25 Cdo 4043/2010
Datum rozhodnutí: 05.04.2012
Dotčené předpisy: § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř.




25 Cdo 4043/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka ve věci žalobce GE Money Multiservis , a.s., IČO 49241150, se sídlem Praha 4, Vyskočilova 1422/1a, zastoupeného JUDr. Vladislavem Cilínkem, advokátem se sídlem Praha 8, Lindnerova 2, proti žalovaným 1) L. Š. , 2) P. Š., 3) Z. Š. a 4) J. N. , o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 17 C 370/2008, o dovolání čtvrtého žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. 12. 2009, č.j. 10 Co 658/2009-66, takto:

I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Okresní soud v Teplicích rozsudkem ze dne 15. 4. 2009, č.j. 17 C 370/2008-40, uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 29.256,- Kč s 3 % úrokem z prodlení od 13. 3. 2003 do zaplacení z částky 22.095,- Kč a s 2,5 % úrokem z prodlení od 29. 1. 2005 do zaplacení z částky 7.161,- Kč a rozhodl o nákladech řízení.

K odvolání čtvrtého žalovaného Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 2. 12. 2009, č.j. 10 Co 658/2009-66, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu co do 3 % úroku z prodlení z částky 22.095,- Kč ode dne 13. 3. 2003 do 14. 4. 2006 a co do 2,5 % úroku z prodlení z částky 7.161,- Kč ode dne 29. 1. 2005 do 14. 4. 2006 zamítl, jinak rozsudek potvrdil a rozhodl o nákladech řízení.

Čtvrtý žalovaný - nezastoupen advokátem - podal proti rozsudku odvolacího soudu dovolání.

S přihlédnutím k článku II bodu 12. části první zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. července 2009 (dále jen o. s. ř. ).

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) dospěl k závěru, že v daném případě dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Vzhledem k nepřípustnosti dovolání není nedostatek podmínky povinného zastoupení dovolatele v projednávaném případě důvodem pro zastavení dovolacího řízení (§ 241b odst. 2 o. s. ř.).

Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle ustanovení § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. dovolání podle odstavce 1 není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000 Kč a v obchodních věcech 100.000 Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

Dovolání čtvrtého žalovaného proti rozsudku, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku ve věci samé se současným zrušením části týkající se úroků z prodlení, tak není podle ustanovení § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. přípustné, když bylo rozhodováno o částce 29.256,- Kč s příslušenstvím (úrokem z prodlení).

Jelikož dovolání čtvrtého žalovaného směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné, Nejvyšší soud je podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť čtvrtý žalovaný nemá na náhradu nákladů dovolacího řízení právo a ostatním účastníkům náklady v dovolacím řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 5. dubna 2012

JUDr. Robert Waltr, v. r.
předseda senátu