25 Cdo 2895/2015
Datum rozhodnutí: 01.10.2015
Dotčené předpisy: § 243c odst. 1 o. s. ř., § 237 o. s. ř., § 241a odst. 1 o. s. ř.



25 Cdo 2895/2015


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobce Ing. I. D. , zastoupeného JUDr. Vítězslavem Novákem, advokátem se sídlem Jeseník, náměstí Svobody 829/17, proti žalované Mgr. J. Z. H. , advokátce se sídlem Mohelnice, Olomoucká 36, o zaplacení 18.200.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 17 C 153/2013, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě pobočky v Olomouci ze dne 19. 3. 2015, č.j. 69 Co 86/2015-117, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. S t r u č n é o d ů v o d n ě n í (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě pobočky v Olomouci ze dne 19. 3. 2015, č.j. 69 Co 86/2015-117, není přípustné podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (dále jen o. s. ř. ), neboť uplatněná námitka nesměřuje proti řešení otázky hmotného nebo procesního práva, na němž napadené rozhodnutí závisí.

Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Napadeným usnesením odvolacího soudu bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích pro nezaplacení soudního poplatku ze žaloby. Žalobce soudní poplatek nezaplatil, ačkoliv byl k jeho zaplacení řádně vyzván a poučen o následku nezaplacení poplatku, jímž je zastavení řízení.

Dovolatel usnesení napadá z důvodu nesprávného právního posouzení předpokladů pro jeho osvobození od soudních poplatků podle § 138 odst. 1 o. s. ř.

Uplatněná dovolací námitka zjevně nepředstavuje přípustný dovolací důvod, totiž nesprávné právní posouzení věci, na kterém rozhodnutí odvolacího soudu spočívá (§ 241a odst. 1 o. s. ř.). Otázkou existence předpokladů pro osvobození žalobce od soudních poplatků se totiž soud v napadeném rozhodnutí vůbec nezabýval. Tato otázka byla pravomocně vyřešena již v předchozím průběhu řízení.

Nejvyšší soud proto dovolání podle § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. října 2015
JUDr. Robert Waltr
předseda senátu