25 Cdo 2771/2005
Datum rozhodnutí: 25.01.2006
Dotčené předpisy: § 237 předpisu č. 99/1963Sb., § 239 předpisu č. 99/1963Sb.




25 Cdo 2771/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném s předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Františka Ištvánka a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobce S. M., proti žalované České republice, zastoupené 1/ Ministerstvem spravedlnosti České republiky, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, 2/ Krajským státním zastupitelstvím v Ostravě, se sídlem v Ostravě 1, Na Hradbách 21 a 3/ Okresním státním zastupitelstvím v Olomouci, se sídlem v Olomouci, Tř. 17. listopadu, o návrhu na vydání předběžného opatření, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 13 Nc 110/2005, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě pobočka v Olomouci ze dne 30. června 2005, č. j. 12 Co 541/2005-21, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Olomouci usnesením ze dne 20. 5. 2005, č.j. 13 Nc 110/2005-12, odmítl podle § 75a odst. 1 o. s. ř. návrh žalobce na nařízení předběžného opatření vzhledem k tomu, že návrh neobsahoval náležitosti, jak ukládá § 75 a násl. o. s. ř., a byl neprojednatelný. K odvolání žalobce Krajský soud v Ostravě pobočka v Olomouci usnesením ze dne 30. 6. 2005, č. j. 12 Co 541/2005-21, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti tomuto usnesení podal žalobce vlastnoručně psané dovolání, v němž poukázal na ust. § 237 odst. 1 písm. c) a § 241a odst. 2 písm. a), b) o. s. ř. a požádal o ustanovení advokáta dle § 241 a § 30 odst. 1 o. s. ř.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1 o. s. ř.).

Podle ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)].

Podle ustanovení § 238 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto

a) o žalobě na obnovu řízení,

b) o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí ( § 235h odst. 1 věta druhá).

Podle ustanovení § 238a odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto

a) ve věci konkursu a vyrovnání,

b) o žalobě pro zmatečnost,

c) o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí,

d) ve věci zastavení výkonu rozhodnutí,

e) ve věci udělení příklepu ve výkonu rozhodnutí,

f) o rozvrhu rozdělované podstaty ve výkonu rozhodnutí,

g) o povinnostech vydražitele uvedeného v § 336m odst. 2 (§ 336n) a v § 338za odst.2.

Podle ustanovení § 239 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo

a) rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží,

b) v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle § 107 odst. 5, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§ 107a), o přistoupení dalšího účastníka (§ 92 odst. 1) a o záměně účastníka (§ 92 odst. 2).

Podle ustanovení § 239 odst. 2 o. s. ř. je dovolání rovněž přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo

a) potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle § 104 odst. 1,

b) potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle § 107 odst. 5, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§ 107a), o přistoupení dalšího účastníka (§ 92 odst. 1) a o záměně účastníka (§ 92 odst. 2).

Ustanovení § 237 odst. 1 písm. a), b) a c), § 238, § 238a a § 239 odst. 1, 2 o. s. ř. nezakládají přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu, protože se nejedná o žádný z tam vyjmenovaných případů.

Podle ustanovení § 239 odst. 3 o. s. ř. je dovolání též přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby); to neplatí, jestliže byl odmítnut návrh na předběžné opatření (§ 75a).

Ustanovení § 239 odst. 3 o. s. ř. zakládá přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí žaloby, nevztahuje se však na případy, kdy byl odmítnut návrh na předběžné opatření.

Protože dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud dovolání žalobce odmítl (§ 243b odst. 5 a § 218 písm. c/ o. s. ř.).

Dovolatel není sice pro řízení o dovolání zastoupen advokátem, avšak vzhledem k tomu, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné, není tento nedostatek podmínky dovolacího řízení důvodem k zastavení řízení podle § 104 odst. 2 o. s. ř. (srov. § 241 a 241b odst. 2 o. s. ř.).

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalované v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. ledna 2006

JUDr. Marta Škárová, v.r.

předsedkyně senátu