25 Cdo 743/2013
Datum rozhodnutí: 24.04.2013
Dotčené předpisy: § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř.




25 Cdo 743/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobců a) Ing. F. K., b) Ing. L. K., obou zastoupených JUDr. Ilonou Chladovou, advokátkou se sídlem Brno, Rybníček 4, proti žalovaným 1) Ing. R. N., zastoupenému Mgr. Petrem Martinů, advokátem se sídlem Brno, Špitálka 33, a 2) Ing. Z. J., zastoupenému JUDr. Tomášem Fuchsem, advokátem se sídlem Brno, Panská 2/397, o 30.939,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 35 C 289/2002, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 31. října 2012, č. j. 44 Co 233/2011-345, takto:

I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 31. října 2012, č. j. 44 Co 233/2011-345, potvrdil rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 2. prosince 2010, č. j. 35 C 289/2002-279, jímž byla zamítnuta žaloba na uložení povinnosti žalovaným zaplatit společně a nerozdílně žalobcům oprávněným společně a nerozdílně 30.939,- Kč s příslušenstvím, a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Rozsudek odvolacího soudu napadli žalobci dovoláním, v němž navrhli, aby dovolací soud napadený rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Žalovaní 1) a 2) ve svých vyjádřeních k dovolání navrhli, aby dovolání žalobců bylo zamítnuto.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) dospěl k závěru, že v daném případě dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.

Vzhledem k tomu, že rozsudek odvolacího soudu byl vydán dne 31. října 2012, postupoval Nejvyšší soud podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (srov. čl. II bod 7. zákona č. 404/2012 Sb.).

Podmínky přípustnosti dovolání proti rozsudku odvolacího soudu upravuje ustanovení § 237 o. s. ř., podle jehož odst. 2 písm. a) o. s. ř. (ve znění účinném po 1. 7. 2009 srov. bod 12. čl. II zákona č. 7/2009 Sb.) není dovolání přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč a v obchodních věcech 100.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

Žalobci podali dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve výroku, jímž byla zamítnuta žaloba na zaplacení částky 30.939,- Kč. Protože dovolání směřuje proti výroku rozsudku o věci samé, kterým bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč, je přípustnost dovolání vyloučena ustanovením § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř.

Proti výrokům o náhradě nákladů řízení není dovolání přípustné (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné pod č. 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud proto dovolání žalobců odmítl podle § 243b odst. 5 věty první, a § 218 písm. c) o. s. ř.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, neboť žalobcům, jejichž dovolání bylo odmítnuto, náhrada nenáleží a náklady žalovaných spojené s podáním vyjádření k dovolání, vzhledem k jeho zřejmé nepřípustnosti, nelze považovat za účelně vynaložené.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. dubna 2013

JUDr. Marta Škárová
předsedkyně senátu