25 Cdo 4242/2016
Datum rozhodnutí: 26.04.2017
Dotčené předpisy: § 9 odst. 1 předpisu č. 549/1991Sb., § 9 odst. 7 předpisu č. 549/1991Sb.



25 Cdo 4242/2016


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Ivany Tomkové v právní věci žalobkyně V. S. , zastoupené JUDr. Jaroslavem Doudou, advokátem se sídlem v Pelhřimově, Tylova 242, proti žalované Kooperativa pojišťovně, a.s., Vienna Insurance Group , sídlem v Praze 8, Pobřežní 665/21, IČO: 471 16 617 , o 972.550 Kč s příslušenstvím, za účasti vedlejšího účastníka na straně žalobkyně Z. S. , vedené u Okresního soudu v Pelhřimově pod sp. zn. 1 C 121/2013, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích pobočky v Táboře ze dne 29. 10. 2015, č. j. 15 Co 564/2015-300, takto:

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočky v Táboře ze dne 29. 10. 2015, č. j. 15 Co 564/2015-300, se ve výroku I. mění tak, že řízení o dovolání žalobkyně V. S. proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích pobočky v Táboře ze dne 11. 11. 2013, č. j. 15 Co 709/2013-142, se nezastavuje .
Odůvodnění:
Žalobkyně podala dovolání proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích pobočky v Táboře ze dne 29. 10. 2015, č. j. 15 Co 564/2015-300, do výroku I., jímž bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 24. 7. 2015, č. j. 1 C 121/2013-279, o zastavení řízení o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích pobočky v Táboře ze dne 11. 11. 2013, č. j. 15 Co 709/2013-142, a to pro nezaplacení soudního poplatku z dovolání. Odvolací soud se ztotožnil s postupem soudu prvního stupně, který podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zastavil řízení ve vztahu k žalobkyni, která podala dovolání a na výzvu soudu prvního stupně nezaplatila ve stanovené lhůtě soudní poplatek z dovolání 2.000 Kč, ačkoliv byla poučena o následcích nezaplacení. Žalobkyně sice nakonec poplatek zaplatila, avšak nikoliv do konce lhůty k podání odvolání proti usnesení o zastavení řízení, tj. do 14. 8. 2015, ale opožděně až dne 18. 8. 2015. Odvolací soud uzavřel, že dodatečné zaplacení soudního poplatku nemá vliv na rozhodnutí o zastavení řízení, může být toliko důvodem, pro který soud prvního stupně podle § 9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích zruší své usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku, avšak jen v případě, že poplatek byl zaplacen před koncem lhůty k podání odvolání protirozhodnutí o zastavení řízení.

Žalobkyně podala dovolání z důvodu nesprávného právního posouzení. Považuje za nesprávné, že soud řízení zastavil, ačkoliv poplatek byl zaplacen, a nebyl ani soudem vrácen. Poukazuje na své opakované žádosti o osvobození od soudních poplatků a na důkaz oprávněnosti dovolání odkázala na rozhodnutí dovolacího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 33 Cdo 2446/2013, s tím, že soudy porušily závaznou judikaturu. Dále namítá, že v dosavadním řízení bylo porušeno její právo na spravedlivý proces, a odkázala na § 138 o. s. ř. a na nálezy Ústavního soudu týkající se osvobození od soudních poplatků. Navrhla, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) shledal, že dovolání bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 240 odst. 1 o. s. ř.) a že z jeho obsahu lze dovodit, že dovolatelka přípustnost svého dovolání odvíjí od právní otázky, na níž závisí napadené rozhodnutí a při jejímž řešení se odvolací soud měl odchýlit od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dovolání je přípustné podle § 237 o. s. ř. pro otázku zastavení řízení v případě opožděného zaplacení soudního poplatku.

Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví.

Usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku zruší soud, který usnesení vydal, je-li poplatek zaplacen ve věcech správního soudnictví dříve, než usnesení nabylo právní moci, a v ostatních věcech nejpozději do konce lhůty k odvolání proti tomuto usnesení (§ 9 odst. 7 věta první).

Poplatková povinnost zaniká právní mocí usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku (§ 9 odst. 7 věta druhá).

Podle § 206 odst. 1 o. s. ř. podá-li ten, kdo je k tomu oprávněn, včas přípustné odvolání, nenabývá rozhodnutí právní moci, dokud o odvolání pravomocně nerozhodne odvolací soud.

Jak vyplývá z obsahu spisu, návrh žalobkyně, aby jí bylo pro řízení o dovolání přiznáno osvobození od soudních poplatků a ustanoven zástupce z řad advokátů, byl zamítnut usnesením soudu prvního stupně ze dne 20. 5. 2014, č. j. 1 C 121/2013-210, potvrzeným usnesením odvolacího soudu ze dne 30. 4. 2015, č. j. 15 Co 251/2015-266.

Soud prvního stupně poté správně vyzval dovolatelku k zaplacení soudního poplatku za podané dovolání ve výši 2 000 Kč ve lhůtě 3 dnů od doručení a po marném uplynutí této lhůty řízení zastavil. Protože žalobkyně podala proti tomuto usnesení o zastavení řízení odvolání, usnesení soudu prvního stupně nenabylo právní moci, takže předtím, než odvolací soud rozhodl o podaném odvolání, její poplatková povinnost nemohla zaniknout. Pokud dovolatelka zaplatila soudní poplatek dne 18. 8. 2015, tedy dříve, než odvolací soud dne 29. 10. 2015 rozhodl o jejím odvolání, pak - byť opožděně splnila svoji poplatkovou povinnost a tím odpadl důvod pro zastavení řízení. I pro usnesení odvolacího soudu je rozhodující stav v době vydání rozhodnutí (§ 154 odst. 1, § 167 odst. 2 a § 211 o. s. ř.), proto odvolací soud neměl potvrdit usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení, i když bylo v době vydání správné, neboť důvod pro zastavení řízení nebyl v době vydání usnesení odvolacího soudu dán.

Dovolatelce nelze přisvědčit, že rozhodnutí odvolacího soudu se přímo odchyluje od rozhodnutí sp. zn. 33 Cdo 2446/2013, v němž byla řešena jiná právní otázka, a to do kdy může účastník účinně požádat o osvobození od soudního poplatku poté, co byl vyzván k zaplacení soudního poplatku za řízení, nicméně právní názor odvolacího soudu není v souladu s dosavadní rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2016, sen. zn. 29 ICdo 38/2015).

Vzhledem k tomu, že rozhodnutí odvolacího soudu není správné a výsledky řízení ukazují, že o věci může rozhodnout přímo dovolací soud, Nejvyšší soud podle § 243d písm. b) o. s. ř. napadené rozhodnutí změnil.

O nákladech dovolacího řízení nebylo rozhodováno (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. dubna 2017
JUDr. Marta Škárová předsedkyně senátu