25 Cdo 3129/2013
Datum rozhodnutí: 30.10.2013
Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř., § 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř., § 241 odst. 1 o. s. ř.



25 Cdo 3129/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka ve věci žalobkyně Ing. V. M., zastoupené Mgr. Jiřím Hrubanem, advokátem, se sídlem Brno, Antonínská 2, proti žalované AUDIO Fon centr, s. r. o., IČO 253 45 796, se sídlem Brno, Obilní trh 310/4, zastoupené Mgr. Tomášem Rašovským, advokátem, se sídlem Brno, Kotlářská 51a, za účasti České podnikatelské pojišťovny, a. s., Vienna Insurance Group, IČO 639 98 530, se sídlem Praha 8, Pobřežní 665/23, jako vedlejšího účastníka na straně žalované, o náhradu škody na zdraví, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 108 C 12/2008, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 24. dubna 2013, č.j. 44 Co 348/2010-131, takto:

I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 8.083,- Kč k rukám Mgr. Tomáše Rašovského, advokáta, se sídlem Brno, Kotlářská 51a, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
III. Vedlejší účastnice nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í (§ 243f odst. 3 o. s. ř.) :
Dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 24. 4. 2013, č.j. 44 Co 348/2010-131, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí Městského soudu v Brně ze dne 17. 6. 2010, č.j. 108 C 12/2008-97, pokud jím byla zamítnuta žaloba ohledně bolestného ve výši 12.000,- Kč s příslušenstvím, není podle § 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. přípustné.

Pokud odvolací soud rozhodl o náhradě za ztížení společenského uplatnění ve výši 120.000,- Kč s příslušenstvím, nejsou splněny předpoklady přípustnosti dovolání podle § 237 o. s. ř., neboť uplatněné dovolací námitky napadající především závěry znaleckého posudku nesměřují k vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, nýbrž zpochybňují správnost skutkových zjištění, na nichž je založen závěr, že žalovaná při poskytování zdravotní péče postupovala v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy (lege artis) a že mezi jejím postupem a poškozením zdraví žalobkyně není příčinná souvislost. Dovoláním tak nebyl uplatněn dovolací důvod způsobilý založit jeho přípustnost, totiž nesprávné právní posouzení věci (§ 241a odst. 1 o. s. ř.).

Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně podle § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243c odst. 3 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. tak, že žalobkyni, jejíž dovolání bylo odmítnuto, byla uložena povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení vynaložených v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta částku 8.083,- Kč včetně 21 % DPH (§ 7 bod 5 ve spojení s § 8 odst. 1 a § 13 odst. 1 a 3 ve spojení s § 1 odst. 2 a § 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a § 137 odst. 3 o. s. ř.). Vedlejší účastnici žádné náklady v dovolacím řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
V Brně dne 30. října 2013

JUDr. Robert Waltr
předseda senátu