25 Cdo 4604/2015
Datum rozhodnutí: 19.01.2016
Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř., § 241a odst. 1 o. s. ř.



25 Cdo 4604/2015


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobce J. B. , zastoupeného Mgr. Vojtěchem Veverkou, advokátem se sídlem Kladno, Hajnova 40, proti žalovanému JUDr. J. H., advokátu se sídlem Písek, Fráni Šrámka 136, zastoupenému Mgr. Jaroslavem Rychtářem, advokátem se sídlem Praha 3, Sudoměřská 1038/39, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 9 C 404/2010, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 5. 2. 2015, č.j. 8 Co 2227/2014-326, takto:

I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 27.346 Kč k rukám Mgr. Jaroslava Rychtáře, advokáta se sídlem Praha 3, Sudoměřská 1038/39, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Žalobce se domáhal náhrady škody způsobené mu vadným výkonem advokacie žalovaným. Pochybení žalovaného spatřoval ve skutečnosti, že v řízení, ve kterém se žalobce domáhal vyloučení nemovitosti z konkursní podstaty, nepodal žalovaný jakožto jeho zástupce odvolání proti zamítavému rozsudku.

Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 5. 2. 2015, č.j. 8 Co 2227/2014-326, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, kterým byla žaloba zamítnuta. Vyšel ze skutkového zjištění, že žalovanému byl poté, co poskytl žalobci řádné poučení o případných následcích podání či nepodání odvolání, dán pokyn prostřednictvím manželky žalobce, aby odvolání v dané věci nepodával v zájmu dalšího jednání se správkyní konkursní podstaty a nenavyšování nákladů řízení. Zároveň mu do uplynutí lhůty k podání dovolání nebyla známa skutečnost, že k rukám správkyně konkursní podstaty byla složena částka 850.000 Kč sloužící k vyplacení zástavy žalobcovy nemovitosti zahrnuté do konkursní podstaty. Žalobce tedy neporušil svou povinnost podle § 16 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii. Nadto soud dovodil, že ani podání odvolání nezaručovalo úspěch ve věci, neboť je reálné předpokládat, že by správkyně konkursní podstaty uplatnila námitku nedostatečnosti složené částky, jelikož ta neodpovídala obvyklé ceně zástavy. Nepodání odvolání taktéž nemělo vliv na možnost žalobce přivodit zánik zástavního práva složením obvyklé ceny zástavy.

Žalobce napadl rozhodnutí odvolacího soudu dovoláním. Ve svém dovolání předkládá k řešení otázku, jaké konkrétní povinnosti má advokát podle § 16 zákona o advokacii v případě doručení nepříznivého rozsudku pro jeho klienta zda má advokát povinnost z vlastní iniciativy zjišťovat skutkové okolnosti pro rozhodnutí, zda podat opravný prostředek či nikoliv. Dále vznáší otázku, zda marným uplynutím lhůty podle § 27 odst. 5 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ztrácí vlastník věci možnost domáhat se vyloučení věci z konkursní podstaty.

Dovolání žalobce není přípustné podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen o. s. ř. ).

Podle § 237 o. s. ř. platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle § 241a odst. 1 o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Jestliže dovolatel předkládá k řešení obecně formulovanou otázku o povinnostech advokáta, je zřejmé, že odvolací soud na této otázce své rozhodnutí nezaložil a její řešení pak nemůže mít v kontextu dané věci vliv na jednoznačný skutkový závěr, že žalovaný se řídil výslovným pokynem svého klienta (žalobce), a z toho vyplývající evidentní právní závěr, že žalovaný jednal v souladu se svou povinností stanovenou § 16 odst. 1 zákona o advokacii. Z obsahu dovolání pak zjevně plyne, že dovolatel předně nesouhlasí právě se skutkovými závěry a hodnocením důkazů odvolacím soudem. Přezkoumávat zjištěný skutkový stav však dovolacímu soudu nepřísluší.

Pokud dovolatel účinně nezpochybnil závěr o absenci vadného výkonu advokacie jako jednoho z předpokladů odpovědnosti advokáta za škodu, je nadbytečné zabývat se další dovolací námitkou. Chybí-li totiž jeden ze základních předpokladů odpovědnosti za škodu, nemůže být žaloba o náhradu škody úspěšná.

Jelikož dovolatelem uplatněné námitky nepředstavují důvod způsobilý založit přípustnost dovolání, totiž nesprávné právní posouzení věci, na kterém rozhodnutí odvolacího soudu spočívá (§ 241a odst. 1 o. s. ř.), Nejvyšší soud dovolání podle § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243c odst. 3 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. S ohledem na odmítnutí dovolání má žalovaný vůči žalobci právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, které sestávají z nákladů zastoupení advokátem. Výše odměny advokáta za jeden úkon právní služby byla vypočtena podle § 7 bodu 6 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a činí 22.300 Kč. Advokát žalovaného učinil ve věci právě jeden úkon právní služby vyjádření k dovolání ze dne 2. 10. 2015. K tomu náleží paušální částka náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Odměna i náhrada hotových výdajů se podle § 137 odst. 3 písm. a) a § 151 odst. 2 o. s. ř. navyšuje o 21% náhradu za DPH (4.746 Kč). Celkem tedy činí přiznaná náhrada nákladů 27.346 Kč.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 19. ledna 2016

JUDr. Robert Waltr předseda senátu