25 Cdo 2523/2015
Datum rozhodnutí: 25.08.2015
Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř., § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř.



25 Cdo 2523/2015


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobců a) H. S., a b) M. S. , zastoupených JUDr. Vojtěchcem Hrozou, advokátem se sídlem v Brně, Arne Nováka 3/4, proti žalovanému P. Š. , zastoupenému JUDr. Jiřím Juříčkem, advokátem se sídlem v Brně, Údolní 222/5, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 24 C 212/2009, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. listopadu 2014, č. j. 44 Co 420/2014-225, takto: I. Dovolání se odmítá.


II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení
Odůvodnění:
Okresní soud Brno-venkov rozsudkem ze dne 19. června 2014, č. j. 24 C 212/2009-201 zastavil řízení ohledně částky 46 000 Kč, žalovanému uložil zaplatit žalobcům společně a nerozdílně 16 292,84 Kč s příslušenstvím, co do částky 16 292,84 Kč žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalovaného Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 26. listopadu 2014, č. j. 44 Co 420/2014-225 rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku o věci samé změnil tak, že žalobu na zaplacení částky 16 292,84 Kč s příslušenstvím zamítl, ve výroku o náhradě nákladů řízení jej změnil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti tomuto rozsudku podali žalobci dovolání, jehož přípustnost dovozují z ust. § 237 o. s. ř. s tím, že při řešení otázky vypořádání škody mezi provozovateli při střetu provozů dopravních prostředků se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Navrhli, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Žalovaný ve vyjádření navrhl, aby dovolání bylo jako nepřípustné odmítnuto, neboť opravný prostředek týká částky, pro kterou nelze dovolání považovat za přípustné.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) dospěl k závěru, že v daném případě dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.
Podle ust. § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle ust. § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. dovolání podle § 237 není přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
V dané věci žalobce napadá dovoláním rozsudek odvolacího soudu ve výroku o věci samé, jímž byla zamítnuta žaloba na náhradu škody ve výši 16 292,84, a ve výroku, jímž byla žalobcům uložena povinnost nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 49.042,60 Kč.
Vzhledem k tomu, že žádný z nároků uplatněných ve výši 7 000 Kč (náhrada škody na automobilu žalobců), 8 417 Kč (za movité věci v automobilu převážené) a 875,84 Kč (za odtah nepojízdného vozidla žalobců) nepřevyšuje 50 000 Kč, je přípustnost dovolání vyloučena ustanovením § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Z téhož důvodu není dovolání žalobce přípustné ani proti výroku o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (49 042,60 Kč).
Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud proto dovolání žalobce odmítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení se neodůvodňuje (ust. § 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. srpna 2015
JUDr. Marta Škárová předsedkyně senátu