25 Cdo 4504/2010
Datum rozhodnutí: 23.02.2011
Dotčené předpisy: § 236 o. s. ř., § 201 o. s. ř.




25 Cdo 4504/2010


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně M. K. , proti žalovanému B. N. , o 1.700,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 56 C 212/2002, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 11. 7. 2006, č. j. 56 C 212/2002-94, takto :

I. Řízení o dovolání proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 11. 7. 2006, č. j. 56 C 212/2002-94, se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :
Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 11. 7. 2006, č. j. 56 C 212/2002-94, zamítl žalobu s návrhem, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 1.700,- Kč, a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Proti tomuto rozhodnutí okresního soudu podala žalobkyně dne 30. 10. 2006 dovolání podle § 236 a násl. o. s. ř. z důvodu, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Navrhla, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudu prvního stupně i budoucí rozhodnutí odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Odvolací řízení proti rozhodnutí Okresního soudu v Ostravě ze dne 11. 7. 2006 bylo zastaveno (usnesením téhož soudu ze dne 12. 2. 2009, č. j. 56 C 212/2002-212, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 11. 2009, č. j. 56 Co 334/2009-225).

Vzhledem k datu vydání napadeného rozhodnutí Nejvyšší soud České republiky postupoval podle dosavadních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. 7. 2009 srov. čl. II, bod 12, zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony).

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( § 236 odst. 1 o. s. ř.).

Pokud žalobkyně dovoláním ze dne 19. 9. 2006 napadá rozsudek soudu prvního stupně, bylo nutno řízení zastavit. Z ust. § 236 odst. 1 o. s. ř., dle něhož je dovolání mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu, totiž vyplývá, že dovoláním nelze rozhodnutí soudu prvního stupně úspěšně napadnout. Opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně je odvolání (§ 201 o. s. ř.); občanský soudní řád proto také neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti takovému rozhodnutí. Tím, že žalobkyně podala dovolání výslovně proti rozsudku soudu prvního stupně, uvedenou podmínku dovolacího řízení opomíjí. Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení; Nejvyšší soud proto řízení o dovolání žalobkyně zastavil (§ 104 odst. 1 o. s. ř.).

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 věty první a § 146 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť žalobkyně s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemá na náhradu nákladů dovolacího řízení právo a žalovanému v tomto řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. února 2011

JUDr. Marta Š k á r o v á, v. r.
předsedkyně senátu