25 Cdo 3733/2015
Datum rozhodnutí: 07.01.2016
Dotčené předpisy: § 241 odst. 1 o. s. ř., § 243c odst. 1 o. s. ř.



25 Cdo 3733/2015


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Robertem Waltrem v právní věci žalobkyně J. B. , proti žalovanému Stavební bytové družstvo SIGMA , se sídlem Olomouc, Černá cesta 138/6, IČO: 00495069, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 15 C 447/2014, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě pobočka v Olomouci ze dne 28. 5. 2015, č. j. 12 Co 243/2015-44, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Odůvodnění:


Usnesením Krajského soudu v Ostravě pobočka v Olomouci ze dne 28. 5. 2015, č. j. 12 Co 243/2015-44, bylo potvrzeno usnesení ze dne 23. 4. 2015, č.j. 15 C 447/2014-29, jímž Okresní soud v Olomouci nepřiznal žalobkyni osvobození od soudních poplatků a zamítl žádost o ustanovení právního zástupce. Odvolací soud se ztotožnil s posouzením soudu prvního stupně, že žalobkyně není nemajetná ani u ní nejsou dány zvlášť závažné důvody pro plné osvobození od soudních poplatků, a tedy ani pro ustanovení právního zástupce k ochraně jejích zájmů. Rovněž se odvolací soud ztotožnil se závěrem okresního soudu, že v daném případě jde o zjevně bezúspěšné uplatňování práva vzhledem k řetězům návrhů žalobkyně v téže věci , přičemž odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 543/2015 a 21 Cdo 958/2015.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Okresní soud v Olomouci vyzval žalobkyni usnesením ze dne 23. 7. 2015, č. j. 15 C 447/2014-53, k opravě a doplnění dovolání, neboť dovolatelka nevymezila, v jakém rozsahu rozhodnutí napadá, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání a čeho se domáhá. Rovněž žalobkyni vyzval, aby si zvolila pro dovolací řízení zástupce z řad advokátů. Žalobkyně v odpovědi na výzvu ze dne
5. 8. 2015, č. j. 15 C 447/2014-56, uvedla, že rozhodnutí odvolacího soudu napadá v plném rozsahu, neví, zda dovolání splňuje předpoklady přípustnosti, a domáhá se řešení svého sporu. K výzvě soudu, aby si dovolatelka pro dovolací řízení zvolila právního zástupce z řad advokátů, sdělila, že si jej nemůže dovolit a že se může zastupovat jen sama. Dále uvedla, že je příjemcem životního minima, má blokovaný majetek nezákonnými exekucemi a trpí špatným zdravotním stavem.

Předmětem dovolacího řízení je tak dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým okresní soud nepřiznal žalobkyni osvobození od soudních poplatků a zamítl její žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů.

Podle ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka
a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

Podle ustanovení § 30 odst. 1 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů.

Jak již v minulosti Nejvyšší soud ve své judikatuře opakovaně konstatoval, dovolací přezkum rozhodnutí o žádosti účastníka o osvobození od soudních poplatků, jenž má vyšetřit, zda účastníkovi náleží osvobození od placení soudních poplatků či nikoliv, nemůže být opětovně podmiňován platbou soudního poplatku z dovolání, neboť takový postup by
ve svém důsledku vedl k popření podstaty práva, jehož přiznání se účastník domáhá (fakticky by tím byl zbaven reálné možnosti dovolacího přezkumu rozhodnutí o nepřiznání osvobození od soudních poplatků). Ustanovení zákona o soudních poplatcích ve spojení s položkou
23 odst. 2 sazebníku poplatků, se v těchto případech vykládá tak, že se neplatí soudní poplatek z dovolání proti rozhodnutí, jímž odvolací soud nepřiznal účastníku osvobození
od soudních poplatků podle § 138 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne
16. 4. 2014, sp. zn. 29 Cdo 1031/2014, publikované pod číslem 73/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti uvedenému usnesení odvolacího soudu, pak zhodnotí přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sp. zn.
29 NSČR 82/2014, a usnesení ze dne 8. 4. 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015).

V daném případě Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady pro to, aby byl dovolatelce ustanoven zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení, neboť dovolatelka uplatňuje právo zřejmě bezúspěšně.

O zřejmě bezúspěšné uplatňování práva jde ve smyslu ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů (tvrzení) účastníka, z toho, co je soudu známo
z obsahu spisu, z jiné úřední činnosti nebo z toho, co je obecně známo, bez dalšího nepochybné, že požadavku účastníka nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné uplatňování (řádného nebo mimořádného) opravného prostředku pak jde zejména tehdy, jestliže byl podán opožděně, osobou, která k němu není (subjektivně) oprávněna, nebo je objektivně nepřípustný, nebo jestliže (s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo) je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, uveřejněné pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Dovolací soud se při posuzování otázky oprávněnosti žádosti žalobkyně o ustanovení zástupce z řad advokátů ztotožňuje s odůvodněním usnesení odvolacího soudu, zejména v tom, že příjmové a majetkové poměry dovolatelky nenaplňují podmínky ustanovení § 138
o. s. ř., žalobkyně není nemajetná, neboť je majitelkou nemovitostí a pobírá pravidelný měsíční příjem invalidní důchod ve výši 9.633 Kč měsíčně. Nejsou proto splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků, jež lze přiznat toliko výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody. Jelikož nejsou splněny předpoklady, aby byla dovolatelka osvobozena od soudních poplatků, nelze jí ustanovit zástupce pro dovolací řízení. Zabývat se otázkou, zda jde též o svévolné nebo zjevně bezúspěšné uplatňování práva, je tudíž nadbytečné.

V situaci, kdy není splněna podmínka povinného zastoupení dovolatelky dle § 241 o. s. ř. a není ani důvod ustanovit dovolatelce advokáta pro řízení o dovolání, Nejvyšší soud podle § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. řízení o jejím dovolání zastavil.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 7. ledna 2016

JUDr. Robert Waltr
předseda senátu