25 Cdo 127/2006
Datum rozhodnutí: 28.03.2006
Dotčené předpisy:





25 Cdo 127/2006


25 Cdo 664/2006


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce JUDr. P. M., a správce konkursní podstaty úpadce V. k. z., veřejné obchodní společnosti, zastoupeného advokátem, za účasti vedlejšího účastníka na straně žalobce K. P., zastoupeného advokátem, proti žalované České republice Ministerstvu kultury ČR, se sídlem v Praze 6, M. Horákové 220/139, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 13 C 98/97, o dovoláních úpadce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. dubna 2005, č. j. 21 Co 198/2005-480, a proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4. ledna 2006, č. j. 25 Co 626/2005-537, takto:


I. Dovolání se odmítají.


II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.


O d ů v o d n ě n í :


Žalobou ze dne 30. 4. 1997 se V. k. z., veřejná obchodní společnost, domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit jí částku 11.119.586,- Kč na náhradě škody. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. 5. 2001, č. j. 40 K 8/2001-66, byl na majetek původní žalobkyně prohlášen konkurs a správcem konkursní podstaty byla ustanovena JUDr. D. E. Usnesením téhož soudu ze dne 12. 12. 2001, č. j. 40 K 8/2001-177, byla správkyně konkursní podstaty funkce zproštěna a novým správcem konkursní podstaty byl ustanoven JUDr. P. M., advokát, který k výzvě Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 2. 1. 2002, č. j. 13 C 98/97-267, podal dne 13. 11. 2002 návrh na pokračování v řízení.


Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 29. 4. 2005, č. j. 21 Co 198/2005-480, k odvolání žalobce (správce konkursní podstaty) a vedlejšího účastníka potvrdil usnesení ze dne 20. 1. 2005, č. j. 13 C 98/97-463, jímž Okresní soud v Hradci Králové zamítl návrh žalobce na přistoupení dalšího účastníka na straně žalobce, a to společnosti V. k. z., veřejné obchodní společnosti.


Úpadce (V. k. z., veřejná obchodní společnost) podal proti usnesení odvolacího soudu dovolání. Namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, neboť od počátku vystupoval jako žalobce ve věci, po prohlášení konkursu však soud nadále pokračoval v řízení s JUDr. M., zatímco s ním jako s dosavadním žalobcem přestal jednat. Uvádí, že z dikce zákona o konkursu a vyrovnání vyplývá, že úpadce zůstává i po prohlášení konkursu vlastníkem majetku (pohledávek) a správce konkursní podstaty s tímto majetkem disponuje, což však nemůže být zaměňováno s nástupnictvím v účastenství, kdy na nástupníka přechází současně vlastnictví . Dále poukazuje na to, že i když podle ustanovení § 14 odst. 1 písm. c) zákona o konkursu a vyrovnání dochází k přenesení účastenství v probíhajících sporech na správce konkursní podstaty prohlášením konkursu, nemůže to být překážkou soudní právní obrany společníků původního žalobce, a to z toho důvodu, že správce konkursní podstaty nezná detailní průběh správních řízení, ze kterých je dovozována škoda, jež je uplatňována v tomto řízení. Navrhuje, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.


Usnesením ze dne 4. 1. 2006, č. j. 25 Co 626/2005-537, Krajský soud v Hradci Králové k odvolání úpadce potvrdil usnesení ze dne 28. 11. 2005, č. j. 13 C 98/97-532, jímž Okresní soud v Hradci Králové zamítl návrh úpadce na přistoupení dalšího účastníka na straně žalobce, a to společnosti V. k. z., veřejné obchodní společnosti.


I proti tomuto usnesení podal úpadce (V. k. z., veřejná obchodní společnost) dovolání, a to ze stejných důvodů, které byly formulovány v dovolání předchozím. Navrhuje, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.


Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) po zjištění, že obě dovolání byla podána ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o.s.ř., dospěl k závěru, že dovolání podala osoba, která k tomu není oprávněna.


Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1 o.s.ř.).


Podle ustanovení § 240 odst. 1 věty první o.s.ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.


Podle ustanovení § 14 odst. 1 písm. c) zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, má prohlášení konkursu ten účinek, že řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do konkursní podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku, jejichž účastníkem je úpadce, se přerušují, ledaže jde o trestní řízení (v němž však nelze rozhodnout o náhradě škody), o řízení o výživném nezletilých dětí, o řízení o výkon rozhodnutí; s výjimkou řízení o pohledávkách, které je třeba přihlásit v konkursu (§ 20), lze v řízení pokračovat na návrh správce, popřípadě ostatních účastníků řízení a správce se stává účastníkem řízení místo úpadce.


Z obsahu spisu je zřejmé, že správce konkursní podstaty JUDr. P. M. podal návrh na pokračování v přerušeném řízení, čímž se v souladu s ustanovením § 14 odst. 1 písm. c) zákona č. 328/1991 Sb. stal účastníkem tohoto řízení na místo úpadce V. k. z., veřejné obchodní společnosti, a to dnem 13. 11. 2002, kdy tento návrh došel soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 3. 2002, sp. zn. 29 Cdo 2888/2000). Z toho vyplývá, že dovolatel (úpadce) ke dni podání návrhu na její přistoupení do řízení (18. 1. 2005 či 12. 7. 2005) ani ke dni podání dovolání (1. 7. 2005 či 8. 2. 2006) nemohl být v této věci účastníkem řízení, a není tudíž ani oprávněnou osobou k podání mimořádného opravného prostředku, jak ji vymezuje ustanovení § 240 odst. 1 o.s.ř.


Nejvyšší soud proto obě dovolání úpadce (původní žalobkyně) podle ustanovení


§ 243b odst. 4 věty první, a § 218 písm. b) o.s.ř. usnesením odmítl jako dovolání podaná osobou neoprávněnou, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o.s.ř.).


O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. l a § 146 odst. 3 o.s.ř., když dovolatel na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo a žalované náklady v dovolacím řízení nevznikly.


Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 28. března 2006





JUDr. Petr Vojtek, v.r.


předseda senátu