25 Cdo 581/2005
Datum rozhodnutí: 24.05.2006
Dotčené předpisy: § 237 odst. 1 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.




25 Cdo 581/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Jaroslava Bureše a JUDr. Marty Škárové v právní věci žalobkyně N. B., zastoupené advokátem, proti žalované B. V., za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované, Č. k. p., vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp.zn. 10 C 826/98, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 14. října 2004, č.j. 27 Co 296/2004 221, takto :

I. Dovolání s e o d m í t á.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Praze citovaným rozsudkem potvrdil rozsudek Okresního soudu v Nymburce ze dne 6. února 2004, č. j. 10C 826/98 198, kterým soud zamítl žalobu o zaplacení částky 24.000,-Kč s příslušenstvím, a rozhodl o nákladech řízení. Odvolací soud se ztotožnil se skutkovými závěry soudu prvního stupně a uzavřel, že mezi poškozením na zdraví žalobkyně, k němuž mělo dojít při dopravní nehodě způsobené žalovanou dne 18.2.1995, a uplatněným nárokem na náhradu za ztížení společenského uplatnění není příčinná souvislost. Oporou pro tento závěr byl soudům především revizní znalecký posudek znaleckého ústavu nemocnice v B.

Proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. Napadené rozhodnutí má podle dovolatelky po právní stránce zásadní význam, neboť je založeno na rozdílném hodnocení znaleckých posudků znalce MUDr. T. na jedné straně a revizního posudku znaleckého ústavu na straně druhé. Se závěry soudů o neexistenci příčinné souvislosti se dovolatelka nemůže ztotožnit, neboť znalecký posudek znalce MUDr. T. byl velmi odborný, logický a přesvědčivý. Kromě toho rozhodnutí odvolacího soudu trpí podle dovolatelky vadou řízení, neboť odvolací jednání se konalo, ačkoliv ona se k němu nemohla dostavit, byť její advokát přítomen byl.

Dovolání v této věci není přípustné.

Jelikož odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé, jemuž jiné dřívější rozhodnutí nepředcházelo, může být dovolání přípustné ve smyslu § 237 odst.1 písm.c) o.s.ř. jedině za předpokladu, že Nejvyšší soud dospěje k závěru, že rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem[§ 237 odst. 3 o. s. ř.].

Dovolací soud je při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu zásadně vázán uplatněnými dovolacími důvody (srov. § 242 odst. 3 o. s. ř.); proto platí, že při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ustanovení § 237 odst. 3 o. s. ř. ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam, může soud posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil, tedy jedině prostřednictvím dovolacího důvodu podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř.

Takový důvod, tedy nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem, dovolatelka ovšem vůbec neuplatňuje, neboť odvolacímu soudu toliko vytýká nesprávné hodnocení důkazů, majíc za přesvědčivější jiný znalecký posudek, než byl revizní znalecký posudek, z něhož oba soudy vycházely při svém závěru o neexistenci příčinné souvislosti. Vytýkanou vadou řízení se Nejvyšší soud nezabýval, neboť k jejímu posouzení je třeba přípustného dovolání.

Podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. tudíž dovolání přípustné být nemůže a Nejvyšší soud je, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), odmítl podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř.

O náhradě nákladů řízení dovolací soud rozhodl podle ustanovení § 243b odst.5 věty prvé, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 věty prvé o.s.ř., neboť žalované v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. května 2006

JUDr. Petr Vojtek,v.r.

předseda senátu