25 Cdo 1902/2004
Datum rozhodnutí: 01.09.2004
Dotčené předpisy: § 43 odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb., § 30 odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb.




25 Cdo 1902/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobce M. V., zastoupeného advokátem, proti žalovanému K. S., o nejasné podání, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 33 Nc 1832/2002, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. listopadu 2003, č. j. 13 Co 526/2003-56, takto:

I. Dovolání se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 10. 9. 2003, č. j. 33 Nc 1832/2002-50, odmítl žalobu a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Žalobce dne 28. 12. 2001 podal žalobu, která vykazovala závažné vady, pro něž nebylo možno pokračovat v řízení. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 8. 1. 2002, č. j. 15 Nc 476/2001-5, a dalším usnesením ze dne 6. 2. 2003, č. j. 15 Nc 476/2001-37, byl žalobce vyzván k opravě a doplnění žaloby s poučením, že nebude-li podání opraveno nebo doplněno ve stanovené lhůtě, soud jeho podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. Obě usnesení byla žalobci řádně doručena. Žalobce ani dodatečně vady žaloby neodstranil a protože z jeho podání není zřejmé ani to, co tvrdí a co požaduje, soud podle ust. § 43 odst. 2, věty druhé, o. s. ř. žalobu odmítl.

K odvolání žalobců Městský soud v Praze usnesením ze dne 27. listopadu 2003, č. j. 13 Co 526/2003-56, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že podání žalobce je nesrozumitelné a kromě označení účastníků neobsahuje žádnou z náležitostí žaloby, a protože žalobce ani přes opakovanou výzvu soudu nedostatky žalobního návrhu neodstranil, postupoval soud prvního stupně správně podle ust. § 43 odst. 2 o. s. ř.

V podání ze dne 24. 2. 2004 označeném Odvolání k 33 Nc 1832/02 z 10. září 03 pro Nejvyšší soud ČR žalobce navrhl, aby usnesení 33 Nc 1832/2002 bylo zrušeno. Toto podání pak doplnil advokát, který byl soudem prvního stupně ustanoven žalobci pro dovolací řízení, a v dovolání namítá, že došlo k vážným procesním pochybením, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí, a že bylo porušeno právo žalobce na právní pomoc v řízení, když mu soud k jeho žádosti neustanovil podle § 30 o. s. ř. zástupce pro doplnění náležitostí podání. K poučení soudu prvního stupně o náležitostech žaloby uvádí, že nepochopil jeho obsah, neboť bylo sepsáno odborným právním jazykem, nadto z jeho dalších podání dostatečně vyplývá věcný obsah sporu, který se pokouší zahájit, a to o náhradu škody způsobené nedbalým zastupováním žalovaného v mnoha soudních sporech, z nichž uvádí dva příklady. Navrhl, aby rozhodnutí soudů obou stupňů byla zrušena a by věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas a že je podle § 239 odst. 3 o. s. ř. přípustné, přezkoumal napadené rozhodnutí a dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné.

Podle ustanovení § 79 odst. 1, věty první a druhé, o. s. ř. se řízení zahajuje na návrh. Návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení a bydliště účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá.

Podle ustanovení § 43 odst. 1 o. s. ř. předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést. Podle § 43 odst. 2 o. s. ř. není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen.

Se závěrem odvolacího soudu, že na základě podání žalobce a dalších jeho přípisů nelze v řízení pokračovat pro vady žaloby, spočívající zejména v neurčitosti vymezení skutku, který má být předmětem řízení, a v chybějícím údaji o tom, čeho se žalobce v řízení domáhá (ve vymezení žalobního návrhu - tzv. žalobního petitu) se lze ztotožnit. Žaloba totiž postrádá tvrzení o skutečnostech, jimiž je vylíčen skutek (skutkový děj), na jehož základě je uplatněn nárok, tedy údaje, které jsou zcela nutné k tomu, aby bylo jasné, o čem a na jakém podkladě má soud rozhodnout, a zejména chybí údaj o tom, čeho se žalobce domáhá (tzv. žalobní petit), tj. označení povinnosti, která má být žalovanému uložena rozhodnutím soudu. Ačkoliv k odstranění nedostatků žaloby a k doplnění skutkových tvrzení může dojít i v podaném odvolání proti usnesení o odmítnutí žaloby, žalobce ani dodatečně v celém průběhu řízení od doručení prvé výzvy v únoru 2002 do doby rozhodnutí odvolacího soudu v listopadu 2003 vady svého podání neodstranil. Povinnost, která má být žalovanému uložena, nevyplývá vůbec z obsahu žaloby ani z dalších podání žalobce a pokud pak jsou v dovolání uvedeny dva případy, v nichž žalobce spatřuje nedbalé jednání žalovaného, je ve smyslu ustanovení § 243c odst. 1, věty za středníkem, o. s. ř. vyloučeno k tomuto tvrzení přihlížet, neboť žalobu nelze doplňovat o chybějící náležitosti v dovolacím řízení, jehož smyslem a účelem je přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu.

Dovolateli nelze přisvědčit, že nebyl řádně soudem vyzván a poučen o potřebě doplnit a opravit své podání, neboť jak vyplývá ze shora uvedených usnesení soudu prvního stupně nešlo jen o obecné poučení o nesrozumitelnosti jeho žaloby, nýbrž byl podrobně a konkrétně poučen o nedostatcích svého podání a vyzván k jeho doplnění, a to nikoliv za použití úzce odborných právních termínů či výrazů, jež nejsou obecně známé a pro osobu práva neznalou nesrozumitelné.

Zásadně sice platí, že soud musí rozhodnout o žádosti účastníka o ustanovení zástupce ve smyslu § 30 o. s. ř. ještě před tím, než učiní další úkony v zahájeném řízení. Není však vadou řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí, jestliže soud v souladu s procesními předpisy odmítl nejasné podání účastníka, aniž předtím rozhodl o jeho žádosti o ustanovení zástupce podle § 30 o. s. ř. za situace, že předpoklady pro posouzení důvodnosti této žádosti a pro rozhodnutí o ní ve smyslu § 30 a § 138 o. s. ř. nebyly - právě pro nedostatek podkladů, k jejichž doplnění byl účastník vyzván - splněny. Žádost účastníka o ustanovení zástupce ve smyslu § 30 o. s. ř. je totiž (na rozdíl od žaloby, jíž se zahajuje řízení) podáním, k němuž soud nepřihlíží, dokud ani přes výzvu soudu není řádně opraveno nebo doplněno. V daném případě na základě žádosti o ustanovení zástupce soud prvního stupně usnesením ze dne 6. 2. 2003 vyzval žalobce k doplnění žaloby alespoň o základní náležitosti, jež jeho podání postrádá a není z něj ani zřejmé, čeho se žalobce na žalovaném domáhá, a to jak vyplývá z odůvodnění tohoto usnesení - právě za účelem opatření podkladů pro rozhodnutí o jeho žádosti podle § 30 o. s. ř.

Vady řízení uvedené v ustanovení § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o. s. ř., ani jiné vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, nebyly dovolateli tvrzeny a ani z obsahu spisu nevyplývají.

Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu je správné, a proto Nejvyšší soud dovolání žalobce podle § 243b odst. 2, část věty před středníkem, a odst. 6 o. s. ř. usnesením zamítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, věty první, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemá na náhradu nákladů řízení právo a žalovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 1. září 2004

JUDr. Marta Škárová,v.r.

předsedkyně senátu