25 Cdo 2698/2005
Datum rozhodnutí: 14.12.2005
Dotčené předpisy: § 104 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb., § 243c odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.




25 Cdo 2698/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Františka Ištvánka a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobce K. V. S., zastoupeného advokátem, proti žalovanému P. V., zastoupenému advokátem, za účasti Č. k. p., zastoupené Č. p., a. s., jako vedlejšího účastníka na straně žalované, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 7 C 65/99, o dovolání žalobce proti usnesení Okresního soudu v Chomutově ze dne 13. září 2005, č. j. 7 C 65/99-219, takto:

I. Řízení o dovolání žalobce se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před dovolacím soudem.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Chomutově usnesením ze dne 13. 9. 2005, č. j. 7 C 65/99-219, nepřipustil změnu žaloby, navrženou žalobcem v podání ze dne 5. 9. 2005, kterou se domáhal rozšíření žaloby o další částku 872,20 EUR s 8,75 % úroky z prodlení ročně od 7. 9. 2005 do zaplacení.



Proti tomuto usnesení podal žalobce dovolání z důvodu podle ust. § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Uvádí, že vzhledem k nepřípustnosti odvolání proti tomuto usnesení je nucen dovolat se svého práva prostřednictvím tohoto mimořádného opravného prostředku, a namítá, že soud věc nesprávně právně posoudil, když podle § 95 ost. 2 o. s. ř. změnu žaloby nepřipustil. Žalobce navrhl změnu žaloby na základě stejného skutkového stavu jako v žalobě, pouze rozšířil svůj nárok o další plnění, než požadoval v žalobě, neboť se jedná o pravidelné plnění (příspěvky pro bezmocnost a náklady léčení), které uplatňuje proti žalovanému, přičemž žalobu v řízení již několikrát rozšiřoval a soud změnu návrhu vždy připustil. Dále tvrdí, že soud má k dispozici veškeré podklady, aby i o takto změněném návrhu mohl rozhodnout, neboť právní základ nároku je nesporný, když škůdce byl za své jednání v trestním řízení pravomocně odsouzen. Žalobce poukazuje na nutnost své nároky uplatnit, aby nedošlo k jejich promlčení, a na kontraproduktivitu a nehospodárnost podávání nových žalob, když v tomto řízení již byly v rámci dokazování prováděny rozsáhlé a nákladné překlady německých právních předpisů. Navrhl, aby napadené usnesení bylo zrušeno a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu projednání.

Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podání žalovaného je podle svého označení i obsahu dovoláním, které však směřuje proti usnesení okresního soudu, tedy proti rozhodnutí soudu prvního stupně vydaným v řízení v prvním stupni (§ 9 odst. 1 o. s. ř.), a nikoliv proti rozhodnutí odvolacího soudu.

Opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu prvního stupně je podle ust. § 201 o. s. ř. odvolání, kterým účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni, pokud to zákon nevylučuje. Usnesení soudu prvního stupně, proti němuž žalobce podal dovolání, nelze napadnout ani odvoláním. Nejvyšší soud rozhoduje o dovoláních proti rozhodnutím krajských nebo vrchních soudů jako soudů odvolacích (§ 10a o. s. ř.).

Občanský soudní řád neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti usnesení soudu prvního stupně. Vzhledem k tomu, že nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, nelze než řízení o takovém dovolání zastavit podle § 104 odst. 1 o. s. ř.

Přestože k rozhodování o dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně není příslušný žádný soud, je třeba dovodit, že k rozhodnutí o zastavení řízení o dovolání, podaném proti rozhodnutí soudu prvního stupně, je povolán Nejvyšší soud, a to zejména proto, že je vrcholným článkem soustavy obecných soudů a je funkčně příslušný k rozhodování o dovolání proti rozhodnutí odvolacích soudů.

Proto Nejvyšší soud z důvodu neodstranitelného nedostatku podmínky řízení, spočívající v nedostatku funkční příslušnosti soudu, řízení o dovolání žalobce proti usnesení soudu prvního stupně zastavil (§ 104 odst. 1, § 243c odst. 1 o. s. ř.).

O náhradě nákladů o řízení před dovolacím soudem bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, § 224 odst. l a § 146 odst. 1 písm. c) o. s. ř.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14.prosince 2005

JUDr. Marta Škárová,v.r.

předsedkyně senátu