25 Cdo 1460/2012
Datum rozhodnutí: 30.10.2013
Dotčené předpisy: § 420 obč. zák.



25 Cdo 1460/2012


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobců a) Ing. P. D. a b) M. D. , obou zastoupených JUDr. Františkem Řezankou, advokátem se sídlem v Praze 9, Vašátkova 1012, proti žalované SG Investment, s.r.o. , se sídlem v Praze 8, Ke Štvanici 656, IČO: 267 48 967, jako nástupce původní žalované CS Centrum Praha, a. s. , se sídlem v Praze 8, Ke Štvanici 656, IČO: 27192105, o splnění povinnosti, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 27 C 364/2009, o dovolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. prosince 2011, č. j. 11 Co 230/2011-524, takto:

I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :
Obvodní soud pro Prahu 8 rozsudkem ze dne 17. března 2011, č. j. 27 C 364/2009-498, zamítl žalobu na uložení povinnosti žalované uvést na vlastní náklady do původního stavu nemovitosti žalobců zapsané na listu vlastnictví č. 82 v k. ú. K. v P. tak, že opraví trhliny na určených místech, uvede do původního stavu deformovaný strop dvojgaráže, stabilizuje podpěrné sloupky a zajistí opravu plechové střechy, a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Soud vyšel ze zjištění, že účastníci uzavřeli 23. 2. 2006 smlouvu o poskytnutí kompenzace za negativní dopady stavby na sousední pozemky a stavbu , jíž se žalovaná zavázala za určitých podmínek provést na vlastní náklady opravu domu žalobců, poškozeného stavební činností na sousedním pozemku. Během provádění stavby došlo k poškození domu žalobců, avšak podle závěru soudu žalobcům nevzniklo vůči žalované právo na odstranění poškození jejich domu, neboť smluvní podmínky pro vznik nároku nebyly splněny a nevznikl jim ani nárok na náhradu škody podle § 420 a násl. obč. zák., neboť žalovaná se stavby na sousedním pozemku nijak neúčastnila, a při stavbě tedy žádnou právní povinnost neporušila.

K odvolání žalobců Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. prosince 2011, č. j. 11 Co 230/2011-524, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Vyšel ze zjištěného skutkového stavu, který byl mezi účastníky v podstatě nesporný. Nemovitosti žalobců byly poškozeny v důsledku stavby probíhající na sousedním pozemku, žalovaná se smlouvou zavázala reparovat žalobcům veškeré škody vzniklé v souvislosti s výstavbou na sousedním pozemku uvedením jejich nemovitosti do původního stavu s tím, že opravu zahájí do 30 dnů od předložení pravomocného ohlášení nebo stavebního povolení na opravu budovy. Podle závěru odvolacího soudu teprve po splnění této smluvené podmínky by se žalobci mohli úspěšně domáhat splnění povinnosti žalované uvést jejich stavbu do původního stavu. Tento požadavek však dosud nesplnili, ohlášení nebo stavební povolení na opravu budovy nepředložili, proto je jejich žaloba předčasná.

Proti tomuto rozsudku podali žalobci dovolání, jehož přípustnost dovozují z ust. § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., a podávají je z důvodů podle § 241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř. Vzhledem k tomu, že právní názory a stanoviska odvolacího soudu se liší od závěrů soudu prvního stupně, dovozují, že odvolací soud měl rozsudek soudu prvního stupně zrušit. Poukazují na to, že odvolací soud též konstatoval vhodnost vypracování znaleckého posudku ke zjištění, které škody na jejich domě vznikly v souvislosti se stavbou na sousedním pozemku, a tento důkaz žalobci navrhli, jejich návrh byl však soudem prvního stupně zamítnut, není proto znám rozsah a obsah prací, které má podle smlouvy provádět žalovaná, a není ani jejich vinou, že nebyl splněn požadavek smlouvy na předložení pravomocného ohlášení nebo stavebního povolení na opravu budovy. Ostatně vzhledem k nové úpravě stavebního řízení tento požadavek již zákon nevyžaduje a nemá tedy žádné právní opodstatnění. Poukazují na to, že i podle vyjádření příslušného stavebního úřadu, dokud není jasně určen rozsah a postup prací, nelze jednoznačně prohlásit, zda je třeba žádat o stavební povolení nebo provést stavební ohlášení či nikoliv. Navrhli, aby rozsudky soudů obou stupňů byly zrušeny a věc vrácena soudu prvního stupně k vyžádání znaleckého posudku o rozsahu a obsahu oprav na jejich nemovitosti.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, účastníky řízení (§ 240 odst. 1 o. s. ř.), zastoupenými advokátem (§ 241 odst. 1 a 4 o. s. ř.) dospěl k závěru, že dovolání není přípustné. Vzhledem k tomu, že rozsudek odvolacího soudu byl vydán dne 14. prosince 2011, postupoval Nejvyšší soud podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (srov. čl. II bod 7. zákona č. 404/2012 Sb.).

V dovolacím řízení soud pokračoval se společností SG Investment, s.r.o., jako právním nástupcem původně žalované CS Centrum Praha, a. s., jež v průběhu dovolacího řízení zanikla (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, č. j. 25 Cdo 1460/2012-547).

Podle ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)].

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle § 241a odst. 2 písm. a) a § 241a odst. 3 se nepřihlíží (§ 237 odst. 3 o. s. ř.).

Přípustnost dovolání proti rozsudku odvolacího soudu se v dané věci řídí podle § 237 odst. 1 písm. c) a odst. 3 o. s. ř.

Dovolatelé otázku zásadního významu ve svém dovolání neformulují, namítají, že jimi navrhovaný důkaz znaleckým posudkem nebyl v řízení proveden a dokud není určen rozsah potřebných prací k uvedení jejich nemovitostí do původního stavu, není jisté, zda podmínku pravomocného stavební povolení nebo ohlášení musí splnit.

Především výtka, že nebyl proveden navrhovaný důkaz, je uplatněním dovolacího důvodu podle § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., tj. že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Uplatnění tohoto dovolacího důvodu je při posuzování přípustnosti podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. výslovně vyloučeno ustanovením § 237 odst. 3 o. s. ř.

Právní názor odvolacího soudu, že žaloba byla podána předčasně, neboť dosud nebyla splněna sjednaná podmínka pro vznik povinnosti žalované uvést jejich nemovitost do původního stavu, je správný. Pokud žalobcům není znám rozsah a postup konkrétních prací potřebných ke splnění smluveného závazku žalované, je zřejmé, že zatím není znám ani konkrétní obsah a rozsah jejich nároku založeného smluvním ujednáním, jehož se vůči žalované mohou domáhat. Tato okolnost jim brání nejen ve splnění uvedené podmínky ve vztahu k jednání se stavebním úřadem, ale zároveň i k formulaci žalobního návrhu (petitu), tedy k obsahu jejich požadavku, jaké konkrétní práce a jakým způsobem je žalovaná povinna provést v rámci sjednaného závazku. Jestliže žalobci ke splnění shora uvedené sjednané podmínky potřebují znalecké posouzení, aby bylo zřejmé, zda k požadovaným konkrétním opravám domu je třeba stavební povolení, ohlášení stavby či nikoliv, bylo na nich, aby nechali vypracovat znalecký posudek, jenž by označil přesný rozsah prací nutný k odstranění vad způsobených stavební činností žalované tj. k uvedení nemovitosti do původního stavu.

Plnění, k němuž se zavázala žalovaná, se nelze úspěšně domáhat dříve, než vznikla její povinnost plnění poskytnout. Jestliže právo žalobců odpovídající povinnosti žalované nevzniklo do doby, kdy soud rozhoduje o uplatněném nároku, byl nárok uplatněn předčasně, a soud žalobu zamítne tzv. pro tentokrát .

Jak ze shora uvedeného vyplývá, není důvodu pro závěr, že by napadené rozhodnutí odvolacího soudu mělo po právní stránce zásadní význam ve smyslu ust. § 237 odst. 1 písm. c) a odst. 3 o. s. ř.

Dovolání žalobců tedy směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud proto jejich dovolání podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. Žalobci nemají na náhradu nákladů dovolacího řízení právo a žalované v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 30. října 2013


JUDr. Marta Škárová předsedkyně senátu