25 Cdo 3424/2015
Datum rozhodnutí: 11.11.2015
Dotčené předpisy: § 243c odst. 1 o. s. ř., § 237 o. s. ř.



25 Cdo 3424/2015


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobce J. M. , zastoupeného JUDr. Alešem Tolnayem, advokátem se sídlem Mladá Boleslav, nám. Republiky 946, proti žalované CANABA - Pozemní stavby, s.r.o. , se sídlem Praha 4, Štětkova 1001/5, IČO: 63146452, zastoupené JUDr. Otakarem Pazdziorou, advokátem se sídlem Děčín, Řetězová 2, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 7 C 352/2013, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 18. 3. 2015, č. j. 25 Co 537/2014-163, takto:

Dovolání se odmítá .
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Výrokem II rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 18. 3. 2015, č. j. 25 Co 537/2014-163, byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 19. 9. 2014, č. j. 7 C 352/2013-123, ve vyhovujícím výroku I co do částky 55.200,- Kč s příslušenstvím, co do zbytku uplatněného nároku včetně navazujících výroků o nákladech řízení byl rozsudek zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud přitom vyšel ze skutkových závěrů prvoinstančního soudu a ztotožnil se s jeho závěrem o prokázané odpovědnosti žalovaného, jenž instaloval na střechu žalobcova domu lávku, která se pod žalobcem utrhla, za vznik škody na zdraví žalobce v plném rozsahu, avšak považoval odůvodnění jednotlivých nároků za nepřezkoumatelné.

Proti tomuto rozhodnutí podala žalovaná v rozsahu potvrzujícího výroku dovolání, jehož přípustnost dovozuje pro řešení otázky příčinné souvislosti mezi nedodržením technologického postupu montáže nosných tašek a vznikem škody a otázky spoluzavinění poškozeného v důsledku porušení prevenční povinnosti podle § 415 obč. zák.

Dovolání žalované není přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť uplatněné námitky nesměřují proti řešení otázky hmotného nebo procesního práva, na němž závisí napadené rozhodnutí, nýbrž směřují proti zjištěnému skutkovému stavu. Dovolatelka zpochybňuje skutkový závěr, že mezi vznikem škody a porušením její povinnosti vyplývající ze smlouvy o dílo i povinnosti vyplývající pro ni jako zhotovitele z odborné činnosti existuje příčinná souvislost. Její námitka tak nesměřuje proti právnímu posouzení věci, ale pouze proti skutkovým zjištěním, čímž však nelze přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř. založit.

Spoluzavinění poškozeného posoudil odvolací soud v souladu s konstantní judikaturou. Podle ustáleného názoru dovolacího soudu znamená spoluzavinění poškozeného (§ 441 obč. zák.), že jeho jednání bylo buď jedinou příčinou vzniku jeho škody, nebo bylo jednou z příčin jejího vzniku. Odvolací soud uzavřel, že jedinou příčinou pádu žalobce bylo utržení střešní lávky a žalobce se na vzniku škody nijak nepodílel. Zpochybnění tohoto závěru je opět námitkou proti skutkovému stavu. Ani odkaz dovolatelky na rozhodnutí dovolacího soudu sp. zn. 25 Cdo 2258/2008 není případný. Již odvolací soud správně uvedl, že citovaný judikát na předmětnou věc nedopadá, neboť v něm bylo konstatováno porušení prevenční povinnosti dospělým cyklistou, jenž neměl helmu, za situace, kdy dítě do 15 let helmu mít musí. Avšak z povinnosti zaměstnanců pracujících ve výškách jistit se nelze bez dalšího dovozovat, že takovou povinnost mají všechny osoby, které chtějí vstoupit na střešní lávku. Především však příčinou pádu žalobce ze střechy nebyla absence jištění, ale to, že lávka se uvolnila a spadla v důsledku nedodržení technologického postupu při její instalaci. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobce nedodržel přiměřenou míru opatrnosti, a proto se na vzniklé škodě nepodílel.

Předpoklady přípustnosti dovolání dle § 237 o. s. ř. tedy naplněny nejsou. Vzhledem k tomu, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud je podle § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.

Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím se řízení ve věci nekončí, bude i o náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodnuto v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 11. listopadu 2015

JUDr. Robert Waltr předseda senátu