25 Cdo 4988/2010
Datum rozhodnutí: 26.01.2011
Dotčené předpisy: § 104 odst. 2 o. s. ř., § 236 o. s. ř.




25 Cdo 4988/2010


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy
JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce P. P. proti žalovaným 1) České republice Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, a 2) T. M. , soudkyni Obvodního soudu pro Prahu 5, o 10.000.000,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 18 C 182/2008, o dovoláních žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. července 2009, č. j. 18 Co 273/2009-69, a usnesení ze dne 23. dubna 2010, č. j. 18 Co 150/2010-103, takto:

I. Řízení o dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 7. 2009, č. j. 18 Co 273/2009-69, se zastavuje .
II. Dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 4. 2010, č. j. 18 Co 150/2010-103, se odmítá .
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacích řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce podal dovolání proti usnesení ze dne 15. 7. 2009, č. j. 18 Co 273/2009-69, jímž Městský soud v Praze k odvolání žalobce potvrdil usnesení ze dne 20. 3. 2009, č. j. 18 C 182/2008-52, kterým Obvodní soud pro Prahu 2 odmítl podání žalobce ze dne 14. 9. 2008 (postupem podle ustanovení § 43 odst. 2 o.s.ř. pro neodstranění vad podání); žalobce současně požádal o ustanovení zástupce pro dovolací řízení. Dále žalobce podal dovolání proti usnesení ze dne 23. 4. 2010, č. j. 18 Co 150/2010-103, jímž Městský soud v Praze k odvolání žalobce potvrdil usnesení ze dne 5. 11. 2009, č. j. 18 C 182/2008-91, jímž Obvodní soud pro Prahu 2 zamítl žádost žalobce o ustanovení zástupce pro dovolací řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) zjistil, že obě dovolání byla proti pravomocným usnesením odvolacího soudu podána oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v § 240 odst. 1 o.s.ř. V případě dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 4. 2010, č. j. 18 Co 150/2010-103, dospěl k závěru, že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Žalobce dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž nebylo vyhověno návrhu na ustanovení advokáta pro dovolací řízení (to zahájil žalobce svým dovoláním směřujícím proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 4. 2010, č. j. 18 Co 150/2010-103). Přípustnost dovolání proti takovému rozhodnutí není dána ani podle ustanovení § 237 o.s.ř. (nejde o rozhodnutí ve věci samé) ani podle ustanovení § 238, § 238a o.s.ř. (nebylo rozhodnuto ve věcech, které jsou zde taxativně vyjmenovány) a nejde konečně o žádný z případů procesních rozhodnutí uvedených v ustanovení § 239 o.s.ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 5. 2002, sp. zn. 25 Cdo 316/2002, publikované v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 1213).

Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalobce v tomto případě směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud ČR je proto podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl, aniž se mohl věcí zabývat z hlediska námitek uplatněných v dovolání.

Rozhodnutí o dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 7. 2009, č. j. 18 Co 273/2009-69, pak brání nedostatek podmínky dovolacího řízení.

Podle § 241 odst. 1 věty první o.s.ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Podle § 241 odst. 2 o.s.ř. odstavec 1 neplatí, a) je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání, b) je-li dovolatelem právnická osoba, stát, obec nebo vyšší územně samosprávný celek, jedná-li za ně osoba uvedená v § 21, 21a, anebo v § 21b, která má právnické vzdělání. Podle odst. 4 dovolání musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v § 21, 21a, 21b, anebo v § 26a odst. 3, která má právnické vzdělání.

Pro podání dovolání, které je mimořádným opravným prostředkem, zákon stanoví požadavek, aby účastník řízení, který podává dovolání, měl buď sám právnické vzdělání, nebo aby byl zastoupen osobou, která je podle zákona povolána poskytovat právní pomoc. Ustanovení § 241 o.s.ř. představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejího splnění nelze o dovolání rozhodnout.

V posuzované věci žalobce podal dovolání, aniž byl při tomto úkonu zastoupen advokátem, a nebylo prokázáno (ani tvrzeno), že by sám měl právnické vzdělání. Žalobce byl přípisem soudu prvního stupně ze dne 16. 8. 2010 vyzván, aby si pro podání dovolání zvolil zástupce z řad advokátů, jehož prostřednictvím podá řádné dovolání; byl zároveň poučen, že nebude-li ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení tohoto přípisu výzvě vyhověno, dovolací soud řízení zastaví. Žalobce si dosud zástupce nezvolil, a tedy nedostatek povinného zastoupení do současné doby přes řádné poučení neodstranil; Nejvyšší soud proto dovolací řízení podle § 243c odst. 1 a § 104 odst. 2 věty třetí o.s.ř. zastavil, aniž se mohl zabývat otázkou náležitostí podaného dovolání.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 věty první a § 146 odst. 1 písm. c), odst. 3 o.s.ř.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. ledna 2011

JUDr. Petr Vojtek, v. r.
předseda senátu