25 Cdo 4670/2015
Datum rozhodnutí: 26.11.2015
Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013, § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. ve znění od 01.01.2013



25 Cdo 4670/2015


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně L. G., proti žalovanému 1) L. G. a žalovanému 2) JUDr. Z. G. , zastoupenému Mgr. Miroslavem Krutinou, advokátem se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 423/27, o 2 000 000 Kč, náhradu škody na zdraví a vyklizení žalovaného 1) z bytu, vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 5 C 41/2012, o dovolání žalovaného 2) proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6. února 2015, č. j. 17 Co 78/2014-166, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění:


Okresní soud v Prostějově usnesením ze dne 17. prosince 2013, č. j. 5 C 41/2012-128, rozhodl, že se řízení zastavuje, ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným 1) nemá žádný z nich právo na náhradu nákladů řízení a žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému 2) na náhradě nákladů řízení 11 781,80 Kč.
K odvolání žalovaného 2) do výroku o náhradě nákladů řízení mezi ním a žalobkyní Krajský soud v Brně usnesením ze dne 6. února 2015, č. j. 17 Co 78/2014-166, usnesení soudu prvního stupně v tomto výroku potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti tomuto usnesení podal žalovaný 2) dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ust. § 237 o. s. ř. s tím, že při řešení otázky aplikace ust. § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Namítá, že výše nákladů právního zastoupení, kterou je žalovaná povinna zaplatit, měla být stanovena podle obsahu žaloby, neboť je z ní patrno, jakého peněžitého plnění se žalobkyně domáhala. Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu změnil tak, že žalobkyně je povinna mu nahradit na nákladech řízení 55 463,- Kč.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) dospěl k závěru, že v daném případě dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.
Podle ust. § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle ust. § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. dovolání podle § 237 není přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
V daném případě dovolatel napadá usnesení odvolacího soudu ve výroku, kterým mu byla přiznána náhrada nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši 11 781,80 Kč, a nikoliv částka 55 463,- Kč. Z hlediska ust. § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je určující výše nákladů řízení, jejichž náhradu soud dovolateli odepřel (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 ICdo 34/2013, uveřejněné pod číslem 5/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Protože rozdíl mezi částkou, kterou z titulu náhrady nákladů řízení byla dovolateli přiznána, a částkou dovolatelem podle jeho výpočtu požadovanou, nedosahuje 50.000 Kč, je zřejmé, že podané dovolání směřuje proti výroku o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč, je přípustnost dovolání vyloučena ustanovením § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud proto dovolání žalobce odmítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení se neodůvodňuje (ust. § 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. listopadu 2015
JUDr. Marta Škárová předsedkyně senátu