25 Cdo 1024/2004
Datum rozhodnutí: 29.06.2004
Dotčené předpisy: § 19 předpisu č. 99/1963Sb., § 104 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.




NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY



25 Cdo 1024/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobce M. L., zastoupeného advokátem, proti žalované Policii ČR, o 129.868,91 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 18 C 57/2002, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. října 2003, č. j. 11 Co 661/2003-28, takto:

I. Dovolání se zamítá.

II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Žalobce se žalobou ze dne 5. 6. 2002 domáhal náhrady škody, která mu byla způsobena žalovanou při dopravní nehodě ze dne 14. 6. 2000, kdy došlo ke střetu vozidla manželů L. s vozidlem žalované. Jako žalovanou označil Policii ČR.

Okresní soud v Ostravě usnesením ze dne 2. 9. 2003, č. j. 18 C 57/2002-20, řízení zastavil a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Dospěl k závěru, že ve věcech týkajících se Policie ČR má způsobilost být účastníkem řízení ve smyslu § 19 o. s. ř. Česká republika, žalovaná tuto způsobilost nemá, neboť není právnickou osobou a zákon jí způsobilost nepřiznává. Nejsou tak splněny podmínky řízení ve smyslu § 103 a 104 odst. 1 o. s. ř., neboť nedostatek způsobilosti žalovaného být účastníkem řízení je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení.

K odvolání žalobce Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 31. 10. 2003, č. j. 11 Co 661/2003-28, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Ztotožnil se se závěrem soudu prvního stupně o nedostatku způsobilosti žalované být účastníkem řízení, neboť ve věcech týkajících se Policie ČR má způsobilost být účastníkem řízení stát, tj. Česká republika. V tomto směru poukázal i na rozhodnutí Nejvyššího soudu publikované pod R 11/97. Námitku žalobce, že měl být postupem podle ust. § 43 o. s. ř. vyzván k odstranění vad podání, neshledal důvodnou, neboť žalobce zcela nepochybně označil jako žalovanou Policii ČR , tj. subjekt, který není způsobilým účastníkem řízení před soudem, a z obsahu žaloby, zejména z vylíčení rozhodujících skutečností a ze žalobního petitu nevyplývá žádný logický rozpor mezi subjektem označeným jako žalovaná a subjektem, který by měl být podle žalobce ve sporu pasivně legitimován. O odpovědnosti státu za způsobenou škodu se totiž žaloba vůbec nezmiňuje a i v petitu žaloby je navrženo uložení platební povinnosti Policii ČR.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ust. § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Namítá, že nebyly splněny podmínky pro zastavení řízení, neboť soud ho předtím nevyzval k odstranění vad podání a nedostalo se mu ani poučení o následcích spojených s včasným neodstraněním těchto vad. Podle jeho názoru lze ze žaloby dovodit odpovědnost státu, neboť stát Česká republika zřídila Policii ČR jako jednu ze složek své výkonné moci a je odpovědná za škody, které tato složka způsobila, přičemž jde o odpovědnost objektivní, jíž se nelze zprostit. Poukazuje na závažnost následků dopravní nehody způsobené příslušníkem Policie ČR a navrhl, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, účastníkem řízení, zastoupeným advokátem ve smyslu § 241 o. s. ř., napadené rozhodnutí přezkoumal podle § 242 odst. 3 o. s. ř. a dospěl k závěru, že dovolání, které je přípustné podle § 239 odst. 2 o. s. ř., není důvodné.

Podle § 43 odst. 1 o. s. ř. předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést.

Dovolateli je třeba přisvědčit v tom, že je-li označení účastníka v žalobě nepřesné nebo neúplné, je to důvodem k postupu podle § 43 o. s. ř., a nikoliv k zastavení řízení podle § 104 odst. 1 o. s. ř.

Nesprávným nebo neúplným podáním je i žaloba, pokud chybí některá z jejích náležitostí, jež jsou stanoveny v ust. § 42 odst. 4 a § 79 odst. 1 o. s. ř. Z těchto ustanovení vyplývá, že žaloba musí obsahovat mimo jiné - řádné označení účastníků řízení, tj. jméno, příjmení a bydliště v případě fyzických osob, obchodní firmu nebo název a adresu sídla u právnických osob nebo označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje. Vadou žaloby může být i nedostatek v označení účastníka, kdy některý z uvedených identifikačních znaků chybí nebo je zkomolen tak, že není jasné, kdo v řízení žaluje nebo je žalován. Jestliže žaloba obsahuje takové označení některého z účastníků, které neumožňuje jeho přesnou identifikaci, jde o nesprávné podání, které je třeba opravit či doplnit. Avšak je-li účastník označen přesně a mezi tímto označením a ostatními skutečnostmi uvedenými v žalobě není logický či věcný rozpor vzbuzující pochybnosti o tom, kdo je žalován, nejde o vadu žaloby.

V daném případě je v žalobě jako žalovaná jednoznačně označena Policie ČR , tedy reálně existující subjekt, který však nemá procesní způsobilost. Uvedené označení žalované je určité, srozumitelné a nevzbuzuje pochybnosti o tom, kdo se podle údajů v žalobě měl řízení jako žalovaný zúčastnit. Vzhledem k tomu, že nejen v označení žalovaného, ale i v žalobním petitu se výslovně uvádí žalovaná Policie České republiky , na níž žalobce požaduje plnění, nelze přistoupit na jeho argumentaci, že je z obsahu žaloby zřejmé, že nárok je uplatňován proti státu. Z obsahu žaloby totiž nevyplývá, že by v označení žalované došlo ze strany žalobce k nějakému nedopatření, které by bylo třeba odstranit postupem podle § 43 o. s. ř. Okolnost, že označený subjekt nemá způsobilost být účastníkem řízení, není vadou žaloby, ale nedostatkem podmínky řízení, který nelze odstranit. Pokud by šlo o nepřesné či neúplné označení žalovaného, je to důvod k opravě či doplnění žaloby postupem podle § 43 o. s. ř., avšak případný omyl žalobce v tom, zda Policie ČR, příp. její organizační složka, má způsobilost mít práva a povinnosti nebo zda jí zákon přiznává způsobilost být účastníkem řízení (tj. omyl v právním názoru), však nemá z hlediska následků neodstranitelného nedostatku podmínky řízení žádný význam.

Pokud pak dovolatel poukazuje na to, že za škody způsobené policií odpovídá stát, je třeba připomenout, že otázka, zda žalovaný je podle hmotného práva nositelem tvrzené povinnosti, je otázkou věcné legitimace ve sporu. Nedostatek věcné pasivní legitimace vede k zamítnutí žaloby, zatímco nedostatek způsobilosti být účastníkem řízení je důvodem k jeho zastavení. Poučení o tom, kde je podle hmotného práva pasivně legitimován ve sporu o uplatněném nároku, není poučením o procesních právech a povinnostech účastníků řízení, jehož by se mělo dostat žalobci ze strany soudu.

Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána proti Policii ČR, ačkoliv ta nemá způsobilost být účastníkem řízení (srov. R 11/1997), soudy obou stupňů správně dovodily, že pro neodstranitelný nedostatek jedné z podmínek řízení je třeba řízení podle § 104 odst. 1 o. s. ř. zastavit (srov. usnesení NS ČR ze dne 22. 10. 2002, sp. zn. 21 Cdo 366/2002, usnesení NS ČR ze dne 5. 2. 2002, sp. zn. 21 Cdo 208/2001). V takovém případě je postup podle § 43 o. s. ř. vyloučen.

Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu je z hlediska uplatněných dovolacích důvodů správné, proto Nejvyšší soud ČR dovolání žalobce zamítl (§ 243b odst. 2, věta před středníkem, a odst. 6 o. s. ř.).

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce nemá na náhradu nákladů dovolacího řízení právo a žalované v tomto řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. června 2004

JUDr. Marta Škárová , v. r. předsedkyně senátu