25 Cdo 5251/2015
Datum rozhodnutí: 08.01.2016
Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř., § 241a odst. 2 o. s. ř.



25 Cdo 5251/2015


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Vojtkem v právní věci žalobců a/ Ing. R. G. a b/ D. G. , obou zastoupených JUDr. Ivo Pavlů, advokátem se sídlem v Prostějově, nám. T. G. Masaryka 11, proti žalovaným 1/ M. Z. a 2/ Z. Z. , oběma zastoupeným JUDr. Zlatou Májovou, advokátkou se sídlem v Olomouci, Krapkova 44, o 89.528,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 7 C 350/2009, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. 3. 2015, č. j. 44 Co 335/2013-272, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o.s.ř.):

Dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. 3. 2015, č. j. 44 Co 335/2013-272, nemá obligatorní zákonné náležitosti, které jsou předpokladem jeho projednatelnosti. Dovolání neobsahuje řádné vymezení toho, v čem dovolatelé spatřují splnění předpokladů jeho přípustnosti (srov. § 241a odst. 2 o.s.ř.), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat. Může-li totiž být dovolání v této věci přípustné jen podle § 237 o.s.ř., je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o.s.ř. (či jeho části).

Dovolatelé k otázce přípustnosti dovolání uvedli, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky jednak hmotného práva, a dále i procesního práva, které mají být dovolacím soudem, jako právní otázky, posouzeny jinak, než učinil odvolací soud . Takovéto vymezení přípustnosti však neodpovídá smyslu ustanovení § 237 o.s.ř.

Podle § 237 o.s.ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Pro případ, kdy má být právní otázka posouzena dovolacím soudem jinak, staví zákon takto založenou přípustnost mimořádného opravného prostředku na předpokladu, že ke konkrétní právní otázce již existuje judikatura dovolacího soudu, která podle názoru dovolatele ve světle nových argumentů neobstojí a měla by být dovolacím soudem přehodnocena. Dovolatelé se však domáhají toho, aby dovolací soud posoudil věc jinak než soud odvolací, což je sice obecným předpokladem opravného prostředku jako takového, nikoliv však důvodem, jež by zakládal ve smyslu § 237 o.s.ř. přípustnost mimořádného opravného prostředku, jímž je dovolání. Dovolatelé neuvádí žádné rozhodnutí Nejvyššího soudu, jež by se k problematice jejich případu vztahovalo, tím spíše neuvádí důvody, proč by se dovolací soud měl odklonit od některého ze svých právních názorů, které by se touto otázkou zabývaly. Ostatně konkrétní důvody, v nichž spatřují nesprávnost napadeného rozhodnutí, se týkají především provedeného dokazování a hodnocení důkazů k prokázání ušlého zisku, tedy otázek skutkových, nikoliv právních. Přípustnost dovolání tedy dovolatelé dostatečně nepodložili. Obdobně se k tomuto nedostatku při zákonem požadovaném vymezení přípustnosti dovolání Nejvyšší soud již vyjadřoval např. v usneseních ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, či ze dne 26. 11. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2733/2013, stejně jako Ústavní soud, např. v usneseních ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/2013, nebo ze dne 16. 12. 2014, sp. zn. IV. ÚS 266/14.

Protože o tuto náležitost již dovolání vzhledem k uplynutí dovolací lhůty nemůže být doplněno (srov. § 241b odst. 3 věta první o. s. ř.), Nejvyšší soud dovolání žalobců podle § 243c odst. 1 věty první o.s.ř. ve spojení s § 243f odst. 2 odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. věta druhá o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 8. ledna 2016

JUDr. Petr Vojtek předseda senátu