25 Cdo 272/2012
Datum rozhodnutí: 06.09.2013
Dotčené předpisy: § 420 obč. zák., § 137 o. s. ř.




25 Cdo 272/2012

ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce MUDr. J. F., zastoupeného Mgr. Jiřím Linhartem, advokátem se sídlem České Budějovice, Lannova tř. 14/9, proti žalovaným 1) L. F., 2) A. F., 3) J. F., a 4) E. F., všem zastoupeným JUDr. Milošem Vondráčkem, advokátem se sídlem České Budějovice, nám. Přemysla Otakara II. 123/36, o 139.996,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 17 C 299/2009, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 12. 8. 2011, č. j. 8 Co 1524/2011-493, takto:

Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 12. 8. 2011, č. j. 8 Co 1524/2011-493, a rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 22. 3. 2011, č. j. 17 C 299/2009-433, ve spojení s usnesením ze dne 25. 3. 2011, č. j. 17 C 299/2009-449, a usnesením ze dne 17. 5. 2011, č. j. 17 C 299/2009-474, pokud jimi bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaných zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 66.220,- Kč s příslušenstvím, a ve výrocích o náhradě nákladů řízení, se zrušují a věc se v tomto rozsahu vrací Okresnímu soudu v Českých Budějovicích k dalšímu řízení.

Odůvodnění:
Žalobce se domáhal náhrady nákladů na své právní zastoupení ve sporu proti M. M., vynaložených v důsledku porušení jeho zákonného předkupního práva ze strany žalovaných.

Okresní soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 22. 3. 2011, č. j. 17 C 299/2009-433, ve spojení s usnesením ze dne 25. 3. 2011, č. j. 17 C 299/2009-449, a usnesením ze dne 17. 5. 2011, č. j. 17 C 299/2009-474, uložil všem čtyřem žalovaným povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku 139.996,- Kč s příslušenstvím, řízení co do částky 7.556,- Kč s příslušenstvím zastavil a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Rozhodl tak poté, co jeho předchozí rozsudek ze dne 21. 9. 2009, č. j. 17 C 299/2009-206, byl usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. 1. 2010, č. j. 8 Co 3242/2009-245, zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Soud vyšel ze zjištění, že účastníci byli podílovými spoluvlastníky nemovitostí v Č. K., žalovaní učinili žalobci nabídku na využití předkupního práva, jež byla shledána absolutně neplatnou v době, kdy už své podíly na nemovitostech prodali M. M. kupní smlouvou ze dne 9. 9. 2004. Ve sporu žalobce s M. M. vedeném před Okresním soudem v Českém Krumlově pod sp. zn. 6 C 264/2004 o nahrazení projevu vůle k uzavření kupní smlouvy ke spoluvlastnickému podílu, byl žalobce úspěšný, neboť podle závěru soudu bylo zákonné předkupní právo žalobce porušeno žalovanými, kteří mu učinili absolutně neplatnou nabídku. Za poskytnutou právní pomoc ve sporném řízení proti M. M. zaplatil žalobce svému advokátovi smluvenou odměnu ve výši 1.500,- Kč bez DPH za každou započatou hodinu právní pomoci, celkem 147.552,- Kč včetně notářských poplatků. Soud, jsa vázán závazným právním názorem odvolacího soudu, dovodil podle § 420 obč. zák. odpovědnost žalovaných za škodu, spočívající ve vynaložených nákladech žalobce na zastoupení advokátem v soudním řízení proti M. M. (sp. zn. 6 C 264/2004), jež bylo vedeno v důsledku porušení předkupního práva žalobce. Výši dohodnuté odměny mezi žalobcem a jeho právním zástupcem i rozsah poskytnutých služeb soud shledal přiměřenými a po odpočtu náhrady nákladů řízení, jež byla žalobci přiznána v řízení proti M. M., mu soud přiznal i náhradu za zaplacené notářské poplatky.

Krajský soud v Českých Budějovicích k odvolání žalovaných rozsudkem ze dne 12. 8. 2011, č. j. 8 Co 1524/2011-493, rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku co do částky 66.220,- Kč s příslušenstvím potvrdil a co do částky 73.776,- Kč s příslušenstvím jej změnil tak, že žalobu zamítl, a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Ztotožnil se se skutkovými zjištěními soudu prvního stupně včetně jeho závěrů o odpovědnosti žalovaných podle § 420 obč. zák. s tím, že rozhodnutím soudů v předcházejících řízeních bylo rozhodnuto o neplatnosti nabídky z 18. 11. 2002 též z důvodu její neurčitosti. Ztotožnil se se závěrem soudu prvního stupně o výši náhrady škody, když zdůraznil, že výše účtovaných nákladů právního zastoupení byla akceptována žalobcem jak v ceně práce, tak v rozsahu poskytnutých služeb. S ohledem na okolnosti případu dospěl k závěru, že je na místě aplikace § 450 obč. zák., když zavinění žalovaných na vzniklé škodě je nedbalostní a platnost nabídky nebyla až do uzavření kupní smlouvy o prodeji podílů zpochybňována ani samotným žalobcem. Moderační právo proto soud použil v rozsahu jedné poloviny.
Proti výroku rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku ohledně částky 66.220,- Kč s příslušenstvím, a proti výroku o nákladech řízení podali všichni žalovaní dovolání, jehož přípustnost dovozují z ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a podávají je z důvodů podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. a) a b), odst. 3 o. s. ř. Za zásadní právní otázku považují odpovědnost za škodu, spočívající v nákladech vynaložených na právní zastoupení v soudním sporu, a možnost uplatnit nárok na jejich náhradu vůči tomu, kdo nebyl účastníkem řízení, a dále otázku požadavků na označení nemovitostí v nabídce předkupního práva. Nesouhlasí se závěrem o neplatnosti jimi učiněné nabídky předkupního práva, neboť zákon nestanoví požadavky na označení nemovitostí podle katastrálních předpisů, označení nemovitostí v nabídce považují za dostatečné, rekapitulují dosavadní průběh řízení a nesouhlasí ani s výší náhrady za 72 hodin práce advokáta při zastoupení žalobce. Namítají, že jejich odpovědnost podle § 420 obč. zák. je vyloučena, neboť náhradu nákladů účastníka řízení řeší soud společně s rozhodnutím ve věci samé a úspěšný účastník soudního řízení se nemůže jako náhrady škody domáhat části nákladů, které mu nebyly soudem přiznány, ani proti druhému účastníkovi ani proti třetí osobě. V každém případě výše nároku na náhradu škody nemohla překročit výši náhrady nákladů řízení, na níž by žalobci vůči nim mohl vzniknout nárok. Poukazují na důvody, pro něž nebyla žalobci ve sporu s M. M. přiznána náhrada nákladů řízení před soudem prvního stupně. Navrhli, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu v napadené části a věc mu vrátil k dalšímu řízení, případně i rozsudek soudu prvního stupně.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobami oprávněnými účastníky řízení, zastoupenými advokátem (§ 241 odst. 1 a 4 o. s. ř.), shledal, že dovolání je přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. vzhledem k tomu, že dovoláním napadeným výrokem rozsudku odvolacího soudu byl potvrzen rozsudek, jímž soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než ve svém předchozím rozsudku, jenž byl odvolacím soudem zrušen se závazným právním názorem (usnesení odvolacího soudu ze dne 28. 1. 2010, č. j. 8 Co 3242/2009-245). Vzhledem k tomu, že rozsudek odvolacího soudu byl vydán dne 12. 8. 2011, postupoval Nejvyšší soud podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (srov. čl. II bod 7. zákona č. 404/2012 Sb.).

V občanskoprávním soudním řízení zásadně platí, že každý účastník platí náklady řízení, které vznikají jemu osobně, a náklady svého zástupce (§ 140 odst. 1 věty první o. s. ř.), a o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhoduje soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).

V řadě svých rozhodnutí vyjádřil Nejvyšší soud názor, že nárok na náhradu nákladů řízení má základ v procesním právu a vzniká teprve na základě pravomocného rozhodnutí soudu, které má v tomto směru konstitutivní povahu (k tomu srov. též Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2009, str. 1009). Podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení upravuje § 142 a násl. o. s. ř. a povinnost je hradit vzniká pouze rozhodnutím soudu, aniž by bylo možno se vedle toho domáhat náhrady z titulu odpovědnosti za škodu. Rozhodnutí účastníka o tom, že si zvolí právního zástupce, závisí zcela na jeho vůli a způsob určení odměny je obsahem jejich vzájemného ujednání (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 9. 2011, sp. zn. 25 Cdo 3178/2009, popř. ze dne 30. 7. 2009, sp. zn. 29 Cdo 4857/2007, či ze dne 20. 12. 2011, sp. zn. 25 Cdo 3598/2009, a ze dne 30. 3. 2009, sp. zn. 20 Cdo 1932/2007). Naproti tomu rozsah náhrady nákladů řízení je v obecné rovině určen zákonem (§ 151 odst. 2 o. s. ř.) a v konkrétním případě pak soudním rozhodnutím.

O náhradě nákladů řízení, jejichž součástí v občanském soudním řízení je odměna za zastupování advokátem (§ 137 odst. 2 o. s. ř.), rozhoduje soud v řízení, v němž tyto náklady vznikly, a úspěšnému účastníku je nelze přiznat ve větším rozsahu, než vyplývá z procesněprávní úpravy. Bez ohledu na to, zda v řízení vedeném před Okresním soudem v Českém Krumlově pod sp. zn. 6 C 264/2004, byla či nebyla úspěšnému žalobci přiznána plná náhrada jeho nákladů řízení včetně odměny advokáta v tzv. mimosmluvní výši, nelze jejich náhradu požadovat v jiném řízení, a to nejen vůči druhé straně sporu, ale ani na třetí osobě, a už vůbec nepřichází v úvahu náhrada ve výši sjednané smluvně mezi účastníkem a jeho advokátem. Vzhledem k tomu další dovolací námitky žalovaných jsou pro rozhodnutí v této věci bezpředmětné.

Právní názor odvolacího soudu, že žalobce má z titulu náhrady škody nárok na náhradu majetkové újmy, jež mu vznikla zaplacením smluvené odměny za zastoupení advokátem v soudním řízení, je nesprávný.

Protože dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. byl naplněn, Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu v dovoláním napadeném výroku ohledně částky 66.220,- Kč s příslušenstvím jakož i v závislých výrocích o náhradě nákladů řízení zrušil; vzhledem k tomu, že důvody zrušení rozsudku dopadají i na rozhodnutí soudu prvního stupně, bylo v odpovídajícím rozsahu zrušeno i toto rozhodnutí a věc byla vrácena Okresnímu soudu v Českých Budějovicích k dalšímu řízení (§ 243b odst. 2 část věty za středníkem, odst. 3 věta první o. s. ř.).

Právní názor vyslovený v tomto rozsudku je závazný. O náhradě nákladů řízení včetně dovolacího řízení soud rozhodne v novém rozhodnutí o věci (§ 243d odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 6. září 2013

JUDr. Marta Škárová předsedkyně senátu