25 Cdo 1941/2002
Datum rozhodnutí: 30.10.2002
Dotčené předpisy: § 104 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.




25 Cdo 1941/2002

25 Cdo 2020/2002

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce Ing. J. Ch. proti žalované České republice Ministerstvu spravedlnosti ČR, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 15 Nc 781/98, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. června 2000, č. j. 14 Nc 379/2000-34, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 7. května 2001, č. j. 15 Nc 781/98-41, takto:



I. Řízení o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. června 2000, č. j. 14 Nc 379/2000-34, se zastavuje.

II. Řízení o dovolání žalobce proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 7. května 2001, č. j. 15 Nc 781/98-41, se zastavuje.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před dovolacím soudem.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze usnesením ze dne 28. 6. 2000, č. j. 14 Nc 379/2000-34, rozhodl, že soudci Obvodního soudu pro Prahu 2 JUDr. Š. B., JUDr. I. K., JUDr. A. K., JUDr. A. Š., JUDr. Z. R., JUDr. E. K., Ph.D., a Mgr. V. V. jsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci.

Proti tomuto usnesení podal žalobce dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení § 237 odst. 1 písm. b), f), g) o.s.ř., a navrhuje, aby bylo zrušeno.

Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 7. 5. 2001, č. j. 15 Nc 781/98-41, žalobce vyzval, aby si ve lhůtě patnácti dnů od doručení usnesení zvolil právního zástupce z řad advokátů pro zastupování v dovolacím řízení a aby soudu zaslal plnou moc.

Žalobce podal dovolání i proti tomuto usnesení a s poukazem na ustanovení § 237 odst. 1 písm. a), b), c), e), f), g) a § 241 písm. a), b), c) o.s.ř. navrhuje, aby je dovolací soud zrušil.

Vzhledem k ustanovení bodu 17. hlavy I části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, Nejvyšší soud České republiky posoudil dovolání žalobce podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000 (dále jen o.s.ř.); dospěl tak k závěru, že v dané věci brání rozhodnutí o obou dovoláních neodstranitelný nedostatek podmínky dovolacího řízení.

Žalobce v posuzovaném případě dovoláním napadl jednak usnesení, jímž Městský soud v Praze rozhodoval o vyloučení soudců obvodního soudu, jednak usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2, jímž byl vyzván k odstranění nedostatku povinného zastoupení v dovolacím řízení. Dovolání je ovšem mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (§ 236 odst. 1 o.s.ř.).

Pojem nadřízený soud je-li použit občanským soudním řádem k určení věcné příslušnosti soudu (podle ustanovení § 16 odst. 1 o.s.ř. o tom, zda je soudce vyloučen, rozhodne nadřízený soud), vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoli ze vztahů instančních, a s pojmem odvolací soud jej tudíž zaměňovat nelze (srov. též stanovisko pléna Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 48/1996 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Rozhoduje-li tedy krajský (městský) soud o vyloučení soudců okresního (obvodního) soudu, není toto jeho rozhodnutí rozhodnutím odvolacího soudu. Funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti takovému rozhodnutí občanský soudní řád ani neupravuje.

Opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně je podle ustanovení § 201 o.s.ř. odvolání, pokud to zákon nevylučuje; občanský soudní řád proto také neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti takovému rozhodnutí. Tím, že žalobce směřuje dovolání přímo proti usnesení soudu prvního stupně, uvedenou podmínku dovolacího řízení opomíjí.

Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. července 1997, sp. zn. 2 Cdon 30/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 14, ročník 1997, pod pořadovým číslem 112); Nejvyšší soud proto řízení o dovoláních žalobce proti usnesení nadřízeného soudu i proti usnesení soudu prvního stupně, zastavil (§ 104 odst. 1, § 243c o.s.ř.).

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 4, § 224 odst. l a § 146 odst. 1 písm. c) o.s.ř.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. října 2002

JUDr. Petr Vojtek,v.r.

předseda senátu