25 Cdo 4380/2013
Datum rozhodnutí: 26.02.2014
Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř.



25 Cdo 4380/2013


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka ve věci žalobců a) JUDr. K. M., b) P. P., c) Ing. J. M., d) MVDr. P. M., e) Ing. K. M., všech zastoupených JUDr. Milanem Gabrišem, advokátem, se sídlem Havířov, Astronautů 859, proti žalované České advokátní komoře, IČO 660 00 777, se sídlem Praha, Národní třída 16, zastoupené JUDr. Tomášem Pohlem, advokátem, se sídlem Praha 2, Šafaříkova 1, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 28 C 161/97, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. června 2013, č.j. 56 Co 223/2013-509, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění:

Dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 6. 2013, č.j. 56 Co 223/2013-509, jímž byl mezitímní rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 7. 2. 2013, č.j. 28 C 161/97-466, změněn tak, že se žaloba zamítá, a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, nemá obligatorní zákonné náležitosti, které jsou předpokladem jeho projednatelnosti.

Dovolání neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatelé spatřují splnění předpokladů jeho přípustnosti (srov. § 241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o. s. ř. (či jeho části). Dovolatelé otázku přípustnosti dovolání zcela pominuli, naplněním kritérií uvedených v § 237 o. s. ř. se nijak nezabývali, přičemž o tuto náležitost již dovolání vzhledem k uplynutí dovolací lhůty nemůže být doplněno (srov. § 241b odst. 3 věta první o. s. ř.). Vymezení přípustnosti nelze dovodit ani z celého obsahu dovolání, když námitky v něm obsažené nesměřují k vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, nýbrž odvolacímu soudu vytýkají zejména pochybení při zjišťování skutkového stavu věci, napadají skutková zjištění, která byla podkladem pro rozhodnutí ve věci, a rozsudku odvolacího soudu vytýkají jeho nepřezkoumatelnost.

Nejvyšší soud proto dovolání podle § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. února 2014
JUDr. Robert Waltr předseda senátu