25 ICm 2844/2013
25 ICm 2844/2013-23 (KSOS 25 INS 30786/2012)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Melšovou ve věci žalobce Intrum Justitia Czech, s.r.o. (dříve Profidebt, s.r.o.), se sídlem Praha 1, Klimentská 1216/46, IČ: 27221971, zastoupeného JUDr. Jaroslavem Beránkem, advokátem se sídlem Pardubice-Staré Město, Pernštýnské nám. 80, proti žalované 1) JUDr. Aleně Schmidtové, se sídlem Nový Jičín, Havlíčkova 4, insolvenční správkyni dlužnice Ivany anonymizovano , a žalované 2) Ivaně anonymizovano , anonymizovano , bytem Frenštát pod Radhoštěm, Rožnovská 344, o určení popřené pohledávky,

takto:

I. Určuje se, že část pohledávek č. 1-3 za dlužnicí Ivanou anonymizovano , anonymizovano , bytem Frenštát pod Radhoštěm, Rožnovská 344, se kterou je vedeno insolvenční řízení u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. KSOS 25 INS 30786/2012, ve výši 8.423,-Kč z titulu smluv o úvěru č. 0171382162 ze dne 18.11.2004 a č. 3160571809 ze dne 30.06.2005, je po právu.

II. Žaloba, aby bylo ve vztahu k žalované 2) určeno, že věřitel-žalobce má v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. KSOS 25 INS 30786/2012 s dlužnicí Ivanou anonymizovano , pohledávky ve výši 37.218,96 Kč z titulu smluv o úvěru č. 0171382162 ze dne 18.11.2004 a č. 3160571809 ze dne 30.06.2005, které nebyly žalovanou 2) popřeny u přezkumného jednání dne 09.04.2013, se zamítá.

III. Žaloba, aby bylo ve vztahu k žalované 1) určeno, že věřitel-žalobce má v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. KSOS 25 INS 30786/2012 s dlužnicí Ivanou anonymizovano , pohledávky ve výši 45.641,96 Kč z titulu smluv o úvěru č. 0171382162 ze dne 18.11.2004 a č. 3160571809 ze dne 30.06.2005, které nebyly žalovanou 1) popřeny u přezkumného jednání dne 09.04.2013, se zamítá.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalované 2) na náhradě nákladů řízení 66,-Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobce a žalovaná 1) nemají vůči sobě právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 16.08.2013 domáhal určení, že má v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. KSOS 25 INS 30786/2012 s dlužnicí Ivanou anonymizovano : a) ve vztahu k žalované 2) pohledávku ve výši 37.218,96 Kč z titulu smluv o úvěru č. 0171382162 ze dne 18.11.2004 a č. 3160571809 ze dne 30.06.2005, které nebyly popřeny u přezkumného jednání dne 09.04.2013, b) ve vztahu k žalované 2) část pohledávky ve výši 8.423,-Kč z titulu smluv o úvěru č. 0171382162 ze dne 18.11.2004 a č. 3160571809 ze dne 30.06.2005, které byly žalovanou 2) popřeny u přezkumného jednání dne 09.04.2013, c) ve vztahu k žalované 1) pohledávku ve výši 45.641,96 Kč z titulu smluv o úvěru č. 0171382162 ze dne 18.11.2004 a č. 3160571809 ze dne 30.06.2005, které nebyly žalovanou 1) popřeny u přezkumného jednání dne 09.04.2013.

Žalovaná 2) v návaznosti na prezentovaný názor soudu v rámci předvídatelnosti rozhodnutí s odkazem na judikaturu k problematice náležitostí popěrného úkonu a k problematice popření pravosti pohledávky nárok žalobce na určení, že popřená část pohledávek č. 1-3 ve výši 8.423,-Kč je po právu, uznala.

Podle ust. § 7 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen IZ) nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Dle ust. § 153a odst. 1 o.s.ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání.

ICM R

Je-li žalobou uplatněno více nároků, posuzuje soud předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání podle ust. § 153a o.s.ř. vůči každému z těchto nároků samostatně (obdobně např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Cdo 4494/2010, 23 Cdo 4311/2011 apod.).

Jelikož v dané věci lze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o.s.ř.) a žalovaná 2) svým projevem u jednání dne 21.10.2014 nárok žalobce na určení části pohledávek č. 1-3 ve výši 8.423,-Kč, které byly popřeny u přezkumného jednání, uznala, rozhodl soud vůči tomuto samostatnému nároku podle ust. § 153a odst. 1 o.s.ř. rozsudkem pro uznání tak, jak je ve výroku I. uvedeno.

Ve zbytku ohledně nároku na určení pohledávky, která nebyla popřena u přezkumného jednání, žalovaná 2) navrhovala, nechť je žaloba zamítnuta, jelikož žalobce se domáhá určení zjištěných pohledávek a podmínky pro vedení incidenčního sporu nejsou splněny.

Žalovaná 1) se k žalobě nevyjádřila.

Soud ve vztahu k nároku žalobce, že má v insolvenčním řízení pohledávky ve výši 37.218,96 Kč ve vztahu k žalované 2) a ve výši 45.641,96 Kč ve vztahu k žalované 1), zjistil z listin ze spisu Krajského soudu v Ostravě sp.zn. KSOS 25 INS 30786/2012, že:

-usnesením ze dne 06.02.2013 bylo rozhodnuto o úpadku dlužnice Ivany anonymizovano , insolvenční správkyní byla ustanovena JUDr. Alena Schmidtová a soud povolil řešení úpadku oddlužením, -přihláškou pohledávky evidovanou pod č. P6 doručenou insolvenčnímu soudu dne 18.02.2013 přihlásil žalobce do insolvenčního řízení nevykonatelnou pohledávku č. 1 celkem ve výši 9.133,51 Kč z titulu smlouvy o úvěru ze dne 18.11.2004, č. úvěru 0171382162, nevykonatelnou pohledávku č. 2 ve výši 584,20 Kč z titulu smlouvy o úvěru ze dne 18.11.2004, č. úvěru 0171382162 a nevykonatelnou pohledávku č. 3 ve výši 35.924,25 Kč z titulu smlouvy o úvěru ze dne 30.06.2005, č. úvěru 3160571809, -u přezkumného jednání dne 09.04.2013 byla v rámci přihlášky P6 dlužnicí popřena co do pravosti pohledávka (pohledávky) žalobce v rozsahu 8.423,-Kč, insolvenční správkyně pohledávku (pohledávky) žalobce uznala, -insolvenční správkyně vyrozuměla žalobce o popření části jeho pohledávek dopisem ze dne 25.07.2013, který byl žalobci doručen dne 01.08.2013, a ve kterém je uvedeno, že při přezkumném jednání konaném dne 09.04.2013 byla popřena dlužnicí pohledávka č. 1 ve výši 8.423,-Kč co do pravosti, neboť dlužnice tento závazek uhradila. Současně bylo žalobci sděleno, že insolvenční správkyní byly jeho pohledávky zjištěny, -insolvenční řízení nebylo dosud skončeno.

Z výše uvedeného je zřejmé, že žalobce řádně a včas přihlásil přihláškou P6 pohledávky č. 1-3, které byly dlužnicí na přezkumném jednání toliko částečně popřeny co do pravosti, a to v rozsahu 8.423,-Kč (kdy insolvenční správkyně až ve vyrozumění o popření nevykonatelné pohledávky uvedla, že se má jednat o popření pravosti části pohledávky č. 1). Insolvenční správkyně pohledávky žalobce uznala. Pohledávky byly přihlášeny jako nevykonatelné. Žalobce ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení vyrozumění o popření nevykonatelné pohledávky podal žalobu jak na určení pravosti zjištěných pohledávek, tak na určení popřených pohledávek.

ICM R

Pokud se tedy žalobce v tomto řízení domáhá také určení, že má v insolvenčním řízení vedeném s dlužnicí pohledávku, resp. pohledávky ve vztahu k žalované 2) ve výši 37.218,96 Kč a ve vztahu k žalované 1) ve výši 45.641,96 Kč, které byly žalovanou 2) a žalovanou 1) (insolvenční správkyní) uznány, nelze než konstatovat, že ohledně těchto nároků nejsou vůbec splněny podmínky pro vedení incidenčního sporu a jeho věcné projednání, když jak plyne z ust. § 198 odst. 1 IZ, věřitelé mohou uplatnit své právo na určení nevykonatelné pohledávky, která byla popřena, nikoliv však v případě, kdy se jedná o pohledávku insolvenční správkyní i dlužnicí uznanou (a tedy zjištěnou).

Jelikož právní důvod (v době vyhlášení rozsudku) na určení zjištěných pohledávek ve vztahu k žalované 1) i žalované 2) není dán, soud žalobu ohledně tohoto nároku žalobce jako neopodstatněnou zamítl jak ve vztahu k žalované 1), tak ve vztahu k žalované 2).

Pokud jde o náklady řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou 2), ten se opírá o ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. V souladu s tímto ustanovením soud přiznal žalované 2) 64 % účelně vynaložených nákladů (úspěch 82 % minus neúspěch 18 %), které sestávají z nákladů cestovného autobusem k jednání soudu z Frenštátu pod Radhoštěm a zpět, při ceně jízdného za 1 cestu 52,-Kč. Celkem tedy náklady žalované 2) představují částku 104,-Kč, z toho 64 % činí 66,-Kč. A právě tuto částku zaplatí žalobce žalované 2) do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.). Mezi žalobcem a žalovanou 1) bylo rozhodnuto tak, že nemají vůči sobě právo na náhradu nákladů řízení, jelikož procesně úspěšné žalované 1) dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly (§ 142 odst. 1 o.s.ř.).

Poučení: Proti výroku I. rozsudku, který byl vydán jako rozsudek pro uznání lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci, prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, písemně, dvojmo. Odvolacím důvodem mohou být jen vady uvedené v ust. § 205 odst. 2 písm. a) o.s.ř. a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání (§ 153a o.s.ř.). Proti výrokům II., III., IV. a V. je možno podat odvolání bez tohoto omezení.

V Ostravě dne 21.10.2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Zuzana Melšová, v. r. Martina Navrátilová samosoudkyně

ICM R