25 Cdo 1594/2013
Datum rozhodnutí: 28.08.2013
Dotčené předpisy: § 107a o. s. ř.



25 Cdo 1594/2013
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně J. D. , proti žalovanému ZD Klučov Lhota, družstvo , se sídlem v Klučově 52, IČO 00139807, zastoupenému JUDr. Ivankou Posádkovou, advokátkou se sídlem v Třebíči, Hasskova 16, o zaplacení 645.717,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Třebíči pod sp. zn. 8 C 139/2004, o dovolání J. D., zastoupeného JUDr. Ing. Jiřím Malantou, advokátem se sídlem v Brně, Wurmova 16, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19. února 2013, č. j. 17 Co 125/2011-256, takto:

I. Dovolání se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:


Krajský soud v Brně v průběhu odvolacího řízení usnesením ze dne 19. 2. 2013, č. j. 17 Co 125/2011-256, zamítl návrh J. D., aby vstoupil do řízení na místo dosavadní žalobkyně J. D. Dospěl k závěru, že nabyvatel práva, o něž v řízení jde, není k návrhu podle § 107a o.s.ř. oprávněn.

Proti usnesení odvolacího soudu podal nabyvatel práva dovolání, které odůvodnil podle § 241a odst. 1 o.s.ř. tím, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení. Své právní nástupnictví odvozuje od darovací smlouvy k nemovitosti, k níž se soudní spor váže; smlouvu s ním dne 5. 11. 2012 uzavřela současná žalobkyně jako dědička práv původního zemřelého žalobce Ing. J. D. Právní účinky vkladu do katastru nemovitostí nastaly ke dni 12. 11. 2012, a odvolací soud měl tedy při svém rozhodování vycházet ze stavu, který zde v době vyhlášení rozhodnutí byl. Navrhl proto, aby bylo napadené usnesení zrušeno.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu oprávněnou osobou v zákonné lhůtě (§ 240 odst. 1 o.s.ř.), a je přípustné podle ustanovení § 238a o.s.ř., ve znění účinném od 1. 1. 2013, dospěl k závěru, že dovolání není důvodné.

Podle § 107 odst. 1 o.s.ř. jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením. Podle § 107 odst. 2 o.s.ř. ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, její dědici, popřípadě ti z nich, kteří podle výsledku dědického řízení převzali právo nebo povinnost, o něž v řízení jde.

Odvolací soud v okamžiku, kdy zjistil, že původní žalobce Ing. J. D. dne 8. 5. 2012 zemřel, usnesením ze dne 23. 1. 2013, č. j. 17 Co 125/2011-242, rozhodl, že na jeho místě bude nadále pokračováno s jedinou jeho dědičkou J. D.

Podle § 107a odst. 1 o.s.ř. má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v § 107. Podle § 107a odst. 2 o.s.ř. soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány.

Vzhledem k tomu, že dovolatel odvozuje své právo vstoupit do řízení od darovací smlouvy uzavřené s dědičkou původního žalobce, která se stala účastnicí řízení postupem podle § 107 o.s.ř. (tzv. procesní nástupnictví při ztrátě způsobilosti být účastníkem), jde v jeho případě o návrh na změnu okruhu účastníků podle § 107a o.s.ř. (tzv. procesní nástupnictví při singulární sukcesi). K návrhu na změnu účastníka řízení ve smyslu § 107a o.s.ř. je však oprávněn pouze žalobce, a jestliže přesto takový návrh podá jakákoli jiná osoba, soud jej musí zamítnout (srov. např. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 736, bod II. 3.). V tomto případě k němu tedy byla legitimována jen nová žalobkyně J. D., zatímco J. D. byl osobou, která takové procesní oprávnění neměla.

Napadené rozhodnutí odvolacího soudu je tedy věcně správné, a Nejvyšší soud proto podle § 243d písm. a) o.s.ř. dovolání zamítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243c odst. 3, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť dovolatel ve věci úspěch neměl a ostatním účastníkům žádné náklady v dovolacím řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. srpna 2013

JUDr. Petr V o j t e k
předseda senátu