25 Cdo 3499/2009
Datum rozhodnutí: 29.07.2010
Dotčené předpisy: § 19 předpisu č. 99 / 1963/1963Sb. ve znění do 30.06.2009




25 Cdo 3499/2009


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce označeného jako PROSPER, organizační složka , se sídlem ve Stráži nad Nisou, Voskovcová 355, IČ 62937201 , zastoupeného JUDr. Júliusem Kvetanem, advokátem se sídlem v Humenném, Štefánikova 17, Slovenská republika, proti žalované České republice Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o 1.325.261,20 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 27 C 190/2008, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. března 2009, č. j. 39 Co 580/2008-18, takto:


Dovolání se zamítá .

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 30. 10. 2008, č. j. 27 C 190/2008-11, zastavil řízení podle § 104 odst. 1 o.s.ř. a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Dovodil, že žalovaný subjekt označený jako Ministerstvo spravedlnosti ČR nemá způsobilost být účastníkem řízení, stejně jako žalobce, který je pouze organizační složkou právnické osoby.

K odvolání žalobce Městský soud v Praze usnesením ze dne 25. 3. 2009, č. j. 39 Co 580/2008-18, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Za situace, kdy žalovaná strana byla označena jako Ministerstvo spravedlnosti ČR , dovodil, že žaloba směřuje proti České republice a nikoli pouze proti organizační složce státu. Shodně se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že jako účastník na žalující straně byla označena samotná organizační složka právnické osoby, tedy subjekt, který nemá způsobilost být účastníkem řízení (tu má právnická osoba, o jejíž organizační složku se jedná). Nedostatek způsobilosti být účastníkem řízení je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, proto odvolací soud nemohl zohlednit, že žalobce v odvolání jako žalující subjekt označil právnickou osobu, jejíž organizační složky se spor týká.


Proti tomuto usnesení podal žalobce dovolání. Poukazuje na zápis v obchodním rejstříku vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem, oddíl A, vložka 8594, sp. zn. A 12221 z 8. 2. 1997, kde je jako obchodní firma zapsaná PROSPER organizační složka a jako právní forma organizační složka , a namítá, že soudy obou stupňů nemohou zpochybnit rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem o zápisu žalobce do obchodního rejstříku (kdy rejstříkový soud nemůže zapsat samostatný subjekt obchodního práva, jestliže nejsou splněny podmínky pro jeho zápis), včetně vymezení statutárních orgánů oprávněných za něj jednat. Podle dovolatele jsou soudy povinny vzít zápis v obchodním rejstříku na vědomí jako důkaz de facto i de iure a nezpochybňovat jej; dovolatel zároveň zdůrazňuje, že jeho označení v žalobě je správné a přesné a je v souladu s tím, jak je uvedeno jeho obchodní jméno v rejstříku. Pokud by o tom měl soud pochybnosti, bylo jeho povinností vyzvat žalobce k odstranění procesních chyb v označení žalující strany v souladu s § 104 odst. 2 a § 43 odst. 1, 2 o.s.ř. Navrhl proto, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, účastníkem řízení, zastoupeným advokátem ve smyslu § 241 odst. 1 o.s.ř. a že je podle § 239 odst. 2 písm. a) o.s.ř. přípustné, přezkoumal napadené rozhodnutí a dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné.

Podle § 103 o.s.ř. kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Podle § 104 odst. 1 o.s.ř. věty prvé jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví.

Jak vyplývá z ustanovení § 19 a § 20 o.s.ř., podmínkami na straně účastníků řízení jsou způsobilost být účastníkem řízení a procesní způsobilost. Obě tyto podmínky musí existovat již v okamžiku zahájení řízení, ve sporném řízení tedy k okamžiku, kdy došel soudu návrh na jeho zahájení (§ 82 odst. 1 o.s.ř.) srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 2. 2004, sp. zn. 33 Odo 1002/2003. Způsobilostí být účastníkem řízení se rozumí způsobilost mít procesní práva a povinnosti, která zákon přiznává účastníkům. Způsobilost být účastníkem řízení má zásadně ten, kdo má podle hmotného práva způsobilost mít práva a povinnosti (tzv. právní subjektivitu), tedy fyzické osoby (jejich způsobilost mít práva a povinnosti v občanskoprávních vztazích vyplývá z ustanovení § 7 obč. zák.), právnické osoby (srov. § 18 odst. 1 obč. zák.), a stát (Česká republika). Ten, kdo nemá podle hmotného práva způsobilost mít práva a povinnosti (tzv. právní subjektivitu), je způsobilým účastníkem řízení, jen jestliže mu zákon tuto způsobilost přiznává.

Vymezení účastníků řízení se v dané věci zakládá procesním způsobem (podle § 90 o.s.ř. účastníky řízení jsou žalobce a žalovaný); žalobcem je ten, kdo podal u soudu návrh na zahájení řízení (žalobu), a žalovaným je ten, koho žalobce v žalobě za tohoto účastníka řízení (za žalovaného) označil. Jestliže byl označen za účastníka řízení ten, kdo nemá způsobilost být účastníkem řízení, jde zpravidla o nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, neboť ten, kdo nemá způsobilost být účastníkem řízení, nemůže v občanském soudním řízení vstoupit do procesních vztahů; v takto vadně zahájeném řízení nemůže vzniknout procesněprávní vztah, neboť zde chybí jeden z jeho základních prvků - jeden ze subjektů procesněprávního vztahu (způsobilá strana sporu). Nejde-li o případ, kdy (typicky u právnických osob) vnitřní členění označeného subjektu vytváří předpoklady pro subjektivní - objektivně ovšem nesprávné - ztotožnění určitého článku (orgánu) vnitřní struktury s právnickou osobou jako takovou (srov. nález Ústavního soudu ze dne 9. 4. 2006, sp. zn. III. ÚS 2690/08), není dán procesní prostor k nápravě a soud musí k tomuto nedostatku podmínky řízení přihlédnout a řízení zastavit (§ 103, § 104 odst. 1 o.s.ř.), aniž by bylo možno takový nedostatek odstranit ani postupem podle § 43 o.s.ř.

Uvedené platí nejen tehdy, označil-li žalobce za účastníka řízení toho, kdo nikdy neměl způsobilost být účastníkem řízení, nebo někoho, kdo sice byl způsobilý mít práva a povinnosti nebo jemuž zákon přiznával způsobilost být účastníkem řízení, avšak před zahájením řízení tuto způsobilost ztratil, ale i v případě, že označil za účastníka řízení organizační složku právnické osoby, která nemá tzv. právní subjektivitu (srov. též názor vyjádřený ve Stanovisku občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 3. 9. 1997, Cpjn 30/97, které bylo uveřejněno pod č. 41 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1997), a rovněž tak uvedené platí i v případě, označil-li žalobce za účastníka řízení organizační jednotku (orgán) právnické osoby (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 7. 9. 1999, sp. zn. 20 Cdo 2380/98, publikované v časopise Soudní judikatura 4/2000, č. 39, týkající se srovnatelné situace u odštěpného závodu).

Z obsahu spisu vyplývá, že řízení bylo zahájeno dnem 2. 10. 2008, kdy došla soudu žaloba označující jako žalobce PROSPER, organizačná zložka, Voskovcová 355, 463 03 Stráž nad Nisou, okr. Liberec, IČ 62937201, zastoupená vedoucim organizačnej zložky, H. M. . Uvedené označení žalobce bylo úplné, přesné, určité a srozumitelné a nevzbuzovalo žádné pochybnosti o tom, kdo se měl podle údajů v žalobě řízení jako žalobce účastnit. Vzhledem k tomu, že z obsahu žaloby nevyplývá, že by v označení žalobce v žalobě došlo (mohlo dojít) k chybě v psaní nebo jiné zřejmé nesprávnosti (nic takového žalobce netvrdil ani v průběhu řízení před soudy obou stupňů) nebo že by údaj označující žalobce byl v logickém rozporu s vylíčením rozhodujících skutečností, popřípadě údajem o tom, čeho se žalobce domáhá (je požadována náhrada škody, která měla právě takto označenému subjektu vzniknout v několika předcházejících soudních řízeních), neměl soud prvního stupně důvod postupovat podle ustanovení § 43 o.s.ř., jak namítá žalobce v dovolání. Žalující strana tedy byla v žalobě označena jako organizační složka právnické osoby (která nemá ani podle slovenského práva způsobilost mít práva a povinnosti a tedy ani způsobilost být účastníkem řízení), včetně sídla, identifikačního čísla a dalších údajů této organizační jednotky z obchodního rejstříku, přičemž i v dovolání setrvává žalobce na tom, že mělo být jednáno právě s takto označenou organizační složkou, takže nejde o případ nesprávného ztotožnění právnické osoby s prvkem jejího vnitřního členění. Je pak bezpředmětná i dovolací námitka, že soudy jsou povinny vzít na vědomí rozhodnutí rejstříkového soudu o zápisu žalobce jako samostatného subjektu obchodního práva do obchodního rejstříku (navíc PROSPER organizační složka byla z obchodního rejstříku vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem ke dni podání žaloby vymazána), neboť samotná okolnost, že organizační složka je zapsána v obchodním rejstříku, jí způsobilost být účastníkem řízení založit nemůže (srov. § 7 odst. 2, 3 obch. zák.).

Ze všech těchto důvodů je zřejmé, že žalobu nebylo možné projednat a rozhodnout ve věci samé proto, že v žalobě (návrhu na zahájení řízení) úplně, přesně, určitě a srozumitelně označený žalobce neměl způsobilost být účastníkem řízení. Uvedená skutečnost není - jak uvedeno výše - vadou žaloby, ale nedostatkem podmínky řízení, který nelze odstranit a který vede bez dalšího k zastavení řízení. Protože je rozhodnutí odvolacího soudu z hlediska námitek uplatněných v dovolání správné, dovolací soud podle ustanovení § 243b odst. 2 věta první o.s.ř. dovolání žalobce jako nedůvodné zamítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud nerozhodoval, neboť v řízení, v němž jeden z účastníků nemá způsobilost být účastníkem řízení, je pojmově vyloučeno přiznat některému z účastníků náhradu nákladů řízení.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 29. července 2010
JUDr. Petr Vojtek, v. r.
předseda senátu