25 Cdo 1582/2001
Datum rozhodnutí: 11.10.2001
Dotčené předpisy: § 240 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.




25 Cdo 1582/2001

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce M. T. proti žalovaným 1/ MUDr. H. Š. a 2/ D. p. P., a. s., odštěpnému závodu D. p. - A., o 30.703,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 18 C 116/98, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. září 2000, č. j. 14 Co 398/2000-70, takto :

I. Dovolání se odmítá.



II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 9 rozsudkem ze dne 18. 2. 2000, č. j. 18 C 116/98-56, zamítl žalobu s návrhem, aby byli žalovaní povinni zaplatit žalobci 30.703,- Kč s 15 % úrokem od 20. 8. 1998 do zaplacení, a rozhodl o náhradě nákladů řízení.



K odvolání žalobce Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2000, č. j. 14 Co 398/2000-70, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Současně zamítl návrh žalobce na připuštění dovolání k otázce posouzení jeho nároku jako nároku na náhradu za ztrátu na výdělku, neboť tato otázka nebyla předmětem sporu.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce prostřednictvím své právní zástupkyně dovolání, jež bylo podáno na poštu dne 18. 12. 2000. Odvolacímu soudu vytýká, že jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, a navrhuje zrušení rozsudků soudů obou stupňů a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalovaní ve svém vyjádření uvedli, že dovolání bylo podle jejich názoru podáno opožděně, a protože se konkrétní výhrady dovolatele vůči napadenému rozhodnutí týkají skutkových zjištění a nikoliv právního posouzení věci, navrhli zamítnutí dovolání jako nepřípustného.

Podle ustanovení části dvanácté, hlavy I, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000).

Podle ustanovení § 240 odst. 1 věty první o. s. ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení. Podle ustanovení § 240 odst. 2 o. s. ř. zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout; lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u dovolacího nebo odvolacího soudu.

Jak vyplývá z obsahu spisu, rozsudek odvolacího soudu byl doručen právní zástupkyni žalobce a druhému žalovanému dne 17. 10. 2000, a zmocněnci první žalované dne 20. 10. 2000, a nabyl tedy dne 20. 10. 2000 právní moci (§ 159 odst. 1 o. s. ř. ).

Podle ustanovení § 57 odst. 2 o. s. ř. lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle ustanovení § 57 odst. 3 o. s. ř. lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.

V dané věci běžela lhůta k podání dovolání ode dne právní moci rozsudku odvolacího soudu (nebylo vydáno opravné usnesení), tj. od 20. 10. 2000, a skončila dne 20. 11. 2000 (pondělí). Je tedy zřejmé, že jednoměsíční lhůta dodržena nebyla, neboť dovolání žalobce bylo podáno až po marném uplynutí zákonné lhůty k dovolání. Proto bylo podle ustanovení § 243b odst. 4, věty první, a § 218 odst. 1 písm. a) o. s. ř. odmítnuto.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 4, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 2, věty první (per analogiam) o. s. ř., neboť žalovaným náklady v dovolacím řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 11. října 2001

JUDr. Marta Š k á r o v á , v.r.

předsedkyně senátu