25 Cdo 3613/2014
Datum rozhodnutí: 10.12.2014
Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř., § 241a odst. 1 o. s. ř., § 243c odst. 1 o. s. ř.



25 Cdo 3613/2014


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martou Škárovou v právní věci žalobce J. H., zastoupeného JUDr. Jiřím Ondrouškem, advokátem se sídlem v Praze 1, Senovážné náměstí 23, proti žalovanému JUDr. P. R., zastoupenému Mgr. Jakubem Svobodou, Ph.D., advokátem se sídlem Praze 1 - Josefově, Dušní 8/11, o náhradu škody způsobené advokátem, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 9 C 1061/98, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem pobočky v Liberci ze dne 10. března 2014, č. j. 29 Co 189/2012-572, takto:

I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem pobočka v Liberci ze dne 10. března 2014, č. j. 29 Co 189/2012-572, jímž byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen, a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení, podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ust. § 237 o. s. ř. s tím, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Namítá, že odvolací soud v rozporu s právními předpisy a dosavadní konstantní judikaturou posuzoval skutečnost, k níž je třeba odborných znalostí, nedostatečně hodnotil důkaz znaleckým posudkem a bez vyžádání dalšího znaleckého posouzení stanovil rozsah odpovědnosti škůdce. Nesouhlasí s tím, že odvolací soud nevytkl soudu prvního stupně nesprávnost postupu při stanovení výše náhrady za ztrátu na výdělku žalobce a nevzal v úvahu majetkové poměry škůdce. Namítá, že v mezitímním rozsudku o základu uplatněného nároku se soud prvního stupně nesprávně vypořádal s námitkou promlčení, a s poukazem na některá rozhodnutí dovolacího soudu dovozuje, že právní posouzení otázky promlčení v mezitímním rozsudku nemůže obstát. Navrhl, aby napadené usnesení odvolacího soudu i rozsudek soudu prvního stupně byly zrušeny a věc vrácena k dalšímu řízení.

Žalobce poukázal na to, že o základu nároku bylo pravomocně rozhodnuto mezitímním rozsudkem, rozhodnutí krajského soudu již neřeší otázku odpovědnosti za škodu, ale zabývá se výší škody. Navrhl odmítnutí dovolání.

V dovolání, jehož přípustnost se řídí podle § 237 o. s. ř. ve znění účinném od 1. 1. 2013, je dovolatel povinen vymezit, které ze zákonných hledisek v tomto ustanovení uvedených považuje za splněné, přičemž pouhá citace textu ustanovení § 237 o. s. ř. nepostačuje k projednání dovolání, a je-li namítáno, že napadené rozhodnutí závisí na řešení právní otázky, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z dovolání patrno, konkrétně o kterou otázku hmotného či procesního práva jde a od které ustálené rozhodovací praxe se při řešení této otázky odvolací soud odchyluje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné na internetových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz).

Z obsahového hlediska dovolání žalovaného nesplňuje požadavky na vymezení předpokladů jeho přípustnosti. Kromě citace judikatury vztahující se k otázce promlčení nároku, která však byla již vyřešena v pravomocném mezitímním rozsudku o základu nároku, dovolatel k ostatním svým námitkám neuvádí, od jakých konkrétních rozhodnutí dovolacího soudu se odvolací soud po právní stránce odchýlil a v čem tvrzený odklon spočívá, přičemž tento nedostatek může být odstraněn pouze po dobu lhůty k podání dovolání. Námitkami, jež se týkají správnosti skutkových zjištění, přípustnost dovolání založit nelze (§ 241a odst. 1 o. s. ř.).

Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného odmítl podle § 243c odst. 1 věty první o. s. ř., neboť v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. července 2013, sen. zn. 29 NS ČR 51/2013).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 10. prosince 2014


JUDr. Marta Škárová předsedkyně senátu