25 Cdo 957/2013
Datum rozhodnutí: 25.06.2013
Dotčené předpisy: § 107 odst. 5 o. s. ř., § 579 odst. 2 obč. zák.



25 Cdo 957/2013
U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka ve věci žalobkyně L. A. , proti žalované Nemocnici Znojmo , příspěvkové organizaci, IČO 00092584, se sídlem Znojmo, Jana Janského 11, za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované Kooperativy pojišťovny, a. s., Vienna Insurance Group, IČO 47116617, se sídlem Praha 1, Templová 747, adresa pro doručování: Brno, Nádražní 14, o náhradu škody na zdraví, vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 9 C 131/2007, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 20. 11. 2012, č. j. 17 Co 317/2011-198, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :


Okresní soud ve Znojmě rozsudkem ze dne 9. 3. 2011, č.j. 9 C 131/2007-153, uložil ve výroku I. žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 96.000,- Kč s příslušenstvím, ve výroku II. zamítl žalobu v částce 974.400,- Kč s příslušenstvím, a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Předmětem řízení byla náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění.

Krajský soud v Brně k odvolání žalované do výroku I. a souvisejících výroků o náhradě nákladů řízení mezi účastníky, nákladů řízení státu a uložení poplatkové povinnost žalované, a též k odvolání žalobkyně do zamítavého výroku II. a souvisejících výroků o nákladech řízení mezi účastníky a státem, rozsudkem ze dne 20. 11. 2012, č. j. 17 Co 317/2001-198, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích II. a III., ve výroku I. jej změnil tak, že žalobu co do částky 96.000,- Kč s příslušenstvím zamítl, dále neuložil povinnost zaplatit soudní poplatek žalované a vedlejšímu účastníkovi, nepřiznal náhradu nákladů řízení státu a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání.

Nejvyššímu soudu byl v průběhu řízení o dovolání soudem prvního stupně zaslán úmrtní list žalobkyně, která zemřela dne 23. 2. 2013.

Podle ustanovení § 107 odst. 1 o. s. ř. jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením.

Podle ustanovení § 107 odst. 2 o. s. ř. ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou jejím procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, její dědici, popřípadě ti z nich, kteří podle výsledku dědického řízení převzali právo nebo povinnost, o něž v řízení jde.

Podle ustanovení § 107 odst. 5 věty prvé o. s. ř. neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví.

Ustanovení § 107 o. s. ř. platí přiměřeně pro řízení u dovolacího soudu (srov. § 243c odst. 1 o. s. ř.).

Vzhledem k tomu, že právo na bolestné a na náhradu za ztížení společenského uplatnění smrtí zaniká (§ 579 odst. 2 obč. zák.), povaha projednávané věci neumožňuje, aby bylo v dovolacím řízení pokračováno. Nejvyšší soud proto podle § 243c odst. 1 a § 107 odst. 5 o. s. ř. řízení o dovolání zastavil.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 1 písm. c) o. s. ř.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. června 2013


JUDr. Robert Waltr
předseda senátu