25 Cdo 143/2009
Datum rozhodnutí: 07.04.2009
Dotčené předpisy:




25 Cdo 143/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce P. P., zastoupeného advokátem, proti žalovaným 1) České republice Ministerstvu spravedlnosti, 2) I. B., 3) K. P., 4) L. P., 5) Z. S., 6) S. G., 7) I. P., 8) České republice Ministerstvu vnitra, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 20 C 128/2005, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. února 2007, č. j. 35 Co 77,78/2007-64, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 16. 2. 2006, č. j. 20 C 128/2005 28, ve spojení s doplňujícím usnesením ze dne 11. 8. 2006, č. j. 20 C 128/2005-48, odmítl podání žalobce ze dne 22. 10. 2005 ve spojení s podáním ze dne 25. 1. 2006 vůči druhé, třetí, čtvrté, páté a sedmé žalované a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Městský soud v Praze usnesením ze dne 23. 2. 2007, č. j. 35 Co 77,78/2007-64, odvolání žalobce odmítl z důvodu jeho nesrozumitelnosti podle ust. § 43 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 211 o. s. ř. a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti tomuto usnesení podal žalobce hrubě urážlivé blanketní dovolání s žádostí o ustanovení advokáta. Poté, co byl žalobci na základě rozhodnutí Č. určen advokát k poskytnutí právních služeb, doplnil ustanovený advokát předchozí blanketní dovolání obsáhlým přípisem. V něm podrobně rekapituluje průběh řízení, namítá, že odvolání žalobce obsahovalo veškeré zákonem předepsané náležitosti a dovozuje, že dovolání je přípustné podle ust. § 239 odst. 3 o. s. ř. Navrhl, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu, jakož i obě usnesení soudu prvního stupně, zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř., řádně zastoupeným advokátem, dospěl k závěru, že v daném případě dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř.

Dovolání v této věci není přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř., neboť usnesení o odmítnutí odvolání není rozhodnutím ve věci samé.

Ustanovení § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že rozhodnutí o odmítnutí odvolání v jejich taxativních výčtech uvedeno není, a ustanovení § 239 odst. 3 o. s. ř. se nevztahuje na případy, kdy usnesením odvolacího soudu byl odmítnut návrh na zahájení odvolacího řízení (odvolání).

Z uvedeného vyplývá, že dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud ve smyslu ustanovení § 43 odst. 2 a § 211 o. s. ř. odmítl odvolání pro vady, které brání jeho projednání, není přípustné; mimořádným opravným prostředkem proti takovému rozhodnutí je žaloba pro zmatečnost - § 229 odst. 4 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2004, sp. zn. 29 Odo 829/2003, publikované v časopise Soudní judikatura, roč. 2005, poř. č. 72). Na tom nic nemění ani obsáhlé doplnění dovolání, v němž žalobce mylně dovozuje, že dovolání je přípustné dle ust. § 239 odst. 3 o. s. ř. a že rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní právní význam.

Nejvyšší soud proto dovolání žalobce odmítl podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobce nemá na náhradu nákladů dovolacího řízení právo a žalovaným v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 7. dubna 2009

JUDr. Marta Škárová, v. r.

předsedkyně senátu

.