24 ICm 849/2012
Jednací číslo: 24 ICm 849/2012-36 KSBR 24 INS 21286/2011-C1-6

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Krčmářovou v insolvenční věci dlužnice: Jindřišky Valentové, narozené 20. srpna 1951, bytem ve Velkém Meziříčí, Sokolovská 287/2, PSČ 594 01, o žalobě žalobce: Martina Hazdy, narozeného 22. července 1981, bytem Martinice 62, PSČ 594 01, zastoupeného JUDr. Ludmilou Hudcovou, advokátkou, se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí 66, PSČ 110 00, proti žalovaným: 1) Jindřišce Valentové, narozené 20. srpna 1951, bytem ve Velkém Meziříčí, Sokolovská 287/2, PSČ 594 01 a 2) Mgr. Petrovi Budziński, se sídlem v Záblatí 22, PSČ 594 53, jako insolvenčnímu správci dlužnice, o určení pravosti a výše popřené pohledávky ve výši 519.150,68 Kč

takto:

I. Žaloba, aby soud určil, že žalobce má za žalovanou 1 pohledávku ve výši 519.150,68 Kč z titulu poplatku z prodlení dohodnutého ve Smlouvě o půjčce uzavřené formou notářského zápisu NZ 147/2008, N 153/2008 sepsaného dne 25. srpna 2008 notářkou JUDr. Hanou Hornyšovou, se zamítá.

II. Žalované 1 se náhrada nákladů řízení nepřiznává. III. Žalobce je povinen nahradit žalovanému 2 náklady řízení ve výši 646,60 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou Krajskému soudu v Brně (dále jen soud ) dne 28. března 2012 domáhal se žalobce Martin Hazda (dále jen žalobce ), aby soud určil, že má za žalovanou Jindřiškou Valentovou (dále jen žalovaná 1 ) pohledávku ve výši 519.150,68 Kč z titulu poplatku z prodlení dohodnutého ve Smlouvě o půjčce uzavřené formou notářského zápisu NZ 147/2008, N 153/2008 sepsaného dne 25. srpna 2008 notářkou JUDr. Hanou Hornyšovou, popřenou žalovanou 1 a jejím insolvenčním správcem Mgr. Petrem Budzińskim (dále jen žalovaný 2 ) na přezkumném jednání proto, že u smlouvy o půjčce není možné sjednat poplatek z prodlení.

Žalovaní 1 a 2 v podáních adresovaných soudu a při jednání konaném u soudu dne 14. ledna 2013 (dál jen jednání ) shodně namítali, že v daném případě nemohl být sjednán u smlouvy o půjčce poplatek z prodlení.

Žalovaná 1 na jednání dále namítala, že obsah notářského zápisu neodpovídá skutečnosti, neboť ve skutečnosti si od žalobce půjčila pouze 22.000,-Kč (před sepsáním notářského zápisu jí žalobce nepředal nic, před notářkou jí předal 50.000,-Kč, z této částky mu však musela hned po podpisu notářského zápisu 28.000,-Kč vrátit), notářský zápis podepsala proto, že byla zaskočená, až u notářky zjistila, že v notářském zápise je uvedena částka 100.000,-Kč, ale žalobce jí tvrdil, že to nebude muset vracet. Žalovaná 1 listiny pořádně nečetla, nevěděla, že v notářském zápise je něco o úroku, ani že má peníze vrátit už 25. listopadu 2008-dohoda se žalobcem zněla tak, že mu dluh bude splácet po částkách 2.000,-Kč měsíčně počínaje zářím 2008, což následně činila a žalobci na poskytnutou půjčku zaplatila 54.000,-Kč a její syn 14.000,-Kč a 18.000,-Kč.

Na jednání žalobce tvrdil, že ve skutečnosti byla sjednána smluvní pokuta, ve smlouvě o půjčce byla smluvní pokuta označena jako poplatek z prodlení proto, že to tak sepsala notářka.

K tomuto tvrzení žalobce žalovaný 2 namítal, že žalovaná smluvní sankce je jako poplatek z prodlení označena nejen v notářském zápisu, ale i v návrhu na nařízení exekuce a v přihlášce pohledávky žalobce do insolvenčního řízení žalované 1. Smluvní pokuta do insolvenčního řízení přihlášena nebyla a nemohla by tedy být ani předmětem žaloby. I. O skutkovém stavu věci učinil soud z provedených důkazů následující skutková zjištění: 1/ Ze spisu vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 24 INS 21286/2011 v insolvenční věci žalované 1 soud zjistil: 1.1/ Z insolvenčního návrhu na č. l. A-1, že insolvenční řízení ve věci žalované 1 bylo zahájeno k insolvenčnímu návrhu žalované 1. 1.2/ Z vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení č. j. KSBR 24 INS 21286/2011-A-2, že účinky zahájení insolvenčního řízení nastaly 21. listopadu 2011. 1.3/ Z rozhodnutí o úpadku č. j. KSBR 24 INS 21286/2011-A-7, že úpadek žalované 1 byl soudem osvědčen dne 14. prosince 2011, žalované 1 bylo poleno oddlužení a insolvenčním správcem žalované 1 byl ustaven žalovaný 2. 1.4/ Ze zápisu z přezkumného jednání, že na přezkumném jednání konaném dne 27. února 2012 byla pohledávka žalobce (věřitel č. 9) zjištěna ve výši 173.383,32 Kč (jistina, úrok z půjčky a zákonný úrok z prodlení) a žalovaní 1 a 2 pohledávku popřeli co do pravosti a výše přihlášeného poplatku z prodlení ve výši 519.150,68 Kč (protože poplatek z prodlení nemohl být sjednán a žalovaní 1 a 2 uznali zákonný úrok z prodlení).

2/ Z přihlášky pohledávky žalobce do insolvenčního řízení v insolvenční věci žalované 1 soud zjistil, že přihláška č. 10 pohledávky žalobce ve výši 692.534,-Kč (jistina 100.000,-Kč, dohodnutý úrok 48.534,-Kč a poplatek z prodlení 544.000,-Kč) do insolvenčního řízení byla odevzdána u soudu osobně dne 13. ledna 2012 (včas). 3/ Z vyrozumění o popření pohledávky soud zjistil, že bylo žalobci doručeno dne 2. března 2012.

4/ Ze žaloby v této věci (č. l. 1 spisu) soud zjistil, že byla doručena soudu dne 28. března 2012, tedy včas ve stanovené lhůtě.

5/ Ze stejnopisu notářského zápisu NZ 147/2008 N 153/2008 sepsaného dne 25. srpna 2008 notářkou JUDr. Hanou Hornyšovou soud zjistil, že žalobce, jako věřitel, a žalovaná 1, jako dlužník, uzavřeli dne 25. srpna 2008 Smlouvu o půjčce částky 100.000,-Kč formou notářského zápisu NZ 147/2008 N 153/2008 sepsaného dne 25. srpna 2008 notářkou JUDr. Hanou Hornyšovou, žalovaná 1 se zavázala zaplatit půjčenou částku 100.000,-Kč s 15% úrokem p.a. do 25. listopadu 2008 a pro případ prodlení se zaplacením dluhu se zavázala zaplatit žalobci poplatek z prodlení ve výši 0,5% z dlužné částky za každý den prodlení až do úplného zaplacení dluhu, žalovaná 1 výslovně svolila k tomu, aby podle notářského zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí (exekuce), jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní.

6/ Z usnesení čj. 11 EXE 517/2010-13 soud zjistil, že podle vykonatelného notářského zápisu ze dne 25. srpna 2008 vydal dne 14. dubna 2010 Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou (od 14. září 2010 pravomocné) usnesení, kterým nařídil k uspokojení pohledávky žalobce ve výši 100.000,-Kč spolu se sjednaným úročením půjčky ve výši 15% p.a. z částky 100.000,-Kč ode dne 25. srpna 2008 do zaplacení, dále poplatku z prodlení ve výši 0,5% denně z částky 100.000,-Kč ode dne 26. listopadu 2008 do zaplacení a pro náklady exekuce, které budou v průběhu řízení stanoveny, exekuci na majetek žalované č. 1.

II. Závěr o skutkovém stavu věci: Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Žaloba v této věci je včasná a pohledávka žalobce byla na přezkumném jednání konaném u soudu dne 27. února 2012 zjištěna ve výši 173.383,32 Kč (jistina, úrok z půjčky a zákonný úrok z prodlení) a popřena co do pravosti a výše přihlášeného poplatku z prodlení ve výši 519.150,68 Kč (protože poplatek z prodlení nemohl být sjednán a žalovaní 1 a 2 uznali zákonný úrok z prodlení).

Žalobce pak provedenými důkazy prokázal, že jako věřitel s žalovanou 1, jako dlužnicí, uzavřel dne 25. srpna 2008 Smlouvu o půjčce částky 100.000,-Kč formou notářského zápisu NZ 147/2008 N 153/2008 sepsaného dne 25. srpna 2008 notářkou JUDr. Hanou Hornyšovou, žalovaná 1 se zavázala zaplatit půjčenou částku 100.000,-Kč s 15% úrokem ročně do 25. listopadu 2008 a pro případ prodlení se zaplacením dluhu se zavázala zaplatit žalobci poplatek z prodlení ve výši 0,5% z dlužné částky za každý den prodlení až do úplného zaplacení dluhu, žalovaná 1 výslovně svolila k tomu, aby podle notářského zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí (exekuce), jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní a že podle vykonatelného notářského zápisu NZ 147/2008 N 153/2008 sepsaného dne 25. srpna 2008 vydal dne 14. dubna 2010 Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou pravomocné usnesení č.j. 11 EXE 517/2010-13, kterým nařídil k uspokojení pohledávky žalobce ve výši 100.000,-Kč spolu se sjednaným úročením půjčky ve výši 15% ročně z částky 100.000,-Kč ode dne 25. srpna 2008 do zaplacení, dále poplatku z prodlení ve výši 0,5% denně z částky 100.000,-Kč ode dne 26. listopadu 2008 do zaplacení a pro náklady exekuce, které budou v průběhu řízení stanoveny, exekuci na majetek žalované č. 1 (skutková zjištění bod 5 a 6). III. Právní posouzení věci: Poté, co soud zjistil, že žaloba je včasná (srov. skutková zjištění bod 4) zabýval se předmětem žaloby.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že smlouvou, na jejímž základě požaduje žalobce po žalované zaplacení poplatku z prodlení, je Smlouva o půjčce uzavřená mezi žalobcem jako věřitelem a žalovanou 1 jako dlužnicí dne 25. srpna 2008 formou notářského zápisu NZ 147/2008, N 153/2008 a je sporné, jakou částku si žalovaná 1 od žalobce půjčila, kdy byla půjčka splatná a kolik žalovaná 1 žalobci na poskytnutou půjčku již zaplatila.

Co se týče předmětu sporu-mezi účastníky je především sporné, zda strany:

1) mohly ke smlouvě o půjče dohodnout pro případ prodlení žalované 1 se zaplacením dluhu poplatek z prodlení,

2) uzavřely dohodu o poplatku z prodlení nebo o smluvní pokutě.

K bodu 1: Soud (k námitce žalovaných) zkoumal, zda dohoda o poplatku z prodlení je neplatná proto, že svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu (§ 39 občanského zákoníku ve znění účinném k 25. srpnu 2008-dále jen obč.zák.).

Podle § 657 a 658 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

§ 517 odst. 2 obč. zák. určuje, že jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

V občanském zákoníku není zakotvena možnost při prodlení s plněním peněžitého dluhu u smlouvy o půjčce dohodnout poplatek z prodlení.

Na tomto základě soud konstatoval, že u smlouvy o půjčce nelze (ani dohodou stran) sjednat povinnost dlužníka platit při prodlení se zaplacením dluhu poplatek z prodlení. V případě prodlení dlužníka se zaplacením dluhu může věřitel po dlužníkovi požadovat zákonný úrok z prodlení, a to i bez toho, že by byl mezi stranami smlouvy dohodnut (výše zákonného úroku z prodlení je pak stanovena vyhláškou č. 142/1994 Sb. a není možné dohodou stran sjednat vyšší výši), případně lze pro případ porušení smluvní povinnosti písemně dohodnout smluvní pokutu.

K bodu 2: Soud (k námitce žalobce) zkoumal, zda strany smlouvy o půjče uzavřely dohodu o poplatku z prodlení nebo o smluvní pokutě

§ 544 obč. zák. určuje, že sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení.

V posuzovaném případě z provedeného dokazování vyplynulo, že v notářském zápise se žalovaná 1 zavázala pro případ prodlení se zaplacením dluhu zaplatit žalobci poplatek z prodlení ve výši 0,5% z dlužné částky za každý den prodlení až do úplného zaplacení dluhu .

Jak vysvětlil Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 15. prosince 2010: Určitost písemného projevu vůle je objektivní kategorií a takový projev vůle by neměl vzbuzovat důvodně pochybnost o jeho obsahu ani u třetích osob. Jazykové vyjádření právního úkonu zachycené ve smlouvě musí být vykládáno nejprve prostředky gramatickými (z hlediska možného významu použitých pojmů), logickými (z hlediska vzájemné návaznosti použitých pojmů) či systematickými (z hlediska řazení pojmů ve struktuře celého právního úkonu). Kromě toho soud posoudí na základě provedeného dokazování, jaká byla skutečná vůle stran v okamžiku uzavírání smlouvy, přičemž podmínkou pro přihlédnutí k vůli účastníků je to, aby nebyla v rozporu s tím, co plyne z jazykového vyjádření úkonu. Interpretace obsahu právního úkonu soudem podle § 35 odst. 2 obč. zák. totiž nemůže nahrazovat či měnit již učiněné projevy vůle; použití zákonných výkladových pravidel směřuje pouze k tomu, aby obsah právního úkonu vyjádřeného slovy, který učinili účastníci ve vzájemné dohodě, byl vyložen v souladu se stavem, který existoval v době jejich smluvního ujednání. Pakliže je obsah právního úkonu zaznamenán písemně, určitost projevu vůle je dána obsahem listiny, na níž je zaznamenán; nestačí, že účastníků smlouvy je jasné, co je předmětem smlouvy a jaká jsou jejich práva a povinnosti, není-li to poznatelné z textu listiny.

Po aplikaci citovaného rozsudku Nejvyššího soudu soud konstatoval, že z jazykového vyjádření právního úkonu zachyceného v notářském zápisu, při jeho gramatickém výkladu, z hlediska použitých pojmů jednoznačně vyplývá, že strany smlouvy o půjče sjednaly poplatek z prodlení, nikoliv smluvní pokutu. Po provedeném dokazování pak nebylo zjištěno, že by skutečná vůle stran v okamžiku uzavírání smlouvy byla (v rozporu s tím, co plyne z jazykového vyjádření úkonu) sjednat smluvní pokutu.

Na tomto základě soud uzavřel, že interpretace obsahu právního úkonu zachyceného v notářském zápisu NZ 147/2008 N 153/2008 sepsaném dne 25. srpna 2008 notářkou JUDr. Hanou Hornyšovou soudem učiněná podle § 35 odst. 2 obč. zák. vede k jednoznačnému závěru, že obsahem právního úkonu vyjádřeného slovy, který učinili účastníci v době smluvního ujednání, je sjednání poplatku z prodlení, nikoliv smluvní pokuty. Učiněnému závěru odpovídá i skutečnost, že žalobce poprvé uplatnil tvrzení o dohodnuté smluvní pokutě až na jednání soudu dne 14. ledna 2013 a do této doby sám dohodnutou sankci označoval jako poplatek z prodlení (v návrhu na nařízení exekuce i v přihlášce pohledávky do insolvenčního řízení). Tvrzení žalobce, že se jedná o jinou smluvní sankci, než je poplatek z prodlení, je tak podle soudu účelové (k tomu srov. i závěry učiněné např. v rozhodnutích Nejvyššího soudu 30 Cdo 5388/2008 a 23 Cdo 1723/2011) a proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.

Pro úplnost soud dodává, že shodně se žalovaným 2 hodnotil popřenou pohledávku žalobce jako nevykonatelnou, vycházeje z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 10. října 2000, sp. zn. 21 Cdo 267/2000, uveřejněného v časopise Soudní judikatura, č. 1, ročník 2001, pod poř. č. 15, ke kterému se Nejvyšší soud přihlásil i v usnesení ze dne 21. února 2011, sp. zn. 20 Cdo 1172/2009, ve kterých Nejvyšší soud formuloval a vysvětlil závěr, že nařídí-li soud podle notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti (§ 274 písm. e/ o. s. ř.) výkon rozhodnutí, ačkoliv oprávněný nemá na vymáhané plnění podle hmotného práva nárok (tedy na smluvní pokutu či úroky z prodlení), je to důvodem k zastavení výkonu rozhodnutí podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř.

Na tomto základě soud konstatoval, že notářský zápis NZ 147/2008 N 153/2008 sepsaný dne 25. srpna 2008 notářkou JUDr. Hanou Hornyšovou není v části (v rozporu s hmotným právem) dohodnutého poplatku z prodlení způsobilým exekučním titulem podle § 274 písm. e) o.s.ř. a pohledávka žalobce z titulu poplatku z prodlení proto není pohledávkou vykonatelnou.

Zamítnutí žaloby popřené nevykonatelné pohledávky žalobce se pak v neposlední řadě opírá o § 198 odst. 2 insolvenčního zákona, který určuje, že v žalobě může žalobce uplatnit jako důvod vzniku popřené pohledávky pouze skutečnosti, které jako důvod vzniku této pohledávky uplatnil nejpozději do skončení přezkumného jednání. Žalobce, který jako důvod vzniku pohledávky (do skončení přezkumného jednání) uplatnil poplatek z prodlení , nemůže v řízení o žalobě o této popřené nevykonatelné pohledávce úspěšně uplatnit jako důvod vzniku této pohledávky tvrzení, že se jedná smluvní pokutu. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení postupoval soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého je ve věci neúspěšný žalobce povinen k náhradě nákladů řízení plně úspěšných žalovaných. Žalované 1 žádné náklady nevznikly, proto jí soud jejich náhradu nepřiznal. Žalovanému 2 soud přiznal na nákladech řízení cestovné za cestu vykonanou z jeho sídla (Záblatí) do sídla soudu (Brna) a zpět-celkem 88 km-osobním automobilem FORD Mondeo RZ 4 J 33163 při ceně PHM (nafty) 36,50 Kč za 1 l a spotřebě PHM 0,065 l na 1 km. P o u č e n í : Tento rozsudek se považuje za doručený okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Žalobci a žalovaným se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti rozsudku je odvolání přípustné. Odvolání lze podat do 15 dnů ode dne doručení rozsudku zvláštním způsobem, a to k Vrchnímu soudu v Olomouci, prostřednictvím Krajského soudu v Brně.

V Brně dne 14. ledna 2013 Za správnost vyhotovení: Mgr. Eva Krčmářová, v.r. Marie Hanáková samosoudkyně