25 Cdo 4859/2010
Datum rozhodnutí: 05.01.2011
Dotčené předpisy: § 241 o. s. ř.




25 Cdo 4859/2010


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce: P. P. , proti žalovaným: 1) Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti , se sídlem Praha 2, Vyšehradská 16, 2) Česká republika - Ministerstvo vnitra , se sídlem Praha 7, Nad Štolou 936/3, 3) K. A. , Police ČR, Praha 4, Nad Plynárnou 2, 4) Polda numero 234 192 , Policie ČR, Praha 4, Nad Plynárnou 2, 5)) Polda numero 281 384 , Policie ČR, Praha 4, Nad Plynárnou 2, 6) J. T. , Police ČR, Praha 4, Nad Plynárnou 2, 7) R. M. , Police ČR, Praha 4, Nad Plynárnou 2, 8) J. B. , Police ČR, Praha 4, Kongresová 2, 9) Z. P. , Policie ČR, Praha 4, Kongresová 2, 10) J. Ž. , Policie ČR, Praha 4, Kongresová 2, 11) J. S. , Vrchní soud v Praze, Praha 4, nám. Hrdinů 4, 12) N. Ž. , Vrchní soud v Praze, Praha 4, nám. Hrdinů 4, 13) Z. F. , Vrchní soud v Praze, Praha 4, nám. Hrdinů 4, 14) L. Ř. , Vrchní soud v Praze, Praha 4, nám. Hrdinů 4, o 8.000.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 15 C 167/2008, o dovoláních žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 4. 2010, č.j. 25 Co 39/2010-117, a ze dne 14. 9. 2010, č.j. 25 Co 263/2010-146, takto:

I. Dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2010, č. j. 25 Co 263/2010-146, se odmítá.
II. Dovolací řízení proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 4. 2010, č. j. 25 Co 39/2010-117, se zastavuje . Odůvodnění:


Žalobce podal dovolání proti usnesení ze dne 13. 4. 2010, č. j. 25 Co 39/2010-117, jímž Městský soud v Praze k odvolání žalobce potvrdil usnesení ze dne 15. 2. 2010, č. j. 15 C 167/2008-99, kterým Obvodní soud pro Prahu 2 odmítl jeho podání ze dne 28. 9. 2008 (postupem podle ustanovení § 43 odst. 2 o. s. ř. pro neodstranění vad podání); žalobce současně požádal o ustanovení zástupce pro dovolací řízení. Následně žalobce podal dovolání proti usnesení ze dne 14. 9. 2010, č. j. 25 Co 263/2010-146, jímž Městský soud v Praze k odvolání žalobce potvrdil usnesení ze dne 7. 6. 2010, č. j. 15 C 167/2008-131, kterým Obvodní soud pro Prahu 2 zamítl žádost žalobce o ustanovení zástupce pro dovolací řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) zjistil, že obě dovolání byla proti pravomocným usnesením odvolacího soudu podána oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v § 240 odst. 1 o. s. ř. Dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2010, č. j. 25 Co 263/2010-146, směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Žalobce tímto dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž nebylo vyhověno návrhu na ustanovení advokáta pro dovolací řízení (to zahájil žalobce svým dovoláním směřujícím proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 4. 2010, č. j. 25 Co 39/2010-117). Přípustnost dovolání proti takovému rozhodnutí není dána ani podle ustanovení § 237 o. s. ř. (nejde o rozhodnutí ve věci samé) ani podle ustanovení § 238, § 238a o. s. ř. (nebylo rozhodnuto ve věcech, které jsou zde taxativně vyjmenovány) a nejde konečně o žádný z případů procesních rozhodnutí uvedených v ustanovení § 239 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 5. 2002, sp. zn. 25 Cdo 316/2002, publikované v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, sv. 17, pod C 1213).

Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalobce v tomto případě směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud ČR je proto podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl, aniž se mohl věcí zabývat z hlediska námitek uplatněných v dovolání.

Rozhodnutí o dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 4. 2010, č. j. 25 Co 39/2010-117, pak brání nedostatek podmínky dovolacího řízení.

Podle § 241 odst. 1 věty první o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Podle § 241 odst. 2 o. s. ř. odstavec 1 neplatí, a) je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání, b) je-li dovolatelem právnická osoba, stát, obec nebo vyšší územně samosprávný celek, jedná-li za ně osoba uvedená v § 21, 21a, anebo v § 21b, která má právnické vzdělání. Podle odst. 4 dovolání musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v § 21, 21a, 21b, anebo v § 26a odst. 3, která má právnické vzdělání.

Pro podání dovolání, které je mimořádným opravným prostředkem, zákon stanoví požadavek, aby účastník řízení, který podává dovolání, měl buď sám právnické vzdělání, nebo aby byl zastoupen osobou, která je podle zákona povolána poskytovat právní pomoc. Ustanovení § 241 o. s. ř. představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejího splnění nelze o dovolání rozhodnout.

V posuzované věci žalobce podal dovolání, aniž byl při tomto úkonu zastoupen advokátem, a nebylo prokázáno (ani tvrzeno), že by sám měl právnické vzdělání. Žalobce byl usnesením soudu prvního stupně ze dne 19. 10. 2010, č. j. 15 C 167/2008-164, vyzván, aby si pro podání dovolání zvolil zástupce z řad advokátů, jehož prostřednictvím podá řádné dovolání; byl zároveň poučen, že nebude-li ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení tohoto usnesení výzvě vyhověno, dovolací soud řízení zastaví. Žalobce si dosud zástupce nezvolil, a tedy nedostatek povinného zastoupení do současné doby přes řádné poučení neodstranil; Nejvyšší soud proto dovolací řízení podle § 243c odst. 1 a § 104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. zastavil, aniž se mohl zabývat otázkou náležitostí podaného dovolání.

O náhradě nákladů obou dovolacích řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 věty první a § 146 odst. 1 písm. c), odst. 3 o. s. ř.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 5. ledna 2011
JUDr. Marta Škárová, v. r.
předsedkyně senátu