25 Cdo 1314/2006
Datum rozhodnutí: 27.06.2006
Dotčené předpisy: § 241b odst. 3 předpisu č. 99/1963Sb.





25 Cdo 1314/2006


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Jaroslava Bureše v právní věci žalobkyně Mgr. D. K., proti žalované České republice - 1) Ministerstvu práce a sociálních věcí, se sídlem v Praze 2, Na Poříčním právu 1, 2) České správě sociálního zabezpečení, se sídlem v Praze 5, Křížová 25, a 3) Ministerstvu zdravotnictví, se sídlem v Praze 2, Karlovo nám. 4, o 3.000.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 10 C 221/2003, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. května 2005, č. j. 39 Co 43/2005-66, takto:


I. Dovolání se odmítá.


II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.


O d ů v o d n ě n í:


Městský soud v Praze usnesením ze dne 31. 5. 2005, č. j. 39 Co 43/2005-66, potvrdil usnesení ze dne 2. 11. 2004, č. j. 10 C 221/2003-49, jímž Obvodní soud pro Prahu 2 odmítl žalobu podle ustanovení § 43 odst. 2 o.s.ř. pro neodstranění vad podání a rozhodl o náhradě nákladů řízení.


Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně tzv. blanketní dovolání, jehož součástí učinila žádost o ustanovení právního zástupce pro dovolací řízení a žádost o osvobození od soudních poplatků.


Podle ustanovení § 240 odst. 1 věty první o.s.ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.


Podle ustanovení § 241b odst. 3 o.s.ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.


Neobsahuje-li dovolání všechny potřebné náležitosti, jde o vadné podání. Postupem podle § 43, § 209 a § 241b odst. 3 o.s.ř. je třeba odstranit ty vady, které brání v pokračování řízení, tj. zejména nedostatek uvedení rozsahu, v němž je rozhodnutí dovoláním napadáno, jestliže z obsahu dovolání nelze dovodit, které výroky rozhodnutí dovolatel napadá, a rovněž nedostatek označení dovolacích důvodů, které dovolatel uplatňuje. Uvedením údaje o tom, v jakém rozsahu dovolatel rozhodnutí dovolacího soudu napadá, je totiž vymezena kvantitativní stránka přezkumné činnosti dovolacího soudu a dovolatel tak v rámci svého dispozitivního oprávnění stanoví pro soud závazným způsobem meze, v jejichž rámci požaduje přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu. Chybí-li označení dovolacího důvodu, není v takovém případě (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem) vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní a napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak není možné věcně přezkoumat (srov. § 242 odst. 3 věta první o.s.ř.).


Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může dovolatel doplnit o chybějící náležitosti jen do uplynutí dovolací lhůty, tj. do dvou měsíců ode dne, kdy mu bylo doručeno napadené rozhodnutí odvolacího soudu. V případě, že dovolání podal dovolatel, u něhož platí povinné zastoupení (tj. nemá-li sám nebo osoba, která za něj jedná, právnické vzdělání - srov. § 241 o.s.ř. a požádá-li ještě před uplynutím lhůty k podání dovolání, popř. před uplynutím prodloužené lhůty, soud o ustanovení zástupce pro podání dovolání, běží lhůta dvou měsíců k doplnění dovolání znovu ode dne právní moci usnesení, kterým bylo o jeho žádosti rozhodnuto (§ 241b odst. 3, část druhé věty za středníkem, o.s.ř.). Marným uplynutím propadné lhůty podle ustanovení § 241b odst. 3 o.s.ř. se původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými; dovolací soud proto k opožděnému doplnění dovolání nemůže přihlížet z úřední povinnosti.


V posuzované věci z obsahu spisu vyplývá, že žalobkyně dne 5. 9. 2005 podala proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2005, č. j. 39 Co 43/2005-66, včasné dovolání spolu se žádostí o ustanovení právního zástupce pro zastupování v dovolacím řízení a se žádostí o osvobození od soudních poplatků; v dovolání neuvedla, v jakém rozsahu a z jakých dovolacích důvodů (včetně jejich obsahového odůvodnění) rozhodnutí odvolacího soudu napadá. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 16. 11. 2005, č. j. 10 C 221/2003-81, jež nabylo právní moci dne 2. 1. 2006 (uplynutím třídenní lhůty od uložení zásilky na poště), byla žalobkyni pro dovolací řízení ustanovena zástupkyně JUDr. D. S., advokátka. Od právní moci tohoto rozhodnutí počala žalobkyni běžet dvouměsíční lhůta k doplnění (odstranění vad) dovolání (§ 241b odst. 3, část druhé věty za středníkem, o.s.ř.), jejíž poslední den připadl na čtvrtek 2. 3. 2006 (§ 57 odst. 2 o.s.ř.). Protože dovolání žalobkyně bylo JUDr. D. S. doplněno dne 3. 3. 2006, tedy po uplynutí k tomu určené lhůty, dovolací soud k tomuto podání nepřihlíží, a to bez ohledu na to, že ke stejnému dni žalobkyně soudu oznámila odvolání plné moci ze dne 14. 2. 2006, kterou sama JUDr. D. S. k podání dovolání udělila.


Protože rozhodnutí odvolacího soudu lze zásadně přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání (§ 242 odst. 3 věta první o.s.ř.) a dovolání žalobkyně, podané v zákonné lhůtě, postrádá náležitosti řádného dovolání ve smyslu § 241a odst. 1 o.s.ř., tj. uvedení rozsahu, v jakém se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, a označení dovolacích důvodů, včetně jejich obsahového odůvodnění, nelze v dovolacím řízení pro tyto nedostatky dovolání pokračovat. Na základě těchto skutečností Nejvyšší soud České republiky, aniž se mohl zabývat dalšími okolnostmi, dovolání žalobkyně podle ustanovení § 243c odst. 1 a § 43 odst. 2 první věty o.s.ř. odmítl (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 6. 2003, č. j. 29 Odo 108/2002, publikované pod č. 21 ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek, ročník 2004).


O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 věty první a § 146 odst. 3 o.s.ř. za situace, kdy žalobkyně neměla v dovolacím řízení úspěch, avšak žalované žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.


Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 27. června 2006


JUDr. Petr Vojtek, v.r.


předseda senátu