25 Cdo 3806/2015
Datum rozhodnutí: 01.12.2015
Dotčené předpisy: § 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. ve znění do 31.12.2013



25 Cdo 3806/2015


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobkyně Ing. E. T. , zastoupené JUDr. Pavlem Ondrou, advokátem se sídlem magistrátu Praha 6, Šlikova 403/16, proti žalovanému hlavnímu městu Praha , IČO 00064581, se sídlem Praha 1, Mariánské náměstí 2/2, zastoupenému JUDr. Renatou Scholzovou, advokátkou se sídlem Praha 2, Blanická 1008/28, za účasti vedlejší účastnice na straně žalovaného České pojišťovny a.s., IČO 45272956, se sídlem Praha 1, Spálená 75/16, o zaplacení 76.875,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 39 C 74/2013, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 3. 2015, č.j. 21 Co 29/2015-116, takto:

I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Žalobkyně podala dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 3. 2015, č.j. 21 Co 29/2015-116, jímž byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 16. 9. 2014, č. j. 39 C 74/2013-88, kterým byla zamítnuta žaloba na zaplacení 76.875 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody na zdraví vzniklé žalobkyni pádem na komunikaci ve vlastnictví žalovaného.
Dovolání žalobkyně není přípustné, neboť jeho přípustnost je vyloučena ustanovením § 238 odst. 1 písm. d) občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 ( o. s. ř. ).
Jednotlivé složky práva na náhradu škody se projevují jako samostatné dílčí nároky odvíjející se od odlišného skutkového základu. S touto jejich samostatností je nutné počítat i ři rozhodování o přípustnosti dovolání; k příslušenství uplatněného nároku se nepřihlíží [§ 238 odst. 1 písm. d) část věty za středníkem o. s. ř.]
V projednávané věci se žalobkyně domáhala žalobou náhrady škody sestávající z jednotlivých nároků na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve výši 41.484,- Kč, za ztížení společenského uplatnění ve výši 24.000,- Kč, za způsobenou bolest ve výši 10.920,- Kč a za vynaložené léčebné výlohy ve výši 471,- Kč.
Protože výše žádného z uvedených nároků nepřevyšuje částku 50.000,- Kč a zároveň se nejedná o spotřebitelský či pracovněprávní vztah, je přípustnost dovolání vyloučena právě ustanovením § 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. bez ohledu na to, zda součet jednotlivých nároků tuto částku převyšuje a zda o nich odvolací soud rozhodl jedním výrokem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 1999, sp. zn. 2 Cdon 376/96, publikované pod č. 9 v časopise Soudní judikatura, ročník 2000, popř. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 9. 1999, sp. zn. 25 Cdo 2136/99, publikované pod č. 55 v časopise Soudní judikatura, ročník 2000).
Nejvyšší soud proto dovolání podle § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243c odst. 3 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Dovolání žalobkyně bylo sice odmítnuto a žalovaný a vedlejší účastnice by tak zásadně měli právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Nicméně náklady na zastoupení žalovaného advokátem nelze považovat za účelně vynaložené, jestliže je žalovaný subjektem, u kterého lze předpokládat dostatečné vlastní personální vybavení pro odborné a kvalifikované hájení svých práv. Případnou nutnost zastoupení advokátem by bylo nutno prokázat s ohledem na zvláštní okolnosti konkrétního případu (k tomu srov. nálezy Ústavního soudu ze dne 13. 8. 2012, sp. zn. II. ÚS 2396/09, ze dne 23. 11. 2010, sp. zn. III. ÚS 2984/09, ze dne 6. 5. 2010, sp. zn. II. ÚS 3246/09, a ze dne 2. 3. 2010, sp. zn. IV. ÚS 3243/09). Za zvláštní či specializovaný případ vyžadující advokátní zastoupení ovšem nelze považovat problematiku náhrady škody na zdraví způsobené pádem chodce na komunikaci, o kterou se jedná v daném případě a která tvoří běžnou a pravidelnou část agendy právních odborů městských úřadů (magistrátů). Vedlejší účastnici pak žádné náklady v souvislosti s dovolacím řízením nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 1. prosince 2015 JUDr. Robert Waltr předseda senátu