25 Cdo 3897/2012
Datum rozhodnutí: 26.03.2013
Dotčené předpisy: § 240 odst. 1 o. s. ř.




25 Cdo 3897/2012

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně Ing. J. P., zastoupené JUDr. Viktorem Pakem, advokátem se sídlem Praha 1, Politických vězňů 1272/21, proti žalované Městské nemocnici Čáslav, se sídlem Čáslav, Jeníkovská 348, IČO: 00873764, zastoupené JUDr. Zdeňkem Hrabou, advokátem se sídlem Říčany u Prahy, Kamlerova 795, o 3.346.436,78 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. 4 C 124/2003, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 23. 5. 2012, č. j. 25 Co 397/2011-598, takto:

I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:


Okresní soud v Kutné Hoře rozsudkem ze dne 7. 12. 2010, č. j. 4 C 124/2003-446, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 1.673.218,39 Kč s příslušenstvím, žalobu na zaplacení další částky 1.673.218,39 Kč s příslušenstvím zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky i vůči státu.

K odvolání žalované Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 23. 5. 2012, č. j. 25 Co 397/2011-598, rozsudek soudu prvního stupně v napadeném vyhovujícím výroku změnil tak, že žalobu zamítl, a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně 10. 10. 2012 dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ust. § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a podává je z důvodu podle § 241a odst. 2 písm. a) a odst. 3 o. s. ř. Navrhla, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek odvolacího soudu zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení.

Vzhledem k tomu, že rozsudek odvolacího soudu byl vydán dne 23. 5. 2012, postupoval Nejvyšší soud podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (dále jen o. s. ř. ) (srov. čl. II bod 7. zákona č. 404/2012 Sb.).

Podle § 240 odst. 1 věty první o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Zmeškání lhůty k dovolání nelze prominout; lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího soudu nebo dovolacího soudu (§ 240 odst. 2 o. s. ř.).

V daném případě z obsahu spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo odvolacím soudem doručeno právnímu zástupci žalobkyně prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky dne 19. 6. 2012 (§ 45 odst. 2, § 46 odst. 1 a § 158 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 211 o. s. ř.). Ve smyslu § 57 odst. 2 o. s. ř. tak v dané věci poslední den lhůty k podání dovolání připadl na pondělí 20. 8. 2012.

Pro běh dovolací lhůty je nerozhodné, že soud prvního stupně doručil opětovně rozhodnutí odvolacího soudu právnímu zástupci žalobkyně prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne 10. 8. 2012; toto doručení totiž žalobkyni novou (další) lhůtu k podání dovolání nezakládá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 1996, sp. zn. 2 Cdon 1154/96, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 1, ročník 1998, pod číslem 5). Bylo-li tedy dovolání žalobkyně podáno k poštovní přepravě až dne 10. 10. 2012, stalo se tak zjevně po marném uplynutí dovolací lhůty, tedy opožděně.

Dovolacímu soudu proto nezbylo, než pozdě podané dovolání odmítnout (§ 243b odst. 5 věta první o. s. ř., ve spojení s § 218a o. s. ř.).

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně nemá na náhradu nákladů dovolacího řízení právo a žalované náklady v dovolacím řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. března 2013

JUDr. Marta Škárová
předsedkyně senátu