25 Cdo 3034/2013
Datum rozhodnutí: 27.11.2013
Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř.



25 Cdo 3034/2013


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobců a) Ing. T. F. , b) T. F. , c) J. P. , d) Mgr. M. P. , e) Ing. Ľ. M. , a f) Ing. J. K. , všech zastoupených Mgr. Pavlem Riško, advokátem se sídlem v Brně, Hlinky 151/80, proti žalované Hutní montáže, a.s. , se sídlem v Ostravě, Ruská 1162/60, IČO 15504140, zastoupené Mgr. Marcelem Zachvejou, Ph.D., LL.M., advokátem se sídlem v Ostravě, 28. října 1727/108, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 57 C 3/2010, o dovolání žalobce a) proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 3. 2013, č. j. 56 Co 688/2012-470, takto:

I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o.s.ř.):
Dovolání žalobce a) proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 3. 2013, č. j. 56 Co 688/2012-470, není přípustné podle ustanovení § 237 o.s.ř., neboť namítá-li, že žalovaný nárok se nemohl promlčet, nesměřuje jeho námitka proti otázce hmotného nebo procesního práva, na jejímž vyřešení závisí napadené rozhodnutí. Odvolací soud své rozhodnutí na posouzení otázky promlčení práva nezaložil, neboť dospěl k závěru, že předmětné právo vůbec nevzniklo.

Přípustnost dovolání nemohou založit ani námitky dovolatele proti závěru odvolacího soudu o chybějící příčinné souvislosti mezi porušením smluvní povinnosti žalované vůči jeho smluvnímu partnerovi TI-WAY OG NITRA, s.r.o., a škodou vzniklou žalobci v návaznosti na platební neschopnost této společnosti. Jednak tyto námitky nesměřují proti právnímu posouzení odpovědnosti za škodu, nýbrž proti zjištěnému skutkovému stavu věci (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2002, sp. zn. 21 Cdo 300/2001, publikovaný pod C 1025 v Souboru rozhodnutí NS, C. H. Beck, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 11. 2007, sp. zn. 25 Cdo 3334/2006), jednak je rozhodnutí odvolacího soudu v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. např. dovolatelem zmíněný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2003, sp. zn. 29 Odo 379/2001, publikovaný pod č. 56/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) v tom, že zde nešlo o porušení právní povinnosti ve smyslu § 420 odst. 1 obč. zák., neboť nesplněná povinnost ze smlouvy o dílo nesloužila k ochraně subjektivních práv dovolatele.

Nejvyšší soud proto dovolání žalobce a) podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 27. listopadu 2013
JUDr. Petr Vojtek předseda senátu