy, ale ke zrušení smlouvy s účinky ex tunc v důsledku jednostranného odstoupení žalobce jako dodavatele, nadto není řešeno vypořádání již uhrazené zálohy, ale naopak neuhrazená záloha ) a za druhé jsou smluvní ujednání tohoto typu dle názoru žalovaného typickým příkladem ujednání, jež je s ohledem na formulářovou podobu spotřebitelské smlouvy a odchýlení od zákonné úpravy v neprospěch spotřebitele tehdejší právní úpravou pod sankcí absolutní neplatnosti zapovězena dle § 55 odst. 2 a § 56 občanského zákoníku (zejm. s ohledem na výslovnou zmínku v rámci demonstrativního výčtu dle § 56 odst. 3 písm. d) občanského zákoníku).

Podle ust. § 7 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále také jen IZ ) nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a

ICM R pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti obou účastníků za splnění podmínek uvedených v ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř., když oba účastníci omluvili svou neúčast u jednání a nepožádali o jeho odročení.

Soud provedl dokazování obsahem spisu Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. KSOS 25 INS 22143/2015, ze kterého zjistil a vzal za prokázáno:

1) usnesením ze dne 5. 10. 2015 byl zjištěn úpadek dlužnice Lenky anonymizovano , anonymizovano , insolvenčním správcem byl ustanoven Jakub Háj a spol., se sídlem Palackého Nám. 354, 763 12, Vizovice, IČ: 02563657 a soud povolil řešení úpadku oddlužením;

2) usnesením ze dne 7. 4. 2016 bylo schváleno oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře;

3) přihláškou pohledávky P1 doručenou soudu dne 4. 9. 2015 přihlásil žalobce do insolvenčního řízení nezajištěnou a nevykonatelnou pohledávku celkem ve výši 10 670,07 Kč splatnou v částce 842 Kč od 11. 7. 2013, v částce 8 693 Kč od 6. 4. 2014, v částce 145,78 Kč od 4. 9. 2015 a v částce 989,29 Kč od 4. 9. 2015; částka 10 670,07 Kč sestává z jistiny ve výši 9 535 Kč a příslušenství (zákonný úrok z prodlení) ve výši 1 135,07 Kč; jako důvod vzniku věřitel uvedl nezaplacenou cenu za poskytnuté služby Internet; dále uvedl, že věřitel uzavřel s dlužnicí dne 15. 4. 2013 smlouvu o připojení k síti internet č. B81421, která byla uzavřena na dobu určitou 36 měsíců s automatickou prolongací o stejné časové období (dle bodu 8.5. Všeobecných obchodních podmínek); obsahem smlouvy byl závazek věřitele dodávat dlužnici veřejnou telekomunikační službu Internet a závazek dlužnice platit věřiteli za tuto službu čtvrtletní paušál za internet 870 Kč bez DPH, přičemž dlužnici byla poskytnuta sleva ve výši 20 %; vzhledem k tomu, že dlužnice byla v prodlení s platbami, zaslal věřitel dlužnici dne 27. 3. 2014 sdělení o odstoupení od smlouvy dle čl. 8.4.1. všeobecných podmínek, včetně zesplatnění pohledávky v důsledku skončení smluvního vztahu dle čl. 5 VOP; k žádosti dlužnice byly následně sjednány splátky na dlužnou částku, které však dlužnice nehradila; dlužnice tak neuhradila věřiteli částku 842 Kč, která představuje čtvrtletní paušál za internet za období 1. 7. 2013 do 30. 9. 2013 a která byla vyúčtovaná fakturou č. 5337658 ze dne 1. 7. 2013 se splatností dne 11. 7. 2013, a dále poplatek za internet za období od 1. 10. 2013 do 14. 6. 2016 (doúčtování do konce trvání smluvního vztahu) a poplatek za zaslání upomínky 2 x 60 Kč dle ceníku služeb; dlužnice neuhradila dlužnou částku ani po upomínce věřitele ze dne 6. 2. 2015 a věřitel tak podal návrh u ČTÚ na zaplacení dlužné částky, avšak dosud nebylo ve věci rozhodnuto;

4) u přezkumného jednání dne 5. 1. 2016 dlužnice pohledávku žalobce nepopřela a insolvenční správce uznal dílčí pohledávku č. 1 žalobce (jistina) ve výši 2 526 Kč a

ICM R

popřel výši pohledávky v rozsahu 7 009 Kč a uznal dílčí pohledávku č. 1.1 žalobce (příslušenství pohledávky) ve výši 382,28 Kč a popřel výši pohledávky v rozsahu 752,79 Kč; důvodem popření je skutečnost, že věřitel po odstoupení od smlouvy přestal poskytovat dlužnici službu a vznikl mu tak nárok na zaplacení služby toliko za období do ukončení smluvního vztahu; pokud věřitel požadoval platbu i za období od 1. 4. 2014 do 16. 6. 2016 dle čl. 5.4 VOP, kdy telekomunikační službu neposkytoval, není tento nárok po právu; ujednání čl. 5.4 VOP je neplatné pro porušení principu proporcionality a pro rozpor s ustanovením § 55 a § 56 tehdy platného občanského zákoníku;

5) insolvenční správce vyrozuměl žalobce o popření výše přihlášené pohledávky dopisem ze dne 6. 1. 2016, který byl žalobci doručen dle dodejky dne 8. 1. 2016;

6) insolvenční řízení nebylo dosud skončeno.

Podle § 198 IZ ve znění účinném do 30. 6. 2017 věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření (odst. 1). V žalobě podle odstavce 1 může žalobce uplatnit jako důvod vzniku popřené pohledávky pouze skutečnosti, které jako důvod vzniku této pohledávky uplatnil nejpozději do skončení přezkumného jednání, a dále skutečnosti, o kterých se žalobce dozvěděl později proto, že mu kupující ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části neoznámil včas převzetí dlužníkova závazku (odst. 2). Vyjde-li v průběhu řízení o žalobě podle odstavce 1 najevo, že popřená pohledávka je pohledávkou vykonatelnou, není to důvodem k zamítnutí žaloby, žalovaný je však v takovém případě povinen prokázat důvod popření podle § 199 (odst. 3).

Žalobce včas uplatnil své právo žalobou u soudu (dne 2. 2. 2016) ve lhůtě 30 dnů ode dne konání přezkumného jednání (5. 1. 2016) podle ust. § 198 odst. 1 IZ. Žalobce je jako věřitel popřené nevykonatelné pohledávky ve věci aktivně legitimován a incidenční žaloba směřuje správně proti insolvenčnímu správci, který pohledávku žalobce popřel. Soud se proto následně zabýval vlastním nárokem žalobce na určení pravosti a výše pohledávky ve výši 7 761,79 Kč.

Soud provedl dokazování dalšími listinnými důkazy, ze kterých zjistil a vzal za prokázáno:

-z výpisu z obchodního rejstříku, že společnost INTERNEXT 2000, s.r.o. byla zapsána do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Ostravě, oddíl C, vložka 9579 dne 13. 6. 1996 a jejím předmětem podnikání je mj. poskytování telekomunikačních služeb a poskytování software;

ICM R

-ze smlouvy o připojení k síti internet č. B81421, že tato smlouva byla uzavřena dne 15. 4. 2013 mezi žalobcem jako poskytovatelem služeb a dlužnicí, přičemž byla sjednána rychlost připojení 8/1 Mb a čtvrtletní paušál za internet ve výši 870 Kč s odečtením slevy 20 %; doba platnosti smlouvy byla sjednána na 36 měsíců; smlouva obsahuje drobným písmem ujednání o tom, že klient svým podpisem potvrzuje převzetí všeobecných podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy, se kterými se seznámil, včetně ceníku služeb a že s nimi souhlasí a dále, že smlouva byla uzavřena na dobu delší než 24 měsíců po poučení a na žádost účastníka ve smyslu § 63 odst. 7 zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích;

-z karty připojení, že tato obsahuje konfiguraci připojení;

-z Všeobecných podmínek Infernext 2000 účinných od 1. 9. 2012, že dle čl. 5.10 vypovězením smlouvy uzavřené na dobu určitou nejsou dotčeny nároky poskytovatele na úhradu zbývající části ceny služeb splatných účastníkem do konce původně sjednaného termínu trvání smlouvy; podle čl. 8.4.1. je poskytovatel oprávněn ukončit smlouvu odstoupením od smlouvy s účinností k datu doručení, jestliže je účastník v prodlení s úhradou ceny za služby ve smyslu čl. 5 VOP a účastník ve lhůtě stanovené poskytovatelem prodlení neodstraní; podle čl. 8.4.3. zašle poskytoval odstoupení od smlouvy formou doporučeného dopisu na poslední známou adresu účastníka, přičemž v pochybnostech se má za to, že jakákoli písemnost ze strany poskytovatele byla účastníkovi doručena 3. den od jejího odeslání; dle čl. 5.5 VOP v případě, že je účastník v prodlení se zaplacením ceny služby či zařízení, je poskytovatel oprávněn omezit nebo úplně přerušit poskytování služeb, přičemž ujednání 5.6. VOP platí i v tomto případě; podle čl. 5.6 VOP nárok poskytovatele na úhradu cen za sjednané služby, zařízení a cen za periodické platby není dotčen omezením nebo přerušením služeb z důvodů uvedených v čl. 5.5.; podle čl. 12.1 smluvní vztah mezi účastníky se řídí právním řádem ČR, zejména zákonem č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích a na něj navazujícími předpisy; podle čl. 12.3.2 se právní vztahy vzniklé smlouvou na základě VP, jež nejsou upraveny těmito VP či zákonem č. 127/2005 Sb. řídí zákonem č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník), je-li účastník koncovým uživatelem a nepodnikající fyzickou osobou-spotřebitelem;

-z Všeobecných podmínek Infernext 2000 účinných od 1. 2. 2014, že dle čl. 5.9 VOP vypovězením smlouvy uzavřené na dobu určitou ze strany účastníka vzniká poskytovateli nárok na úhradu všech nákladů spojených s telekomunikačním zařízením a jeho instalací, které bylo účastníkovi poskytnuto za zvýhodněných podmínek a současně na úhradu 20 % ceny služeb zbývajících ode dne uplynutí výpovědní doby do konce sjednané doby trvání smlouvy; ustanovení VOP čl. 5.5., 5.6, 8.4.1., 8.4.3., 12.1 a 12.3.2 zůstala stejná jako v případě VOP účinných od 1. 9. 2012;

-z Ceníku služeb platného od 1. 11. 2013, že poplatek za zaslání upomínky o opožděné platbě činí 60 Kč (včetně DPH činí 73 Kč);

-z faktury č. 5337658 ze dne 1. 7. 2013 s datem splatnosti dne 11. 7. 2013, že tato byla vystavena žalobcem jako dodavatelem pro dlužnici jako odběratele na částku 842 Kč (696 Kč + DPH), která představuje čtvrtletní paušál za internet za období od 1. 7. 2013 do 30. 9. 2013;

ICM R

-z faktury č. 740022 ze dne 27. 3. 2014 s datem splatnosti dne 6. 4. 2014, že tato byla vystavena žalobcem jako dodavatelem pro dlužnici jako odběratele na částku 8 693 Kč, která představuje čtvrtletní paušál za internet za období od 1. 10. 2013 do 14. 4. 2016 v celkové výši 7 064,40 Kč (bez DPH) a 2 x poplatek za zaslání upomínky ve výši 120 Kč bez DPH;

-z odstoupení od smlouvy ze dne 27. 3. 2014, že z důvodu prodlení dlužnice s platbami odstoupil žalobce od smlouvy o připojení k síti Internet, a to dle čl. 8.4.1 všeobecných podmínek, přičemž splatný zůstatek faktur činí 842 Kč a dále je dlužnici současně zasílána výzva k platbě obsahující veškeré splatné pohledávky v důsledku ukončení smluvního vztahu, které dle všeobecných podmínek žalobce zesplatnil;

-z upomínky ze dne 6. 2. 2015, že právní zástupce žalobce vyzval dlužnici k úhradě dlužné částky ve výši 9 535 Kč ve lhůtě do 25. 2. 2015;

-z poštovního podacího archu, že dne 6. 2. 2015 byla odeslána poštou písemnost určená dlužnici.

Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

Žalobce jako poskytovatel služeb elektronických komunikací na straně jedné a Lenka anonymizovano (označená ve smlouvě dále bydlištěm a rodným číslem) jako koncový uživatel na straně druhé uzavřeli dne 15. 4. 2013 smlouvu o připojení k síti internet č. B81421 s rychlostí připojení 8/1 Mb, přičemž dlužnice se zavázala hradit čtvrtletní paušál za internet ve výši 842 Kč (tj. 870 Kč minus 20 % plus DPH 21 %) a doba platnosti smlouvy byla sjednána na 36 měsíců. Smlouva obsahuje ujednání o tom, že klient svým podpisem potvrzuje převzetí všeobecných podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy, se kterými se seznámil, včetně ceníku služeb a že s nimi souhlasí. Žalobce odstoupil od této smlouvy dopisem ze dne 27. 3. 2014 dle bodu 8.4.1. všeobecných podmínek z důvodu prodlení dlužnice s platbami, kdy splatný zůstatek faktur činil 842 Kč. Tato částka byla dlužnici vyfakturována fakturou č. 5337658 ze dne 1. 7. 2013 s datem splatnosti dne 11. 7. 2013, přičemž představuje čtvrtletní paušál za internet za období od 1. 7. 2013 do 30. 9. 2013. Současně byla dlužnici fakturou č. 740022 ze dne 27. 3. 2014 s datem splatnosti dne 6. 4. 2014 vyúčtována částka 8 693 Kč s tím, že představuje čtvrtletní paušál za internet za období od 1. 10. 2013 do 14. 4. 2016 v celkové výši 7 064,40 Kč (bez DPH) a 2 x poplatek za zaslání upomínky ve výši 120 Kč bez DPH.

Podle § 2 písm. d) zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích se pro účely tohoto zákona rozumí spotřebitelem každá fyzická osoba, která využívá nebo žádá veřejně dostupnou službu elektronických komunikací pro účely mimo rámec její podnikatelské činnosti.

Podle § 63 odst. 1 písm. p) zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích ve znění účinném do 7. 8. 2013 ve smlouvě o poskytování veřejně dostupné služby

ICM R elektronických komunikací nebo připojení k veřejné komunikační síti musí být srozumitelným, úplným a snadno přístupným způsobem uvedeno vždy: p) výše úhrady v případě ukončení smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou je smlouva uzavřena, včetně výše úhrady nákladů spojených s telekomunikačním koncovým zařízením, které bylo uživateli k využívání služby poskytnuto.

Podle § 63 odst. 1 písm. p) zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích ve znění zákona č. 214/2013 Sb. účinného od 8. 8. 2013, ve smlouvě o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací nebo připojení k veřejné komunikační síti musí být srozumitelným, úplným a snadno přístupným způsobem uvedeno vždy: p) výše úhrady v případě ukončení smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou je smlouva uzavřena, výpovědí ze strany účastníka nebo podnikatele nebo dohodou obou smluvních stran, přičemž výše úhrady nesmí být vyšší než jedna pětina součtu měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, nebo jedna pětina součtu minimálního sjednaného měsíčního plnění zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, a výše úhrady nákladů spojených s telekomunikačním koncovým zařízením, které bylo účastníkovi poskytnuto za zvýhodněných podmínek.

Podle čl. II přechodných ustanovení zákona č. 214/2013 Sb. podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující připojení k veřejné komunikační síti je povinen do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona uvést smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací a připojení k veřejné komunikační síti a uveřejňování informací do souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. (nový občanský zákoník) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

Podle § 48 zákona č. 40/1964 Sb. ve znění účinném do 31.12.2013 (dále také jen občanský zákoník ) od smlouvy může účastník odstoupit, jen jestliže je to v tomto zákoně stanoveno nebo účastníky dohodnuto (odst. 1). Odstoupením od smlouvy se smlouva od počátku ruší, není-li právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak (odst. 2).

Podle § 55 odst. 1 občanského zákoníku smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení (odst. 1). Ujednání ve spotřebitelských smlouvách podle § 56 jsou neplatná (odst. 2). V pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější (odst. 3).

ICM R

Podle § 56 odst. 1 občanského zákoníku spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

Smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací byla uzavřena dne 15. 4. 2013 mezi žalobcem jako podnikatelem a Lenkou anonymizovano jako koncovým uživatelem, která tuto smlouvu uzavírala jako spotřebitel a na předmětný právní vztah se tak použije úprava zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích (ve znění zákona č. 214/2013 Sb. s ohledem na znění čl. II přechodných ustanovení tohoto zákona) a dále zákona č. 40/1964 Sb. ve znění účinném do 31.12.2013 (s ohledem na datum uzavření smlouvy a § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb.).

Soud předně konstatuje, že součástí uzavřené smlouvy jsou Všeobecné podmínky (VOP), přičemž k datu uzavření smlouvy se jednalo o VOP ve znění účinném k datu 1. 9. 2012, přičemž odstoupení od smlouvy a práva a povinnosti s tím spojená je třeba posoudit dle VOP ve znění účinném k datu 1. 2. 2014, kdy žalobce těmito novými Všeobecnými podmínkami reagoval na přechodná ustanovení čl. II zákona č. 214/2013 Sb., podle kterých je podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující připojení k veřejné komunikační síti povinen do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona uvést smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací a připojení k veřejné komunikační síti a uveřejňování informací do souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Jedná se především o změnu zákonné úpravy obsažené v § 63 odst. 1 písm. p) zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích ve znění účinném od 8. 8. 2013 (ve znění zákona č. 214/2013 Sb.), podle které ve smlouvě o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací nebo připojení k veřejné komunikační síti musí být srozumitelným, úplným a snadno přístupným způsobem uvedena vždy výše úhrady v případě ukončení smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou je smlouva uzavřena, výpovědí ze strany účastníka nebo podnikatele nebo dohodou obou smluvních stran, přičemž výše úhrady nesmí být vyšší než jedna pětina součtu měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, nebo jedna pětina součtu minimálního sjednaného měsíčního plnění zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, a výše úhrady nákladů spojených s telekomunikačním koncovým zařízením, které bylo účastníkovi poskytnuto za zvýhodněných podmínek. Tuto změnu pak žalobce promítl do čl. 5.9 nových VOP (znění viz shora). Ze změny zákonné úpravy shora se podává, že úhrada měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy byla omezena na 20 %, přičemž zákonná úprava počítá s možností domáhat se úhrady měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy v případě ukončení smlouvy dohodou stran, popř. výpovědí. V daném případě žalobce od smlouvy uzavřené na dobu určitou odstoupil dle čl. 8.4.1 VOP pro prodlení dlužnice s úhradou služeb, přičemž pro tento způsob ukončení smlouvy si strany ve smlouvě, ani ve Všeobecných podmínkách, neupravily práva a povinnosti, když v čl. 5 VOP, na které žalobce v žalobě neurčitě odkazuje, upravuje vzájemná práva a povinnosti smluvních stran v případě ukončení smluvního vztahu výpovědí (5.8 a 5.9), popř. v čl. 5.5, 5.6 a 5.7 VOP upravuje vzájemná práva a povinnosti v případě omezení či úplného přerušení poskytování služeb. Žalobce v odstoupení od smlouvy, fakturách, ani

ICM R v upomínce neodkazuje na žádné ustanovení smlouvy, či VOP, na základě kterých se domáhá uplatněné pohledávky. Vzhledem k tomu, že žalobce od smlouvy odstoupil, smlouva mezi účastníky se od počátku ruší (účinky ex tunc), tj. práva a povinnosti smluvních stran z takto zrušené smlouvy zaniknou. Plnění na takto zrušenou smlouvu se vzájemně vypořádají podle zásad o bezdůvodném obohacení (§ 451 a násl. občanského zákoníku ve znění účinném do 31.12.2013). Žalobce dlužnici počínaje dnem 1. 4. 2014, tj. od účinnosti odstoupení od smlouvy, sjednanou službu nedodával, a dlužnice je tak povinna uhradit žalobci za poskytnutou službu do 31. 3. 2014, tj. za dosud neuhrazená tři čtvrtletí (7-9/2013, 10-12/2013, 1-3/2014), tj. částku 842 x 3, což činí celkem 2 526 Kč. Zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné částky 842 Kč za období od 12. 7. 2013 do 4. 10. 2015 (do úpadku dlužnice) činí 151,34 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné částky 1 684 Kč za období od 7. 4. 2014 do 4. 10. 2015 činí 202,41 Kč, tj. celkem činí příslušenství pohledávky 353,75 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný insolvenční správce již uznal na jistině částku 2 526 Kč a na úroku z prodlení částku 382,28 Kč, je žaloba na určení, že pohledávka žalobce je po právu i ve výši 7 761,79 Kč nedůvodná, a soud ji proto v celém rozsahu zamítl.

Soud má dále za to, že s ohledem na spotřebitelskou povahu smlouvy by případné ujednání o zániku povinnosti žalobce poskytovat službu po odstoupení od smlouvy za současného trvání povinnosti dlužnice jako spotřebitelky zaplatit za službu sjednanou platbu v plné výši až do konce sjednané doby trvání smlouvy, bylo neplatné, neboť v rozporu s požadavkem dobré víry by ve smyslu § 56 odst. 1 občanského zákoníku znamenala k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

Podle § 163 IZ o nákladech incidenčního sporu a jejich náhradě rozhodne insolvenční soud v rozhodnutí o incidenčním sporu, a to podle ustanovení občanského soudního řádu, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. Náhrada nákladů incidenčního sporu je zvláštní pohledávkou, na kterou se nevztahuje § 170 písm. f).

Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

Žalovaný byl v řízení zcela úspěšný a má tak právo na náhradu nákladů řízení dle shora uvedených ustanovení, přičemž v řízení vznikly žalovanému náklady na jeho právní zastoupení advokátem. Advokát žalovaného má nárok na odměnu za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 15.12.2016) a ve smyslu § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif ) má tak nárok na odměnu ve výši 2 x 3 100 Kč dle § 9 odst. 4 písm. c) ve spojení s § 7 bod 5 advokátního tarifu, tj. na odměnu v celkové výši 6 200 Kč. Dále má nárok na 2 režijní paušály á 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, tj. ve výši 600 Kč. Advokát žalovaného je plátcem DPH a má tak nárok na náhradu za DPH ve výši 21 % z částky 6 800 Kč, tj. ve výši 1 428 Kč. Celkem tak náklady řízení žalovaného činí 8 228 Kč a žalobce je tak povinen zaplatit tuto částku žalovanému k rukám jeho advokáta Mgr. Jiřího Ostravského dle § 149 odst. 1 o.s.ř., a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.

ICM R

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci, prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, písemně, dvojmo.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Ostravě dne 10. listopadu 2017

Za správnost vyhotovení: JUDr. Jitka Bartoszová, Ph.D., v.r. Vanessa Plonková samosoudkyně

ICM R