25 Cdo 4044/2011
Datum rozhodnutí: 15.03.2012
Dotčené předpisy: § 236 o. s. ř., § 243c odst. 1 o. s. ř., § 104 odst. 1 o. s. ř.




NEJVYŠŠÍ SOUD
ČESKÉ REPUBLIKY 25 Cdo 4044/2011-190
25 Cdo 4496/2011

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce M. K., proti žalovanému JUDr. P. Z., o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 6 C 177/2008, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 18. července 2011, č. j. 19 Co 295/2011-167, a usnesení Okresního soudu v Mělníku ze dne 8. dubna 2009, č. j. 6 C 177/2008-46, takto:

I. Dovolání proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 18. července 2011, č. j. 19 Co 295/2011-167, se odmítá.
II. Řízení o dovolání proti usnesení Okresního soudu v Mělníku ze dne 8. dubna 2009, č. j. 6 C 177/2008-46, se zastavuje.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacích řízení.

O d ů v o d n ě n í :
Žalobce podal dovolání proti usnesení ze dne 8. 4. 2009, č. j. 6 C 177/2008-46, jímž Okresní soud v Mělníku rozhodl o tom, že žalobci se odnímá osvobození od placení soudních poplatků a soudem ustanovený zástupce. Žalobce dovoláním napadl také usnesení ze dne 18. 7. 2011, č. j. 19 Co 295/2011-167, jímž Krajský soud v Praze potvrdil usnesení ze dne 30. 5. 2011, č.j. 6 C 177/2008-159, kterým Okresní soud v Mělníku zastavil řízení pro nezaplacení soudního poplatku, rozhodl o náhradě nákladů řízení a zastavil řízení o žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků adresované Okresnímu soudu v Mělníku dne 19. 1. 2011.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) dospěl k závěru, že rozhodnutí o dovolání proti usnesení Okresního soudu v Mělníku, kterým bylo žalobci odňato osvobození od placení soudních poplatků a ustanovený zástupce pro řízení, brání neodstranitelný nedostatek podmínky dovolacího řízení, a dovolání proti usnesení Krajského soudu v Praze směřuje zčásti proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, a v rozsahu, v němž je přípustné podle § 239 odst. 2 písm. a) o. s. ř., je zjevně bezdůvodné.

Napadá-li žalobce dovoláním část výroku usnesení odvolacího soudu potvrzující usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo řízení zastaveno podle § 9 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, pro nezaplacení soudního poplatku za žalobu, není přípustnost dovolání dána ani podle ustanovení § 237 o. s. ř. (nejde o rozhodnutí ve věci samé) ani podle ustanovení § 238, § 238a o. s. ř. (nebylo rozhodnuto ve věcech, které jsou zde taxativně vyjmenovány) a nejde konečně o žádný z případů procesních rozhodnutí uvedených v ustanovení § 239 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 5. 2002, sp. zn. 25 Cdo 316/2002, publikované v Souboru civilních rozhodnutí NS, sv. 17, pod C 1213). Nejvyšší soud proto dovolání v této části podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl, aniž se mohl věcí zabývat z hlediska námitek uplatněných v dovolání.

Dovolání proti části výroku, kterým bylo potvrzeno usnesení o zastavení řízení o žádosti o osvobození od placení soudních poplatků, je přípustné podle § 239 odst. 2 písm. a) o. s. ř. Za situace, kdy bylo pravomocně rozhodnuto o tom, že žalobci se odnímá osvobození od placení soudních poplatků, žalobce tedy nesplňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků, od tohoto posouzení zákonných podmínek nedošlo ke změně okolností a podmínek, zejména nedošlo ke změně poměrů žalobce, postupoval odvolací soud správně, když usnesení soudu prvního stupně v této části potvrdil; poukazuje-li dovolatel na své nezměněné majetkové poměry a namítá-li, že částka ve výši soudního poplatku je překážkou práva na spravedlivý rozsudek zaručený Ústavou ČR, aniž by správnost rozhodnutí jinak právně zpochybňoval, je jeho dovolání zjevně bezdůvodné, a dovolací soud je proto odmítl podle § 243b odst. 1 o. s. ř.

Dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (§ 236 odst. 1 o. s. ř.). Usnesení Okresního soudu v Mělníku ze dne 8. 4. 2009, č. j. 6 C 177/2008-46, které bylo dovoláním napadeno, je však rozhodnutím soudu prvního stupně. Opravným prostředkem proti takovému rozhodnutí je zásadně odvolání. Občanský soudní řád výslovně neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, proto je nedostatek funkční příslušnosti neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek); Nejvyšší soud proto řízení o dovolání žalobce v této části zastavil (§ 104 odst. 1 ve spojení s § 243c odst. 1 o. s. ř.).

O náhradě nákladů obou dovolacích řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 věty první a § 146 odst. 1 písm. c), odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy žalobce nemá na jejich náhradu právo s ohledem na výsledek řízení, a žalovanému žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. března 2012


JUDr. Petr Vojtek, v. r.
předseda senátu