25 Cdo 1231/2004
Datum rozhodnutí: 27.01.2005
Dotčené předpisy: § 420 předpisu č. 40/1964Sb., § 588 předpisu č. 40/1964Sb.




25 Cdo 1231/2004

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobkyně J. Š., zastoupené advokátem, proti žalovanému F. F., zastoupenému advokátem, o 436.681,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň - jih pod sp. zn. 5 C 88/2002, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 14. ledna 2004, č. j. 15 Co 628/2003 - 148, takto :

Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 14. ledna 2004, č. j. 15 Co 628/2003 - 148, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně (právní nástupkyně a jediná dědička po své matce M. Š., zemřelé dne 20. 11. 2001), se domáhala náhrady škody ve výši 436.681,- Kč s příslušenstvím, kterou jí způsobil žalovaný jako soudní znalec z oboru ekonomiky a stavebnictví, odvětví ceny a odhady nemovitostí a stavebního materiálu, tím, že ve znaleckém posudku ze dne 26. 5. 2001 o ceně nemovitostí, jež byly předmětem kupní smlouvy ze dne 25. 6. 2001 uzavřené mezi M. Š. jako prodávající (zastoupenou žalobkyní) a Ing. P. K. jako kupujícím, nesprávně stanovil jejich cenu, na což byla upozorněna Finančním úřadem P. v souvislosti s podáním přiznání k dani z převodu nemovitostí. Podle znaleckého posudku z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, znalce J. K. ze dne 28. 4. 2002, který žalobkyně následně vyžádala, činila cena nemovitostí částku podle platných předpisů 1.219.830,- Kč. Vzhledem k tomu, že účastníci kupní smlouvy se dohodli na tom, že kupní cena za převáděné nemovitosti bude stanovena na základě posudku soudního znalce, vznikla žalobkyni škoda v požadované výši, jež představuje rozdíl mezi cenou nemovitostí stanovenou znaleckým posudkem žalovaného na částku 783.149,- Kč a cenou určenou posudkem znalce J. K.

Okresní soud Plzeň - jih rozsudkem ze dne 13. 3. 2003, č. j. 5 C 88/2002 - 79, žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Po provedeném dokazování, v jehož průběhu vyslechl účastníky řízení, svědky Ing. P. K. a manžela žalobkyně M. Š. a provedl listinné důkazy - kupní smlouvou ze dne 25. 6. 2001, znaleckým posudkem žalovaného ze dne 26. 5. 2001, znaleckým posudkem znalce J. K. a výzvou Finančního úřadu P. ze dne 2. 11. 2001, dospěl k závěru, že mezi účastníky nevznikl odpovědnostní vztah (§ 420 obč. zák.), neboť nebylo prokázáno, že by žalovaný zaviněně porušil právní povinnost vyplývající ze smlouvy či z právního předpisu a že by žalobkyni způsobil škodu, která by byla v příčinné souvislosti s jeho jednáním. Soud prvního stupně dovodil, že matka žalobkyně o své vůli realizovala prodej nemovitostí za cenu dohodnutou s kupujícím, a že žalobkyni se nepodařilo prokázat, že by žalovaný byl informován o tom, že znalecký posudek bude východiskem pro dohodnutou kupní cenu. Účastníci kupní smlouvy nejsou vázáni cenou nemovitostí uvedenou ve znaleckém posudku, nýbrž výši kupní ceny si stanoví dohodou. Chybný výpočet v části znaleckého posudku není podle názoru soudu rozhodující pro účastníky kupní smlouvy, významný je pro stanovení výše daňové povinnosti vůči státu při výpočtu daně z převodu nemovitostí.

K odvolání žalobkyně Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 14. ledna 2004, č. j. 15 Co 628/2003 - 148, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 436.681,- Kč se 7,5 % úrokem z prodlení od 5. 12. 2001 do zaplacení, a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud vycházel z důkazů provedených okresním soudem, na rozdíl od něj však dospěl k závěru, že předpoklady odpovědnosti žalovaného za škodu podle § 420 obč. zák. byly v daném případě splněny. Dovodil, že existence škody a její výše byla v daném případě prokázána, neboť majetek žalobkyně, která zdědila na základě usnesení Okresního soudu Plzeň - sever ze dne 5. 1. 2004, č. j. 11 D 1/2003 - 89, (jímž byl v odvolacím řízení proveden důkaz) pohledávku za žalovaným z titulu náhrady škody ve výši 436.681,- Kč, se v důsledku sjednané kupní ceny odvislé od znaleckého posudku o ceně nemovitostí, nezvětšil právě o tuto částku, jež vyplývá z porovnání ceny nemovitostí určené znaleckým posudkem žalovaného a posudkem znalce J. K. Porušení právní povinnosti se žalovaný dopustil tím, že zpracoval nesprávný znalecký posudek, když při oceňování nemovitostí z nedbalosti nerespektoval obecně závazné právní předpisy (zák. č. 151/1997 Sb. a vyhl. č. 279/1997 Sb.). Za nevýznamnou odvolací soud považoval obranu žalovaného, že nebyl seznámen s účelem, pro který posudek zpracovával, neboť jeho povinností bylo v každém případě vypracovat jej řádně, kvalitně a bezchybně v souladu s platnými právními předpisy. Vzhledem k tomu, že žalovaný jako soudní znalec mohl a měl vědět, že jeho posudek může být vodítkem či východiskem pro stanovení kupní ceny při převodu nemovitostí, a s ohledem na to, že účastníci kupní smlouvy se podle její dikce při sjednávání kupní ceny zcela spolehli na cenu stanovenou znaleckým posudkem a respektovali ji, hlavní a rozhodující příčinou, jež vedla účastníky kupní smlouvy ke stanovení kupní ceny nemovitostí, která neodpovídala ceně úřední ani jejich vůli, byla skutečnost, která tuto vůli zásadně ovlivnila a jíž byl nesprávný znalecký posudek žalovaného .

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Nesouhlasí s právními závěry odvolacího soudu a namítá, že znalecký posudek ohledně úřední ceny nemovitostí je vypracováván pro účely daňového řízení, že účastníci předmětné kupní smlouvy nebyli cenou určenou znaleckým posudkem vázáni a že nebyl upozorněn na to, že úřední cena nemovitostí bude současně cenou smluvní. Poukazuje na ust. § 588 obč. zák., z něhož vyplývá, že výše kupní ceny se stanoví dohodou účastníků kupní smlouvy, nikoliv znaleckým posudkem, a má za to, že pokud se žalobkyně, resp. její matka, na základě svobodné vůle dohodla s kupujícím na kupní ceně ve výši odpovídající ceně určené ve znaleckém posudku, nevznikla jí žádná škoda. I kdyby bylo možno o vzniku škody uvažovat, není mezi jeho pochybením a tvrzenou škodou dána příčinná souvislost, neboť kupní cena nemovitostí byla stanovena dohodou účastníků kupní smlouvy a nikoliv v důsledku chybně stanovené ceny ve znaleckém posudku. Dále s poukazem na ust. 1 odst. 1 a § 7 odst. 2 zák. č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů, na § 1 odst. 2, 3 zák. č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, namítá, že znalecký posudek ohledně úřední ceny nemovitostí nemůže být bez dalšího považován za základ pro stanovení smluvní kupní ceny, nýbrž že při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá; odkaz na znalecký posudek, jež jen zřídka vystihuje cenu tržní, nemůže z hlediska tvrzení o vzniku škody a její výši obstát, neboť úkolem žalovaného bylo určit úřední cenu nemovitostí, nikoliv kupní cenu. Za nesprávný považuje i názor odvolacího soudu, že měl a mohl vědět, že jím vypracovaný znalecký posudek může být vodítkem či východiskem pro stanovení kupní ceny nemovitostí, protože při uzavírání kupních smluv se cena obvyklá povětšinou diametrálně odlišuje od ceny úřední . Navrhl, aby rozsudek odvolacího soudu byl zrušen a aby mu věc byla vrácena k dalšímu řízení.

Žalobkyně ve svém písemném vyjádření k dovolání uvedla, že se ztotožňuje s rozsudkem odvolacího soudu, a navrhla, aby dovolání bylo zamítnuto.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou, účastníkem řízení, řádně zastoupeným advokátem ve smyslu § 241 odst. 1 o. s. ř., přezkoumal rozsudek odvolacího soudu podle § 242 o. s. ř. a dospěl k závěru, že dovolání, které je přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř., je důvodné.

Nesprávné právní posouzení věci ve smyslu § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. může spočívat v tom, že soud na správně zjištěný skutkový stav věci aplikoval nesprávný právní předpis, nebo že správně použitý právní předpis nesprávně vyložil, popř. jej na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Rozhodnutí odvolacího soudu je založeno na závěru, že předpoklady odpovědnosti žalovaného za škodu podle § 420 obč. zák. byly splněny, neboť v důsledku jeho protiprávního jednání, spočívajícího ve zpracování nesprávného znaleckého posudku o ceně nemovitostí, od níž byla odvislá výše kupní ceny, se majetek žalobkyně, která po své matce zdědila na základě usnesení Okresního soudu Plzeň - sever ze dne 5. 1. 2004, č. j. 11 D 1/2003 - 89, pohledávku za žalovaným z titulu náhrady škody ve výši 436.681,- Kč, se o tuto částku (jež vyplývá z porovnání ceny nemovitostí ve znaleckém posudku žalovaného a znalce K.), nezvětšil. S tímto závěrem odvolacího soudu se dovolací soud neztotožňuje.

Podle § 420 odst. 1 obč. zák. každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti.

Zákonnými předpoklady odpovědnosti za škodu podle § 420 obč. zák. jsou porušení právní povinnosti, vznik škody, příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody a presumované zavinění.

Porušením právní povinnosti je míněn objektivně vzniklý rozpor mezi tím, jak fyzická (právnická) osoba skutečně jednala (případně opomenula jednat), a tím, jak jednat měla, aby dostála povinnosti ukládané jí právním předpisem či jinou právní skutečností. Pojem škody je definován tak, že jde o újmu, která nastala (projevuje se) v majetkové sféře poškozeného a je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi, a je nahraditelná poskytnutím majetkového plnění, především poskytnutím peněz. O vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li škoda následkem protiprávního jednání škůdce; byla-li příčinou vzniku škody jiná skutečnost, odpovědnost nenastává. Protiprávní jednání musí být poškozeným prokázáno, stejně jako vznik škody a příčinná souvislost (kauzální nexus) mezi porušením právní povinnosti jako příčinou a škodou a jejím rozsahem jako následkem těchto příčin. Důkazní povinnost má v tomto směru poškozený.

Podle § 588 obč. zák. z kupní smlouvy vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu.

Kupní cena je úplata za předmět koupě stanovená v penězích. Výše kupní ceny se stanoví dohodou účastníků kupní smlouvy (jejich smluvní volnost může být omezena ust. § 589 obč. zák.).

V posuzované věci žalobkyně, jako právní nástupkyně a jediná dědička po své zemřelé matce M. Š., uplatnila nárok na náhradu škody, spočívající v rozdílu mezi výší kupní ceny, kterou její matka obdržela jako prodávající podle kupní smlouvy o převodu nemovitostí, a cenou nemovitostí, tak jak byla určena znaleckým posudkem znalce J. K.

Z obsahu spisu v dané věci vyplývá, že matka žalobkyně M. Š. jako prodávající uzavřela dne 25. 6. 2001 s kupujícím Ing. P. K. kupní smlouvu, jejímž předmětem byl dům čp. 30 s pozemkem parc. č. 329 a pozemek parc. č. 330/1, vše v kat. území V. V čl. III. této kupní smlouvy je uvedeno, že hodnota prodávaných nemovitostí včetně všech součástí a veškerého příslušenství byla zjištěna znaleckým posudkem č. 2527/74/2001 ze dne 26. 5. 2001, vypracovaným znalcem z oboru stavebnictví F. F., a činí 783.149,- Kč a že tato hodnota je po vzájemné dohodě smluvních stran kupní cenou, kterou kupující uhradí v hotovosti prodávající do 90 dnů od data podpisu této smlouvy. Na základě výzvy Finančního úřadu P. ze dne 2. 11. 2001 k odstranění pochybností o správnosti podaného přiznání k dani z převodu nemovitostí vyžádala žalobkyně posudek znalce J. K., jímž cena převáděných nemovitostí byla stanovena na částku 1.219.830,- Kč.

Dovolací soud se neztotožňuje s názorem odvolacího soudu, že porušení právní povinnosti ze strany žalovaného, spočívající v tom, že ve znaleckém posudku o ceně nemovitostí určil jejich cenu v rozporu s obecně závaznými právními předpisy (zák. č. 151/1997 Sb. a vyhl. č. 279/1997 Sb.), bylo příčinou, která vedla ke vzniku tvrzené majetkové újmy žalobkyni. Jestliže účastníci předmětné kupní smlouvy se na základě souhlasného projevu vůle (resp. na základě nabídky jedné ze stran o obsahu kupní smlouvy, tedy i o výši kupní ceny, a její akceptace druhou stranou) dohodli, že hodnota (cena) nemovitostí uvedená ve znaleckém posudku žalovaného je cenou kupní, ačkoliv nebyli vázáni výší ceny nemovitostí určené znaleckým posudkem žalovaného (nebyli např. na základě uzavřené smlouvy o budoucí kupní smlouvě podle § 50a obč. zák., jejíž podstatnou náležitostí je kromě předmětu koupě kupní cena, povinni převést předmětné nemovitosti kupní smlouvou za kupní cenu ve výši 783.149,- Kč, jak ji ve znaleckém posudku určil žalovaný), nebyl nesprávný znalecký posudek vypracovaný žalovaným příčinou toho, že matka žalobkyně neobdržela od kupce částku vyšší, než uvedenou ve znaleckém posudku znalce J. K. Příčinou, která v posuzované věci vedla k tomu, že nemovitosti byly matkou žalobkyně převedeny na kupujícího za částku stanovenou znaleckým posudkem žalovaného, byla okolnost, že na výši této kupní ceny se účastníci kupní smlouvy v rámci jejich smluvní volnosti dohodli. Skutečnost, že dohodnutá kupní cena neodpovídala ceně stanovené podle předpisů o oceňování majetku, na uvedeném nemůže nic změnit, neboť účastníci kupní smlouvy si výši kupní ceny mohou stanovit odlišně od ceny nemovitostí určené znaleckým posudkem, a to jak cenu vyšší, tak i nižší, a úkolem žalovaného jako znalce z oboru stavebnictví nebylo určení kupní ceny, jež je odvislá od shodné vůle účastníků kupní smlouvy, nýbrž zjištění ceny nemovitostí podle předpisů o oceňování majetku.

Není-li v dané věci splněn jeden z předpokladů odpovědnosti za škodu, a to příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním žalovaného a vznikem tvrzené majetkové újmy, odpovědnost za škodu podle § 420 obč. zák. nenastává.

Protože rozhodnutí odvolacího soudu spočívá v otázce předpokladů odpovědnosti za škodu podle § 420 odst. 1 obč. zák., a to tvrzené majetkové újmy a příčinné souvislosti, na nesprávném právním posouzení věci [§ 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.], Nejvyšší soud jej podle § 243b odst. 2 věty za středníkem o. s. ř. zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení (§ 243b odst. 3 věta první o. s. ř.).

Právní názor vyslovený v tomto rozsudku je závazný (§ 243d odst. 1 o. s. ř.). V novém rozhodnutí o věci rozhodne soud o náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího (§ 243d odst. věta druhá 1 o. s. ř.).

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. ledna 2005

JUDr. Olga Puškinová, v. r.

předsedkyně senátu