25 Cdo 3216/2015
Datum rozhodnutí: 14.10.2015
Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř.



25 Cdo 3216/2015


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce M. H. , zastoupeného Mgr. Davidem Strupkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Jungmannova 31, proti žalovanému městu Kolín , se sídlem úřadu v Kolíně, Karlovo náměstí 78, IČO 00235440, zastoupenému Mgr. Bc. Tomášem Kasalem, LL.M., advokátem se sídlem v Kolíně, Kutnohorská 43, o 150.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 14 C 153/2013, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 17. 12. 2014, č. j. 25 Co 403/2014-129, takto:

Dovolání se odmítá .
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o.s.ř.):


Dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 17. 12. 2014, č. j. 25 Co 403/2014-129, jímž byl zrušen rozsudek Okresního soudu v Kolíně ze dne 21. 5. 2014, č. j. 14 C 153/2013-98, a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení, není přípustné podle § 237 o.s.ř., neboť uplatněné námitky nesměřují proti otázce hmotného nebo procesního práva, na jejímž vyřešení závisí napadené rozhodnutí. Dovolatel napadá skutkové závěry odvolacího soudu a důvodnost svého dovolání dokládá odkazem na ustanovení § 241a odst. 3 o.s.ř. s tím, že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá oporu v provedeném dokazování. Tato právní úprava dovolacího důvodu však již není účinná a pro dovolání proti rozhodnutím vydaným po 31. 12. 2012 se neužije (srov. bod 12, čl. II zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb.). Skutková zjištění proto předmětem dovolacího přezkumu nejsou a dovoláním nelze úspěšně napadnout závěr odvolacího soudu, že podle dohody žalobce a L. D. mělo být vlastnictví poškozeného vozidla převedeno až po zaplacení veškerých splátek, k čemuž nikdy nedošlo. Za daného skutkového stavu pak právní závěr odvolacího soudu, že žalobce vlastnictví vozidla nikdy nepozbyl, a je proto aktivně legitimován ve sporu o náhradu škody na vozidle, nemůže založit přípustnost dovolání ve smyslu § 237 o.s.ř. Ani námitka rozporu napadeného rozhodnutí s dobrými mravy sama o sobě nemůže přípustnost dovolání založit, neboť v řízení nebylo dosud řešeno, zda výkon žalobcem uplatněného práva není v rozporu s dobrými mravy (§ 3 odst. 1 obč. zák.) a napadené rozhodnutí na výkladu této otázky nespočívá. Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného podle § 243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodováno nebylo, neboť řízení pokračuje před soudem prvního stupně, který v konečném rozhodnutí rozhodne o náhradě všech nákladů řízení včetně dovolacího.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. října 2015

JUDr. Petr Vojtek předseda senátu